Všední den je od rána do večera zorganizovaný a v práci již bez plánovacího kalendáře nedomluvíme nic… Kdo v práci jede na plný plyn a od sebe samotného vyžaduje maximální výkony, vystavuje se nebezpečí zhroucení způsobené syndromem vyhoření „Burnout“. A nemusí to postihnout jen managery.
Americký psychoanalytik Herbert Freudenberger formuloval v roce 1974 poprvé pojem „Burnout-Syndrom“. U lékařů vypátral stav tělesného, emocionálního a duševního vyčerpání způsobený trvalým a opakovaným zatěžováním. Dnes tímto pojmem označujeme trvalou stresovou reakci na zátěže způsobené pracovním světem.
Ačkoliv se v dnešní době syndrom vyhoření „Burnout“ vyskytuje stále častěji, dosud neexistuje jednotná definice. Popisuje stav emocionálního vyčerpání a snížené pracovní pohotovosti. Průběh začíná pomalým klesáním z vysoké pracovní pohotovosti až po neúčinnou každodenní práci. Syndrom vyhoření je v prvé řadě charakterizován těmito rysy:
Do tohoto stavu vyčerpání se může dostat každý, kdo je permanentně přetěžován v pracovních všedních dnech. Přemrštěná vlastní očekávání zvyšují nátlak na jejich splnění.
Seznam příčin způsobujících syndrom vyhoření „Burnout“ je dlouhý a pestrý: patří sem Mobbing, přesčasy, dlouho trvající přetížení, vysoký pracovní nátlak, strach ze ztráty zaměstnání, krize v rodině, ale také organizační slabosti. Dalšími příčinami jsou nereálné požadavky, přetěžování i příliš krátké nebo žádné zotavovací fáze. Perfekcionisté a lidé se syndromem pomocníka mají prokazatelně těžší říci „Ne“ a zřídka kdy zvládnou práci navíc odmítnout. Také nároky na sebe samotného jsou u takovýchto lidí často tak vysoké, že krach je přímo naprogramovaný.
Ohrožení lidé jsou zpravidla velmi motivovaní a mající pracovní nadšení. Každý může utrpět syndromem vyhoření, rozpětí je velké, sahá od lékařů až po ženy v domácnosti. Většinou jsou dotyčné osoby silně mnohonásobně zatížené a vykazují velkou angažovanost. Tito lidé si často nakládají příliš mnoho úkolů a kladou nereálně vysoké požadavky na sebe a jejich okolí. Stálé přetížení však tělo i duši vyvádí stále více z rovnováhy. Zvláště náchylní na syndrom vyhoření jsou nejen manageři, ale také učitelé, vychovatelé, policisté nebo ženy v domácnosti. Riziko zcela všeobecně stoupá u:
Pocit, že již nezvládáte trvalý stres a problémy v pracovním prostředí, v brzké době zatíží osobní vztahy. Pocity strachu, agrese nebo lhostejnost se tím rychleji stupňují. Porážky nahlodávají vnímání vlastní hodnoty, komunikační pohotovost klesá. Postižení proto omezují sociální kontakty stále více a jsou v zajetí situace vyčerpání. Přehled potíží tohoto onemocnění je přitom velmi komplexní: Jeden se cítí nervózní a napjatý, je neklidný a vznětlivý. Jiní jsou deprimovaní nebo bojácní a stáhnou se zpět. Pokud je duše tímto způsobem nahlodána, mohou se objevit i tělesné problémy:
Skutečností však je to, že onemocnění nepřichází ze dne na den, ale vyvíjí se delší dobu. Proto platí, aby již člověk dbal na první symptomy a náznaky, a aby reagoval co možná nejdříve. Včasné symptomy jsou např. bolesti hlavy, nechutenství nebo poruchy spánku. Na psychické úrovni může dojít k problémům s koncentrací, pochybám, nervozitě i k neschopnosti řešit svou situaci. Typická jsou prohlášení: „Už nejsem s to vydržet ten tlak“ nebo „Cítím se vnitřně prázdný a vyhořelý".
Kdo chce vyskočit ze začarovaného kruhu a zastavit syndrom vyhoření „Burnout“, musí usilovat o změnu své ustrnulé životní situace a vnést do života více uvolnění, relaxace. Na prvním místě tedy stojí analýza životní situace a situací, které způsobují vnitřní prázdnotu. Na základě této analýzy bude pravděpodobně nutné nově definovat své osobní a pracovní cíle. Důležité je zvládnutí a vytvoření nové rovnováhy, která vede k vyváženému životu. K tomu patří dostatek spánku, zdravá strava a dostatek pohybu. K větší jistotě a klidu ve styku se stresem přispívají také přátelé a rodina – dávají duši potřebnou oporu. V pracovních všedních dnech by měly být pevně stanovené pravidelné přestávky. Tak lze například v polední přestávce udělat krátkou rychlou procházku a načerpat čerstvý vzduch. Nebo si po práci zasportovat, popřípadě 20 minut poslouchat relaxační hudbu, aby člověk vypnul. Čas, který jsme takto investovali, se nám dvakrát vrátí. Po krátké relaxační přestávce je člověk opět plný energie. Mnoho postižených se nachází v začarovaném kruhu: Jsou stresovaní, trpí nervózním neklidem a vyčerpáním a v noci nemohou kvůli vnitřnímu napětí usnout. Další den se cítí být vyčerpaní a úplně skleslí. Aby se spirála přerušila, jsou obzvláště vhodné rostlinné kombinované preparáty, které obsahují látky z třezalky, z kozlíku lékařského a z mučenky. Pokud se ovšem stupeň varování překročí, měl by se vždy vyhledat terapeut.
