Chřipka je vysoce nakažlivé onemocnění. Postihovala lidstvo odedávna, každým rokem probíhaly epidemie, v některých letech byl průběh onemocnění velmi závažný. Chřipka se může vyskytnout v kterémkoliv ročním období, nejčastěji se vyskytuje v zimních měsících a na začátku jara.
Jsou tři – A, B a C. Viry chřipky A vyvolaly všechny velké epidemie a pandemie. Epidemie probíhají téměř každý rok, pandemie se objevují většinou každých 30 let. Největší pandemie ve 20. století proběhla v letech 1918 – 1920, kdy zemřelo asi 30 milionů lidí, některé zdroje uvádí až 50 milionů lidí. Během epidemií a pandemií chřipky zemřelo ve 20. století více lidí než v obou světových válkách. Virus chřipky B vyvolává menší epidemie. Virus chřipky typu C způsobuje jen zřídka lehčí infekce horních cest dýchacích.
Onemocnění začíná náhle z plného zdraví celkovými příznaky: horečka až 38 – 40 stupňů, zimnice, bolesti hlavy, suchý neproduktivní kašel, někdy se přidá i zánět nosohltanu bolesti svalů kloubů, zad, celková únava a vyčerpanost. Může být i nevolnost, zvracení, průjem nebo zácpa. Postupně začne nemocný vykašlávat vazký hlen,. U nekomplikovaných případů ustoupí příznaky do 3 – 4 dnů, ostatní za 7 – 10 dnů. Únava může přetrvávat i měsíc.
Chřipka může být komplikována zánětem plic, který se rozvíjí krátce po prvních příznacích. Je způsoben samotným virem chřipky. Objeví se dechová nedostatečnost, dušnost, modrání nemocného. I přes intenzivní léčbu přežívá asi jen polovina pacientů. Naštěstí je tato komplikace poměrně vzácná. Jindy je chřipka komplikovaná zánětem plic, který je způsoben bakteriemi. Objevuje se později, projeví se novým vzestupem teplot, kašlem, vykašláváním hnisavých hlenů. Dalšími komplikacemi může být postižena centrální nervová soustava, někdy se přidá zánět srdečního svalu, jindy zánět středouší, dutin a další.
Dosud neexistuje absolutně spolehlivá ochrana, ale je možné výskyt i průběh onemocnění ovlivnit. Nejlepší ochranu poskytuje očkování. Proočkovanost je v České republice velmi nízká, uvádí se 2 – 4%, v západních zemích dosahuje asi 10%.
V naší zemi jsou k dispozici štěpené a subjednotkové očkovací látky. Štěpené vakcíny jsou vyrobeny z inaktivovaných virionů, které jsou rozštípány, rozděleny a vyčištěny od lipidových obalů. Subjednotkové vakcíny obsahují pouze povrchové části mobalu virionů.
Je během epidemie snadná, léčba vyžaduje v každém případě klid na lůžku. Podávají se analgetika, při horečce antipyretika, u dětí paracetamol, antitusika při dráždivém kašli, dostatek tekutin a ovoce.
Provádí se vždy před sezónou, nejlépe v podzimních měsících roku. Aplikuje se do svalu ramene. U dětí, které ještě nikdy nebyly očkované se doporučuje druhá dávka s odstupem 28 dnů. Očkovat se mohou děti starší 3 měsíců štěpenou vakcínou, subjednotkovou vakcínou děti od 6 měsíců. Očkování má zásadní význam pro osoby ve vysokém riziku, s vážným základním onemocněním a také pro lidi starší. Za 4 – 6 týdnů po očkování dosáhne hladina protilátek 70 – 90%, za několik měsíců klesá. Očkování je většinou snášeno velmi dobře. Někdy se objeví bolest v místě vpichu, otok nebo zarudnutí. Vzácněji zvýšená teplota, nevůle a malátnost. Tyto nežádoucí příznaky přetrvávají většinou krátkou dobu. Nevýhodou je nutnost každoroční aplikace.
Očkovací látky štěpené: Begrivac, Fluarix, Vaxigrip
Očkovací látky subjednotkové: Influvac, Agrippal SI, Fluad (ten je vhodný pouze pro osoby starší 65 let).
