Onemocnění se vždy vyskytovalo v přírodních ohniscích. Poprvé byla zmínka o klíšťovém původu ve 20. letech minulého století. K výraznému rozšíření klíšťové meningoencefalitidy s mnoha stovkami onemocnění došlo po druhé světové válce. Postiženo bylo Rakousko, bývalé Československo a Německo. Postupně se klíšťová encefalitida rozšířila po celé Evropě.
Původcem nákazy klíšťové encefalitidy je virus. Přenašečem je klíště, které se infikuje většinou na drobných i větších lesních zvířatech (hlodavci, ptáci, plazi, vysoká zvěř). Virus klíšťové encefalitidy lze nalézt i v mléce infikovaných koz a ovcí. V České republice se každým rokem nakazí kolem 600 osob. Největší výskyt nakažených klíšťat je v povodí řek a vodních nádrží. Hlavní oblasti jsou v jižních, západních a středních Čechách, na jižní Moravě a ve Slezsku. Nejvyšší aktivita klíšťat je od dubna do konce října.
Onemocnění má dvoufázový průběh. Po inkubační době (doba od přisátí klíštěte po začátek onemocnění), která trvá 10 – 14 dní (někdy až 28 dní) dojde k chřipkovitým příznakům projevujícími se bolestmi hlavy, horečkou a únavností. Po 2 – 3 dnech dojde k úlevě, která trvá 1 – 2 dny. Pak nastupují typické nervové příznaky. Horečka, bolesti hlavy, zvracení, nesoustředěnost, zpomalené mluvení, poruchy vědomí, obrny některých nervů. Nejzávažnější případy mohou skončit i smrtí. Pokud dojde k ochrnutí, je úprava zdravotního stavu velmi dlouhodobá a následky po onemocnění mohou přetrvávat. U dětí je průběh onemocnění většinou lehčí, u starších lidí závažnější.
Spočívá v ochraně před klíšťaty a vyvarování se konzumace nepasterizovaného mléka. Při pobytu v oblasti zamořené klíšťaty se doporučuje světlý oděv (klíště je lépe vidět), dlouhé nohavice a rukávy, vysoké boty. Kůže se ošetří repelentním prostředkem, na oděv je možné nastříkat insekticidní prostředek. Po návratu domů je nutné prohlédnout celé tělo.
Probíhá v nemocnici většinou na infekčních odděleních. Podávají se analgetika, antipyretika, léky proti zvracení, vysoké dávky vitamín B a při příznacích otoku mozku probíhá tzv. antiedematózní léčba. Někdy musí být pacient umístěn na jednotce intenzivní péče, kde je nutné zavést umělou plicní ventilaci. Celá léčba trvá asi 1 měsíc. Po odeznění onemocnění probíhá rehabilitace, doporučuje se lázeňská léčba, rekonvalescence trvá několik měsíců. Imunita po prožitém onemocnění je dlouhodobá, ale nemusí být celoživotní. Proto je vhodné po několika letech vyšetřit u pacienta protilátky a v případě jejich negativity pacienta přeočkovat.
Proti klíšťové meningoencefalitidě je možné se chránit očkováním. V ČR jsou na trhu 2 očkovací látky – FSME a Encepur. Základní očkování se skládá ze tří injekcí, které se aplikují do svalu ramene a to ve dny 0, za 1 – 3 měsíce a za 9 – 12 měsíců po druhé dávce. V teplém období roku je nutné přistoupit ke zrychlenému schématu. U vakcíny FSME se druhá dávka podá již za 14 dní, u očkovací látky Encepur je schéma 0 – 7 – 21 dnů. Ochrana proti onemocnění nastupuje asi za 14 dní po druhé dávce. Po třetí dávce přetrvává ochrana 3 roky.
Očkování by se nemělo provádět u osob s horečkou anebo alergických na kteroukoliv složku vakcíny. Po očkování se mohou objevit nežádoucí účinky: bolest v místě vpichu, otok zarudnutí, vzácněji horečka, bolest hlavy, malátnost, únava. Tyto příznaky jsou krátkodobé, odeznívají během několika hodin nebo dnů. Význam očkování proti klíšťové encefalitidě potvrzují výsledky z Rakouska. Do roku 1992 tam bylo hlášeno kolem 700 případů onemocnění ročně. Díky vysoké proočkovanosti, v některých oblastech dosahující až 87% (Korutany, Štýrsko) klesl od roku 1997 počet hlášení onemocnění pod 100 případů ročně.
