Ne vždy každý léčivý přípravek úplně spotřebujeme a některé doma máme jenom pro případ, kdyby byly náhodou třeba. Bohužel se tak často stane, že lék takzvaně projde. Jak správně zacházet s nepoužitelnými léčivými přípravky se dozvíte v následujícím článku.
Stabilita a tedy účinnost a bezpečnost léčivých přípravků jsou výrobcem deklarovány pouze po dobu použitelnosti, která je na obalu vyznačena tzv. datem exspirace – nejčastěji ve formátu měsíc/rok. Použitelnost se vztahuje vždy k poslednímu dni uvedeného měsíce. Při určování dané lhůty se vychází ze stabilitních zkoušek, kdy jsou testované léčivé přípravky skladovány za předem definovaných podmínek a v pravidelných intervalech jsou z nich odebírány vzorky, v nichž se určuje množství účinné látky, případných rozkladných produktů apod.
V závislosti na typu přípravku se stabilita významně liší. Tekuté lékové formy (např. roztoky, suspenze, sirupy) jsou v porovnání s těmi tuhými (např. tablety, kapsle) mnohem náchylnější na dodržování skladovacích podmínek, snadněji podléhají rozkladu a jejich použitelnost tak bývá obecně kratší. Specifické zacházení s ohledem na lhůtu použitelnosti vyžaduje např. většina přípravků aplikovaných do oka, které lze po prvním otevření používat po dobu max. 4 týdnů bez ohledu na udanou exspiraci celistvého balení.
Informace o správném skladování a případné zkrácené době použitelnosti léčiv naleznete v příbalovém letáku. V dobré lékárně Vás na potřebu specifických skladovacích podmínek nebo omezenou použitelnost přípravku po otevření vždy upozorní.
Po uplynutí doby použitelnosti samozřejmě okamžitě nedojde k znehodnocení přípravku, ale z důvodu bezpečnosti bychom ho již rozhodně neměli používat. Může dojít nejenom k poklesu jeho účinnosti, ale také k ohrožení zdraví případnými rozkladnými produkty nebo kontaminací mikroorganismy. V některých případech lze znehodnocení přípravku zjistit pouhým pohledem (např. zákal roztoku, skvrny na tabletách) nebo čichem, ale rozhodně se nelze vždy spoléhat pouze na naše smysly. Moderní lékové formy jsou často specificky upravované a jejich odolná povrchová vrstva tak snadno zamaskuje i případné změny, ke kterým došlo pod ní.
Za nepoužitelné je třeba považovat i přípravky, které byly vystaveny extrémním vlivům nebo skladovány za jiných než doporučených podmínek. Např. tím, že budeme léčiva určená pro skladování při pokojové teplotě uchovávat v lednici, jejich použitelnost nijak neprodloužíme, ale můžeme ji dokonce v některých případech i snížit.
Nespotřebované nebo prošlé léčivé přípravky by neměly být nikdy vyhazovány do domácího odpadu nebo odpadních vod. Může tak dojít k zneužití přípravku, ohrožení životního prostředí nebo dětí, které by mohly např. barevné tablety považovat za bonbóny. Veškeré nepoužitelné léčivé přípravky by měly být vždy vráceny do jakékoliv lékárny, kde bezplatně zajistí jejich odbornou likvidaci. Léčiva jsou jako nebezpečný odpad znehodnocována ve spalovnách. Zpět do lékáren však rozhodně nikdy nenoste např. rozbité teploměry, injekční stříkačky nebo jiný potenciálně infekční materiál.
Léčivé přípravky skladujte vždy v souladu s doporučením výrobce nebo lékárníka; většinou při pokojové teplotě; ideálně na místě, k tomu určeném, abyste je měli v čas potřeby vždy po ruce; mimo dohled a dosah dětí.
Léčivé přípravky skladujte vždy v originálním obalu, který je chrání před nepříznivými vnějšími vlivy (především světlo a vzduch); pro případ potřeby si ponechte také příbalovou informaci.
Obsah domácí lékárničky je vhodné minimálně jednou ročně zkontrolovat a prošlé léčivé přípravky nahradit nebo lékárničku doplnit volně prodejnými přípravky, které členové domácnosti v uplynulém roce potřebovali; Váš lékárník Vám s tím rád poradí.
Nespotřebované nebo nepoužitelné léčivé přípravky vracejte vždy k odborné likvidaci do lékárny. Doma není vhodné nechávat na příští léčbu nedobrané léčivé přípravky na předpis; jejich nasazení přísluší pouze lékaři.
Autor: PharmDr. Tereza Hendrychová, Ph.D.
