Novinkou v letošním projektu Moje stáří je měření křehkosti seniorů. Soubor příznaků charakteristických pro křehkého seniora lze vyjádřit geriatrickými syndromy. Níže uvedené syndromy ne vždy ohrožují pacientův život, ale mají zásadní vliv na jeho kvalitu. Patří sem:
Syndrom hypomobility
jehož příčinou bývá pohybový dyskomfort, ztráta motivace, deprese, kognitivní deficit, nežádoucí účinky léků, úzkost a strach, bolest, únava apod. Prevencí je zejména motivace seniora k pravidelné pohybové aktivitě. Důležitý je také vhodný výběr pomůcek k pohybu.
Syndrom imobility
souvisí s tím, že senior je z nejrůznějších příčin upoutaný na lůžko. Jedná se o vážný stav, který vyžaduje profesionální ošetřování, speciální pomůcky (například proti proleženinám, polohovací lůžko) a rehabilitaci. Důležité je dodržování pitného režimu a dostatečného příjmu živin.
Syndrom dekondice
je charakterizován poklesem tělesné zdatnosti. Bývá důsledkem dlouhodobé hypomobility či imobility. Léčba spočívá ve zvýšení kondice, například procházkami či rekondičními programy. V diferenciální diagnóze je třeba vyloučit zejména srdečně‑cévní onemocnění, chudokrevnost či poruchy funkce štítné žlázy.
Syndrom svalové slabosti
(sarkopenie) je způsoben úbytkem svalové hmoty a svalové síly. V klinickém obrazu dominuje snížená výkonnost dolních končetin, zpomalení a znejistění chůze. Prevencí je dostatečná výživa s obsahem vitaminu D3 a pohybová aktivita.
Syndrom anorexie a malnutrice
se projevuje výrazně sníženou chutí k jídlu, nechutenstvím a odmítáním jídla. Podvýživu je nutné řešit s nutriční terapeutkou nebo s lékařem. Při vyšetření je třeba myslet na nádorové či zánětlivé onemocnění včetně tuberkulózy, těžší formy deprese, hypertyreózu, jaterní cirhózu chronické srdeční a ledvinové selhání, demenci, alkoholismus, nevhodný stravovací režim, sociální nouzi apod.
Syndrom nestability s pády
se vyznačuje nejistou chůzí, nestabilitou, svalovou slabostí, neobratností a pády. Značnou roli zde hraje závrať, jejíž příčiny by měly být objasněny, protože mnohé jsou léčebně ovlivnitelné. Pády často vedou ke zlomeninám a následné imobilitě. Příčinou jsou nejčastěji choroby pohybového aparátu, rovnovážného ústrojí, nervové soustavy a srdečně‑cévní onemocnění.
Syndrom inkontinence
je velkou překážkou plnohodnotného života, který by mnozí senioři ještě mohli vést. Důležité je si uvědomit, že inkontinence nepatří k projevům stárnutí a lze ji léčit. Inkontinenční pomůcky by přitom měly být jen přechodným řešením.
Mezi další geriatrické syndromy se řadí syndrom deliria, syndrom maladaptace, syndrom kongitivního deficitu, demence a poruch paměti, syndrom týrání, zanedbávání a zneužívání či syndrom terminální geriatrické deteriorace.
Léčba v séniu by měla být komplexní, zaměřená nejen na vyvolávající příčiny, ale také na zlepšení soběstačnosti, zachování intelektových funkcí a fungujících sociálních vztahů. Cílem je umožnit seniorům žít co nejdéle kvalitním a nezávislým životem.
Zdroj: Holmerová I. a kol.
Průvodce vyšším věkem.
Praha: Mladá fronta 2014.
