V poslední době nebývale nabývají na významu probiotika, bezpochyby pod vlivem nových vědeckých poznatků a klinických studií. Probiotika jsou „přátelské“ živé mikroorganizmy, např. laktobacily či bifidobakterie, podávané za účelem poskytnutí zdravotního přínosu, jsou-li podávané v adekvátním množství. Většina z nás si dá probiotika okamžitě do souvislosti se střevy a střevní mikroflórou, kde se podílejí na zažívání, trávení, ochraně těla před infekcemi, produkci některých vitamínů (B9, B12 a K) a kde také kooperují s imunitním systémem a posilují jej. Víme také, že při léčbě infekcí antibiotiky je střevní mikroflóra vždy částečně vyhubena, a proto je vhodné doplňovat ji prostřednictvím probiotických přípravků,
Méně už víme o tom, že podobně jako ve střevech máme bakteriální mikroflóru i v dutině ústní a krku. Přátelské bakterie jsou přichyceny na sliznici a vytvářejí tzv. biofilm zajišťující ochranu sliznice, zubů a dásní. Tento ochranný biofilm může být narušen např. nevhodnou stravou, poraněním, kolonizací patogenních mikroorganismů, ale i kouřením, užíváním některých léků – zejména antibiotik, používáním zubních protéz, rovnátek, podstoupením radio- a chemoterapie, v důsledku nachlazení a podobně. Každé takové narušení může vést k zánětlivým stavům a infekcím, jako je bolest v krku při nachlazení, angína, afty, zánět nosohltanu či hrtanu. Při narušení ochranného biofilmu může rovněž dojít ke kolonizaci kvasinek, nejčastěji Candida albicans, a následně propukne kandidóza – mykotická infekce dutiny ústní a hltanu projevující se bolestivými lézemi, obtížemi příjmu potravy i problémy s mluvením. Dílem patogenních mikroorganizmů je z velké části i zubní kaz nebo parodontóza. Bakterie přítomné v dutině ústní mají dokonce vliv i na stav nosní dutiny a vnitřního ucha (prostřednictvím Eustachovy trubice). Mohou tak ovlivnit průběh dalších onemocnění, jako je rýma, zánět vedlejších nosních dutin či zánět středního ucha. Není tedy divu, že se probiotika v poslední době začínají intenzivně uplatňovat právě při prevenci a pomocné léčbě zmíněných onemocnění. Jejich příznivé působení spočívá v tom, že z ochranného biofilmu na sliznici dovedou vytěsnit patogenní mikroorganismy a přirozeným způsobem dostanou biofilm do žádoucího fyziologického stavu. Ustoupí tak bolest i zánět. V řadě případů dovedou i nahradit antibiotika, a to bez jakýchkoli vedlejších účinků, jako jsou alergie či narušení přirozené mikroflóry dutiny ústní a střev. Preventivně pak působí tak, že posilují přirozený biofilm žádoucích bakterií, který brání patogenům v tom, aby se na sliznici přichytily a začaly se množit.
První „vlaštovkou“ při uplatnění probiotik pro zdraví dutiny ústní a krku u nás je produkt Galverde sprej. Obsahuje tyndalizované bakterie kyseliny mléčné Lactobacilus rhamnosus. Tyndalizované bakterie jsou neživé bakterie, které prošly řízenou pasterizací, mají stejný žádoucí efekt jako živé bakterie, ovšem s nižším rizikem nežádoucích účinků a s delší, spolehlivou trvanlivostí. Galverde sprej se používá při zánětech ústní dutiny a hltanu spojených s virovou, bakteriální nebo plísňovou infekcí, k úlevě od příznaků, jako je sucho v ústech, suchý kašel, škrábání v krku, problémy s polykáním, v případě suchosti sliznic v důsledku užívání léků (např. antidepresiv, antihistaminik), jako pomocný prostředek při zánětu dásní, jako prevence zubního kazu, tvorby plaku a profylakticky po stomatologických zákrocích.
Použitá literatura: Mario Seminaria-Amez et all: „Probiotics and oral health: A systematic review“, 2017 viz https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5432076/, Alexandra T. Bourdillon: „Review of probiotics use in Otolaryngology“, 2021, viz https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7914206/
