Analgetika

Analgetika (léky tlumící bolest). Nesteroidní antiflogistika (NSAID): Jedná se o látky, které působí nejen analgeticky (tlumí bolest), ale i protizánětlivě (proto „antiflogistika“). „Nesteroidní“ proto, že v terapii různých
typů zánětů se užívají i kortikoidní hormony (viz. samostatný článek), které mají steroidní
chemickou strukturu. NSAID působí tzv. periferními mechanismy, z nichž tím hlavním je
útlum tvorby působků, které se v organismu podílí na rozvoji bolesti a zánětu. Mezi
nejpoužívanější klasická NSAID patří ibuprofen, diklofenak, nimesulid, naproxen, meloxikam a
kyselina acetylsalicylová. Léčivé přípravky, které dané látky obsahují, nesou většinou firemní
název odlišný od názvu účinné látky, jaký je uveden zde. Na trhu jich existuje nepřeberné
množství a jsou často tvořeny i kombinací více typů účinných látek. Různé látky ze skupiny
NSAID se liší rychlostí nástupu účinku, dobou jeho trvání, velikostí podávaných dávek, intenzitou účinku proti bolesti či zánětu, některými vedlejšími účinky a tudíž i použitím.
Společným nežádoucím účinkem této skupiny látek je žaludeční dráždivost, proto je
nezbytné užívat je vždy po jídle, případně zapít mlékem. Při dlouhodobém užívání vysokých
dávek může dojít k poškození ledvin nebo zvýšení krevního tlaku. Opatrnost je na místě u
osob užívajících léčiva na ředění krve, jejichž účinek mohou NSAID zvyšovat. Přímo kyselina
acetylsalicylová se v dávkách nižších, než které jsou účinné v léčbě bolesti a zánětu, používá
pro svůj vliv na krevní srážlivost v prevenci např. srdečního infarktu.
 
Významnou látkou s analgetickým účinkem je paracetamol. Ten ve vysokých dávkách může
vést k poškození jater, což je i důvod k tomu, že by neměl být nikdy užíván v kombinaci s
alkoholem (nebo ani ke zvládnutí např. bolesti hlavy při kocovině) a zejména ne u
pravidelných konzumentů alkoholu. Je naopak vhodný pro lidi se žaludečními problémy, kteří
nesnesou NSAID.
 
NSAID by nikdy neměla být kombinována mezi sebou. To vede především k vyššímu riziku
nežádoucích účinků. Vhodná je např. kombinace klasických NSAID s paracetamolem nebo
opioidy. NSAID a paracetamol bývají nejčastěji používány ve formě tablet, čípků, prášků pro
rozpuštění ve vodě, injekcí a mastí či krémů pro lokální použití.
Opioidy jsou látky, které bolest tlumí především tzv. centrálními mechanismy (působí přímo
v míše a mozku). Z tohoto důvodu působí i větší či menší útlum pacienta, případně vznik
závislosti. Obavy z jejího rozvoje jsou však u některých lidí přehnané. Pokud je léčba vedena
odborníkem a je odůvodněná, převažují výhody opioidů nad jejich negativy. Patří sem
např. tramadol, fentanyl, kodein, dihydrokodein. Slaběji působící opioidy (tramadol) jsou
vydávány běžným způsobem, silnější látky (fentanyl), kde je i vyšší riziko zneužití a vzniku
závislosti, specifickým způsobem na tzv. recepty s modrým pruhem. Někdy, zvláště na
začátku užívání, mohou opioidy vyvolat např. nevolnost, zvracení nebo již zmíněný útlum.
Časem tyto nežádoucí účinky většinou vymizí. Při dlouhodobé léčbě některé pacienty
obtěžuje zácpa - té lze však předcházet např. zvýšeným příjmem tekutin a vlákniny. Opioidy
by se neměly nikdy kombinovat s alkoholem pro riziko prohloubení jejich tlumivého účinku
(hrozí až útlum dechu). Lékovými formami, které se běžně pro opioidy užívají jsou tablety,
kapky, náplasti a injekce.
 
Pokud se nedaří bolest zvládat výše zmíněnými typy léčiv, je možné využít některé látky
např. ze skupiny antidepresiv, antiepileptik a anxiolytik (léků potlačujících úzkost). Jedná se o
tzv. adjuvantní (podpůrná) analgetika, která se velmi dobře uplatňují např. u neuropatické
bolesti. Proti křečím se užívají spasmolytika, při otocích, působících bolesti (např. při
nádorových onemocněních), se dobře uplatňují kortikoidy, někdy systémová (celkově
působící) enzymoterapie. Hormonální léčba (např.estrogeny) se využívá v terapii některých
typů migrény, kde se uplatňují i mnohé další skupiny léčiv (např. antihypertenziva - látky
snižující krevní tlak).
 
V případě bolesti akutní, která postupně odeznívá, se v počátcích volí léky silnější a
postupuje se směrem k těm slabším. U bolesti, kde se předpokládá zvyšující se intenzita v
budoucnu, se nejprve volí léky slabší a postupuje se směrem k účinnějším. U některých typů
bolesti je třeba léky užívat pravidelně v přesných intervalech, aby nedocházelo ke kolísání
množství účinné látky v krvi. Jindy naopak stačí úžit lék až v okamžiku potřeby (pokud se bolest objevuje nepravidelně, v různé intenzitě apod.). Z důvodu různých přístupu k odlišným
typům bolesti je také vhodné, aby terapii bolesti vedl vždy odborník.

Autor: PharmDr. Tereza Hendrychová, Ph.D.


Diskuse

Za obsah komentáře nese plnou odpovědnost autor, nikoli provozovatel stránek. Redakce si vyhrazuje právo bez upozornění smazat příspěvky, které se netýkají zveřejněného článku, obsahují vulgární výrazy, nesmysly, urážky nebo reklamu.


Vložit nový příspěvek  |  Zobrazit vše  |  Sbalit vše

Podívejte se na naši novou TV reklamu

Navíc ani korunu!