Proveďte si jednoduchý test syndromu vyhoření na naší stránce sebetestování.
Za obsah komentáře nese plnou odpovědnost autor, nikoli provozovatel stránek. Redakce si vyhrazuje právo bez upozornění smazat příspěvky, které se netýkají zveřejněného článku, obsahují vulgární výrazy, nesmysly, urážky nebo reklamu.
Vložit nový příspěvek | Zobrazit vše | Sbalit vše
Dobrý den, jsem Standa, 21 let. Už delší dobu (asi tři týdny zpět) u sebe pozoruji syndrom vyhoření, dnes je to již pátý. Vtřitně se cítím prázdný, njsem pravcovně vyčerpaný, mé koníčky se ztratily mezi školou, kde jsou na mě za poslední semestr kladeny dost vysoké nároky a práce do školy se stále kupí, a brigádou, jíž mám třikrát týdně v odpoledních a večerních hodinách. Jedinným, kdo mi v těchto situacích hodně pomáhá a je mi oporou, je můj partner. Když jsem se od něj dnes vrátil, syndrom vyhoření byl ještě horší než předtím. Cítím se prázdně, jsem bez nálady, škola i práce mě psychicky i fyzicky vysávají a já nevím, jak z toho všeho ven. Proto Vás prosím o radu.
Dobrý den.
Doporučil bych kontaktovat specialistu - psychologa nebo podle potřeby i psychiatra. Vaše potíže je potřeba nejdříve správně pojmenovat (diagnostikovat). Syndrom vyhoření může mít podobné projevy (nebo se mohou i prolínat) jako například deprese, ale i jako jiné potíže. Pokud budete vědět na čem přesně jste, je možné lépe cílit léčbu. Někdy pomohůže rozhovor, resp. pravidelná psychoterapie, jiny mohou být vhodné léky (deprese). Cestou internetu však rychlé a jednoduché řešení nenajdete. Proto bych skutečně doporučil kontakt s odborníkem. Můžete ho kontaktovat sám, ale i s Vaším partnerem společně.
Dobrý den, jsem sama matka co se stará o 8-leteho syna s diagnozou Dětstý autismus.
Diagnozu znám již asi pět let a snažím se o svého syna starat co nejlépe, ale posledního asi půl roku mám pocit marnosti, nevím jestli mé snažení má nějaký smysl, syna miluji ale jsem na něj sama, chybí mi kontakt s lidmi, potřebovala bych zpátky do práce a doma mě to ubíjí. Se synem je to jako na houpacče, chvíli máme dobré obdobía chvíli špatné. nejsem šťasná, mám pocit, že poslední dobou jen uspokojuju jeho potřeby, jídlo, pití, oblečení, ale mám pocit, že funguji jako robot. Vstanu a funguji ale jsem jako tělo bez duše, dělám co se ode mě očekává ale na víc poslední dobou nemám sílu. Může se jednat o syndrom vyhoření? Děkuji za odpověď
Dobrý den.
Vaše situace je velmi komplikovaná. Může se jednat i o syndrom vyhoření. Je nutné si uvědomit, že uvedená "diagnóza" však není černobílá. I pokud by se to nyní takto neuzavřelo, uvedené potíže samozřejmě budou přítomny dál. Je dobře, že o tom mluvíte a uvědomujete si co se děje. Velmi bych doporučil najít cestu, jak se s těmito pocity otevřít více. Buď kontaktem s okolím (což uvádíte, že nemáte) nebo vyhledat profesionální pomoc. Můžete si domluvit schůzky s psychologem. Terapeutický pohovor Vám může pomoct najít cestu dál. Také bych doporučil najít v okolí nějaké sociální pracovníky, organizace, které děti s autismem sdružují. V takových komunitách lépe získáte kontakty, pochopení a i spoustu tipů a zkušeností jak se v této životní situaci najít.
Dobrý den, prosím Vás14.let pracuji v kolektivu, který je uzavřený a dosti specifický v divadle.
Mou prací je,aby herci byly nalíčeni, učesáni a měli připravené rekvizity..Takže dělám Vlásenkářku, maskérku, rekvizitářku a nákupčí, neboť je potřeba i rekvizity kupovat.
Jelikož jsme malý soubor tak není možné přijmout někoho nového na celý úvazek, aby mi vypomohl.
