Doprava zdarma při nákupu nad 1 200 Kč
Moje lékárna
Úvod
Poradna
Poruchy výživy
Nedostatek vitamínů
Poruchy výživy
Nedostatek vápníku
Nedostatek vitamínů

Nedostatek vitamínů

Název vitamíny je odvozen od latinského slova vita=život. Mají základní význam pro vývoj a existenci organismu. Vitamíny jsou základní složky lidské potravy, které společně se sacharidy, tuky a bílkovinami slouží jako katalyzátory biochemických reakcí, jsou součástí látkové výměny, podporují výstavbu nových tkání, zpomalují proces stárnutí, posilují a obnovují imunitní systém. Vitamíny je z většiny nutné doplňovat prostřednictvím potravy nebo uměle vyrobených přípravků.

Dělení vitamínů

Vitamíny dělíme na vitamíny rozpustné v tucích a rozpustné ve vodě.

1) Vitamíny rozpustné v tucích je organismus schopen ukládat do zásoby a z ní pak čerpat. Patří sem vitamíny A, D, E, K.

Vitamin A (retinol) ovlivňuje vidění, pohlavní žlázy a epitelové buňky.

  • Je obsažen v živočišných potravinách (vepřové, hovězí a tresčí játra, máslo, mléko), rostlinách (mrkev, petržel, špenát, broskve, meruňky, ...).
  • Nedostatek se projevuje suchostí a loupáním kůže, poškozením rohovky až oslepnutím (zhoršené vidění v noci), průjmem, střevní infekcí, často ječnými zrny, četnými skvrnami na kůži.
  • Nadměrné množství způsobuje bolest hlavy, podrážděnost, praskání rtů, negativně ovlivňuje vývoj plodu.

Vitamin D je skupina látek s účinkem proti řídnutí kostí. Je částečně vytvářen v těle vlivem ultrafialových paprsků.

  • Přírodním zdrojem jsou hovězí a tresčí játra, vaječné žloutky, kakao.
  • Nedostatek vede k rachitidě (deformace kostry, osteomalácie - tj. demineralizace kosti).
  • Nadměrné dávky (způsobené vysokým příjmem) způsobují bolesti hlavy, nevolnost, zvracení, dezorientaci.

Vitamin E má antioxidační účinky i schopnost působit v procesech způsobených volnými radikály. Vitamin E je využíván v podpůrně při léčbě některých nemocí, zejména srdečního a svalového původu. Sehrává i jistou roli v prevenci karcinogenního bujení a řady civilizačních onemocnění, příznivý vliv má i na nervovou a cévní soustavu a krvetvorbu.

  • Doporučená denní dávka představuje 12,5 mg.
  • Nachází se např. v rostlinných olejích, ořechových jádrech, hrášku. Dále pak v játrech a ostatních vnitřnostech, vepřovém a králičím mase nebo vejcích.
  • Nedostatek bývá zřídka, většinou při genetických nebo metabolických poruchách.
  • Předávkování také zřídka, bývá nevolnost, průjmy, kterém ustupují po přerušení příjmu. Vitamín E má dobrou tepelnou odolnost, méně se ztrácí při tepelné úpravě potravin.

Vitamin K je dvojsložkový vitamín představovaný vitamínem K1 a K2, ovlivňuje správnou funkci srážlivosti krve, podílí se s vitamínem D také na vývoji a stavbě kostí. Zvýšený příjem se doporučuje při užívání antibiotik a při onemocnění jater.

  • Doporučená denní dávka je 0,001 mg /kg hmotnosti.
  • V rostlinách se vyskytuje v rajčatech, špenátu, kapustě, brokolici, sojovém oleji. Dále v hovězích játrech.
  • Nedostatek vitamínu K v organismu se objevuje zřídka, zejména u kojenců, nebo při onemocnění jater. Snížený stav vede k nebezpečným poruchám srážlivosti.
  • Zvýšený příjem je nebezpečný pro pacienty s těžkým postižením funkce jater.

2) Vitaminy rozpustné ve vodě si tělo, mimo vitamínu B12, neumí ukládat do zásoby, proto musí být průběžně dodávány. Jejich přebytek je z organismu vylučován močí. Patří sem vitamíny B-komplexu a vitamín C. Vitaminy skupiny B zahrnují vitamíny B1, B2, B3, B6, B12, kyselinu panthotenovou (B5), kyselinu listovou a vitamín H (biotin).

Vitamin B1 (thiamin) má pozitivní vliv na nervový systém. Je součástí léčby otrav olovem, arzénem a nikotinem, důležitý je jeho příjem v těhotenství. Zvýšené potřeba je při fyzické zátěži, stresu apod. Zvýšené odbourávání je při konzumaci kávy a čaje.

  • Doporučená denní dávka thiaminu se pohybuje okolo hodnoty 1,5 mg.
  • Je obsažen v pivovarských kvasnicích, luštěninách, vepřovém mase.
  • Při nedostatku jsou bolesti hlavy, poruchy koncentrace, deprese nebo melancholie, ztráta chuti k jídlu, špatná paměť, podrážděnost, nedostatek energie.
  • Předávkování nepřináší prakticky žádné komplikace.

