Pálení žáhy (gastroesofageální reflux) jsou potíže způsobené zpětným tokem žaludečních šťáv do jícnu při nedostatečnosti dolního jícnového svěrače. Ten bývá poškozen např. obezitou, při těhotenství.
Nejvýraznější je pálení žáhy, někdy s propagací až do krku, pocit kyselosti v ústech, říhání, občas krev ve zvratcích, poruchy polykání při tuhé stravě. Příznaky se zhoršují po kořeněném, tučném nebo kynutém jídle, po alkoholu, koncentrovaném džusu.
Pálení žáhy se projevuje i po požití určitých potravin či tekutin (alkohol, káva, tučná a smažená jídla - zejména větší množství). Sliznice jícnu je žaludeční kyselinou podrážděna, vzniká zánět a pálivá bolest. Může dojít až k zánětu jícnu, vředu jícnu, vředovému zúžení jícnu, Barrettově metaplázii.
Při komplikacích vždy, jinak při trvání delší více jak 3 dny, při výrazné bolesti na hrudi (možnost kardiálních obtíží), opakující se poruchy polykání a pálení žáhy, krev ve zvratcích.
Základní léčbou při pálení žáhy je terapie za pomoci antacid, která však stačí pouze k úlevě příznaků, pokud nejsou intenzivní a nevyskytují se příliš často. Antaciva jsou i volně prodejná. Jsou to léky schopné neutralizovat žaludeční kyselinu chlorovodíkovou. Ústup obtíží však neznamená zhojení zánětlivých změn. Současně s nimi není vhodné podávat jiná léčiva, jejichž vstřebávání může být zpomaleno, nebo může být dokonce i výrazně sníženo. Vždy je vhodné dodržet interval alespoň 2 hodiny po podání antacida. Dalším druhem léků jsou antiulceróza, léčiva tlumící tvorbu a vylučování žaludeční kyseliny chlorovodíkové. Používají se k odstranění nepříjemných příznaků spojených s pálením žáhy, pyrózou a dalšími stavy spojenými se zvýšenou tvorbou žaludeční kyseliny. Jsou i volně prodejná. Rizikem je, že sice odstraní subjektivní potíže, ale také nestačí na zhojení poškození sliznice a mohou zakrýt jiná onemocnění. Nejúčinnějším prostředkem na utlumení žaludeční sekrece jsou inhibitory protonové pumpy, které jsou v současnosti již také volně prodejné.
Peptický vřed je postižení sliznice v místech působení kyseliny a pepsinu, vzniká při poruše rovnováhy mezi kyselinou a látkami ochraňujícími sliznici (produkce hlenu).
Děti mají stížnosti atypické, senioři minimální, někteří jsou i bez příznaků. Typicky jde o palčivou, hlodavou bolest, pocit prázdna nebo hladu, bývá v okolí žaludku. Duodenální vředy - bolest odpoledne, po jídle se snižuje, vrací se po 2 - 3 hodinách, bývá v noci. Bolest u žaludečního vředu se jídlem spíše vyvolává.
Obezita, kouření, alkohol, těhotenství, těsný oděv, káva, koncentrované ovocné šťávy, vody nasycené kysličníkem, stres, deprese, mluvení při jídle (nadýmání).
Poruchy trávení potravy jsou způsobeny i nedostatečným vylučováním trávících enzymů v oblasti dvanáctníku (ze slinivky, z jater). Následně je porušeno vstřebávání látek (protože nejsou enzymaticky natráveny).
Bývají bolesti břicha, bývají kolikovité, mastná stolice, světlé barvy (acholická).
Dietní chyby, nadměrný příjem tuků, alkoholu.
Syndrom dráždivého střeva je jednou z nejčastějších příčin bolestí břicha a poruch střevní činnosti.
Škroukání v břiše, bolesti (zhoršují se v leže), větry, průjem nebo zácpa, hlen nebo krev ve stolici.
Střevní mikroflóru poškozují dietní chyby, dieta s malým obsahem vláknin, potravinové alergie, časté užívání antibiotik, projímadel apod.
Akutní bolesti břicha, žlučníkové kolikovité záchvaty, křeče břicha, opakovaně krev nebo hlen ve stolici, opakovaně světlá stolice.
Refluxní choroba jícnu (pocit nehybného trávícího ústrojí, snížená chuť k jídlu) je vlastně primárně poruchou hybnosti, a proto se užívají léky ze skupiny prokinetik, která jsou doplňkem léčby. Prokinetika stimulují peristaltiku jícnu a zvyšují tonus dolního jícnového svěrače. Při poruše trávení v žaludku, slinivce, popř. v tenkém střevě se užívají léky na podporu trávení, tzv. stomachica.
Tyto léky a potravinové doplňky zvyšují chuť k jídlu, zlepšují trávení a podporují vylučování žaludečních šťáv a většinou zvyšují i jejich kyselost. Jsou proto nevhodná při zánětlivých onemocněních žaludeční sliznice, žaludečních vředech a překyselení žaludku.
Používají se také trávící enzymy. Léčiva, která se používají k nahrazení chybějících trávících enzymů, zlepšují funkci trávení probíhající především v tenkém střevě.
Pokud je hlavním příznakem poruchy trávení plynatost a nadýmání jsou vhodným lékem antiflatulencia, obsahující např. simethikon, jejichž účinek spočívá ve snížení povrchového napětí a tím uvolnění tlaků ve střevě. Nevstřebávají se a jsou bezpečná.
Přírodní látky (siličné drogy) označované jako aromatika (plod fenyklu, anýzu, koriandru a kořen anděliky) a dále amara (nať pelyňku, zeměžluči, kořen hořce) lze s úspěchem používat při poruchách trávení. Při zánětlivých onemocněních žaludeční sliznice, při stresu, poruchách životosprávy se aplikují léčivé rostliny s obsahem slizů, které mají ochranný účinek (kořen proskurníku). Při plynatosti v žaludku a střevech, při kvasných a hnilobných dyspepsiích a poruchách střevní mikroflóry (po podávání antibiotik) se užívají tzv.karminativa (list máty peprné, plod fenyklu, květ heřmánku), které pozitivně ovlivňují střevní pohyb (peristaltiku) a střevní mikroflóru. Používají se ve formě čajů, popř. potravinových doplňků.
Informační leták pro senioty o problematice zdravého životního stylu (PDF soubor, 94 kB)