Práce mě Těšila a bavila vlastně jsem pro divadlo žila. Změnil se nám vedoucí a tím začaly růst i nároky a práce, měla jsem plno přesčasů, které mi divadlo nezaplatí a za které jsem si měla vybírat volno, ale jak? Když se nemám s kým prostřídat? a představení se hrají denně,většinou dopoledne, odpoledne bývá z pravidla zkouška na novou hru ,která se protahuje i do večerních hodin a pokud to není zkouška máme představení, co kdybychom si náhodou chtěli odpočinout?
Začínám být ze všeho zoufalá, podrážděná, nešťastná, nálady mám jak na houpačce a navíc zjišťuji že mě práce vůbec, ale vůbec nenaplňuje, ba naopak. Začala jse
Dobrý den.
Podle popisu se skutečně jedná o těžkou situaci. Je jasné, že množství práce nejde stupňovat do nekonečna. Pestrost náplně práce je výhodou také jen do určité hranice, pak může bránit plnému soustředění na jednotlivé úkoly, což může frustraci z práce také napomáhat. Vaše pocity jsou pak pochopitelné. Osobně za nejkritičtější považuji právě schopnost tuto situaci rozpoznat, což se Vám povedlo. Zkuste o své situaci s někým pohovořit - kamarádky, rodina. Je dobré získat více pohledů na věc a dále Vám to do určité míry pomůže ulevit si. Poté budete moc ve větším klidu rozmyslet jak dál. Jakkoliv je dnešní situace na trhu práce komplikovaná, je jistě na místě zvážit i změnu zaměstnání. Dlouhodobý stres a pocity nenaplnění se mohou projevit i ve skutečných zdravotních potížích, které pak situaci ještě zhorší. Pokuste se tedy o problému s někým mluvit, spíše než jen sama uvažovat. Řešení se možná nabídnou i samy.
Zdravím. Dle vašich testů trpím syndromem vyhoření,také se necítím moc dobře,ale chtěla jsem se zeptat,před 4 lety jsem přestala kouřit,ale ted starosti doma a hlavně dost práce....občas si zapálím a mám to jako takový chvilkový únik od všedního dne,samozřejmě že pak mám výčitky,že jsem přestala a ted zas začnu.....ale pravda je že je to chvilka pro mě. Každopádně vím že to míří k tomu znovu začít kouřit..tak nevím,nějak se to ve mě pere a asi bych chtěla slyšet něčí názor. Kouřím tak dvě cigerety týdně,ale před tím než jsem přestala,jsem dala 20. Děkuji za všechny názory.
Dobrý den.
Co se týče Vašich pocitů, asi je nedokážu hodnotit na základě krátkého příspěvku. Uvedené chování, jak jste správně uvedla, skutečně může vést k tomu, že opět kouřit začnete. Z mého odborného, ale i osobního hlediska mi to přijde líto. Kouření ovlivňuje zdraví v mnoha ohledech a neexistuje žádné bezpečné množství cigaret. Některé nemoci jsou samozřejmě od celkového počtu závislé, ale jiné ne a škodí každá cigareta. Proto by bylo skutečně lepší, pokud byste si na uvolnění našla alternativu. Je jasné, že cigareta je metoda „rychlá“ a dostupná kdykoliv, ale za velmi vysokou cenu. Zkuste se zamyslet i nad jinými možnostmi jak se vyrovnat se stresem. Možností je celá řada, záleží na Vaší osobní preferenci, což podle příspěvku samozřejmě nepoznám.
Kdo mi poradi jak se zbavyt spatne nalady unavy depresi a zit normalni zivot jsem na dne
Ahoj Líbo!!! Snad Ti trošku pomůžu!! trpím depresema asi 14 let!!! A věř mi, že jsem si prožil PEKLO!!! Když ji mám, tak jsem jakoby bez energie, nic mě nebáví a nemám vůbec žádný smysl života!! Prostě samé negativní myšlenky a vidím jen to špatné!! dokonce jsem se 2 pokusil o sebevraždu, ale dopadlo to naštěstí dobře!!Dvakrát jsem byl v léčebně, ale vždycky se mi to vrátilo!!! Někdo mi poradil ať si najdu ženskou, tak jsem si ji vzal do baráku!!!Ale ani to nepomohlo!!Až jsem se na internetu seznámil s holkou co má podobné problémy a začali jsme si pravidelně psát!! No a netrvalo dlouho a zamilovali jsme se do sebe!!! A dnes jsem ten nejšťastnější člověk, protože mám oboustrannou lásku!!! A to je můj lék na DEPRESE!!!! Láska a dobrý sex!!! Jo a samozřejmně beru bohužel léky!!! 4 druhy!!Přeji mnoho štěstíčka!! PA
Domů | | | Poradna Moje lékárna | | | Online rezervace | | | Moje lékárny | | | Seznamy | | | O projektu | | | Léky | | | Pro lékárníky | | | Magazín | | | Kariéra | | | Kontakty |