Vitamin B2 (riboflavin) pomáhá spalování cukrů, ovlivňuje zrakové funkce (vidění za šera), má podíl na tvorbě krevních elementů, zárodečných buněk a produkci hormonů v nadledvinkách.

  • Denní dávka je přibližně 1,5 mg, závisí na energetickém výdeji.
  • Zdrojem jsou pivovarské kvasnice, mléko, vejce, ořechy, brambory, hovězí a vepřové maso.
  • Nedostatek riboflavinu se projeví zvýšenou citlivostí ústních koutků, zánětem sliznic dutiny ústní a jazyka, zánětem spojivek či citlivostí na světlo; šupinatěním kůže okolo nosu, na čele a uších. Vitamín B2 je odolný vůči teplu, ale je velmi citlivý na světlo.

Vitamin B3 (niacin, nikotinamid) ovlivňuje funkci mozku a metabolismus cholesterolu a tuků v těle. Niacin je částečně syntetizován v těle z tryptofanu.

  • Denní dávka je 15 mg, vyšší potřeba je u lidí pijících alkohol a konzumujících sladká jídla.
  • Je obsažen v rýži, čočce, hovězích a vepřových játrech.
  • Mírný nedostatek způsobuje nechutenství, bolestivost sliznic úst, nespavost.

Vitamín B5 (kyselina pantothenová). K nedostatku dochází zřídka, protože kyselina pantothenová je ve většině potravin. Projevuje se únavou, poruchami spánku, nevolností.

Vitamín B6 (pyridoxin) je součástí enzymatických látek, ovlivňuje metabolismus tuků a bílkovin i imunitní systém. Užívá se v doplňkové léčbě ledvinných kamenů nebo revmatických onemocnění.

  • Denní dávka je 2 mg, vyšší je potřeba u žen s hormonální antikoncepcí a sportovců.
  • Je v kvasnicích, rybím a drůbežím mase, bramborách, zelí, mrkvi, sóji atd.
  • Nedostatek vitamínu B6 se projevuje poruchami paměťových funkcí, nervového a trávícího systému.
  • Předávkování prakticky nehrozí.

Kyselina listová (folacin, vitamín B9) ovlivňuje vývoj a růst organismu a funkci nervového systému.

  • Denní dávka je 0,2 mg.
  • Je v listové zelenině, fazolích, v játrech.
  • Nedostatek je poměrně častý, zvláště u lidí trpících infekčními chorobami a těhotných žen (až předčasný porod). Projevuje se únavností a zvýšenou citlivostí. Při tepelném zpracování se jeho obsah v potravinách výrazně snižuje.

Vitamin B12 (cyanocobaltamin) ovlivňuje zejména funkci nervové soustavy, je lékem při makrocytární anémii. Chybí zejména u lidí bez konzumace živočišných produktů.

  • Denní dávku představuje 0,003 mg.
  • Je v droždí, mléku, játrech, ledvinách.
  • Nedostatek může vést k anémii a neuropatii. Je dobře odolný při tepelné úpravě, ale světlo citlivý.

Vitamin H (biotin) je důležitý pro vývoj organismu, významně ovlivňuje stav pokožky.

  • Doporučená dávka je 0,15 mg.
  • Je obsažen v droždí, játrech, ledvinách, žloutku.
  • Nedostatek spíše výjimečně u kojenců a lidí pravidelné konzumujících alkohol.

Vitamin C (kyselina askorbová) ovlivňuje funkci imunitního systému, je důležitý v prevenci a podpůrné léčbě řady chorob.

  • Denní dávka 60 až 100 mg, v případě potřeby možno zvýšit až 10 krát.
  • Je v ovoci (jahody, černý rybíz, jeřabiny) a zelenině (paprika, křen, ...).
  • Nedostatek se projevuje malátností, únavou, snížením imunity, až krvácivost z dásní, padáním zubů. Dlouhodobá absence příjmu vitamínu C může vyústit ve smrt.

Léčba nedostatku vitamínů

Nedostatek určitého vitamínu (částečný = hypovitaminóza, kompletní = avitaminóza) nebo jeho nadměrné množství (hypervitaminóza) se v těle projevují poruchami a onemocněními různé závažnosti. Nedostatek může být způsoben nedostatečným příjmem, poruchou žaludeční sekrece případně působením antivitamínů. Hypervitaminóza (nadbytek) je možná v podstatě jen u vitamínů rozpustných v tucích.

Přírodní a doplňková terapie

Existuje celá řada léků a potravinových doplňků s obsahem vitamínů a minerálů pro preventivní užívání. Jejich složení a kombinace je vhodné volit podle příznaků jejich nedostatku, při závažnějších problémech po konzultaci s lékařem nebo lékárníkem.

Zeptejte se lékárníka

Máte-li jakékoli otázky k danému tématu, naši lékárníci jsou vám k dispozici a rádi vám na váš dotaz co nejdříve odpoví.