Nepodařilo se načíst PDF soubor.
Kojení je nejpřirozenější výživa novorozence a kojence. Je to jedinečné, jen těžko nahraditelné spojení maminky s dítětem. Během kojení maminka posiluje svou sebedůvěru a dává svému dítěti to nejlepší, co může.
Cesta k plnému kojení bývá u někoho velmi snadná, u jiného náročnější a u dalších i přes veškerou snahu bývá neúspěšná. Ať už se situace vyvine jakkoliv, nic to nemění na tom, že pouto maminky s dítětem přetrvává.
Mateřské mléko je velmi cenná tekutina. Vědce dodnes nepřestává překvapovat, kolik důležitých složek obsahuje a jak působí na vývoj miminka, jeho obranyschopnost, jak ovlivňuje jeho metabolismus a jaký má vlastně vliv na jeho budoucí vývoj. Je také zajímavé, že složení mateřského mléka se mění v závislosti na věku dítěte a jeho potřebách. Je proto doporučeno výlučné kojení do ukončeného 6. měsíce života, bez podávání jakýchkoliv jiných tekutin. Mateřské mléko plně postačí – i v parných letních dnech, jen bude dítě chtít pít častěji, ale třeba kratší dobu, aby zahnalo žízeň.
Kromě určitých změn ve složení mateřského mléka může být jeho chuť a vůně ovlivněna stravou maminky. Dítě tak získává nové podněty, které jej ovlivňují.
Je mylná představa, že ihned po porodu se začnou maminkám nalévat prsa. Je to dynamický děj a má své zákonitosti, na které nesmíme zapomínat. Po otěhotnění se začíná mléčná žláza pod vlivem hormonů připravovat na produkci mateřského mléka. Bolestivost prsou bývá u mnoha žen první známkou, že by mohly být těhotné. Přibližně od druhé poloviny těhotenství se v prsou začíná tvořit mlezivo (kolostrum), které nastávající maminka ani nemusí postřehnout. Někdy se ale stává, že může z prsou volně vytékat. Obě možnosti jsou zcela v pořádku a nemají vliv na následný rozvoj tvorby mléka. Po porodu se ve větší míře uvolňují hormony, které mají vliv na tvorbu a uvolňování mléka z prsní žlázy. Velmi důležitá je tzv. zlatá hodinka, během které je tělo matky i dítěte připraveno na zahájení kojení. Je už zlatým standardem, že pokud to zdravotní stav maminky i dítěte dovolí, je dítě ihned po porodu uloženo na hrudník maminky a čeká se, až začne hledat bradavku a přisaje se. Optimální je, pokud se toto stane právě v té první zlaté hodince. Pokud to ale z nějakého důvodu nevyjde, pokusíme se o první přisátí dítěte, jak nejdřív to bude možné.
Prvním přisátím dítěte to teprve začíná. Aby se správně rozběhla tvorba mateřského mléka, je nutné, aby bylo dítě přikládáno k prsu tak často, jak jen to bude vyžadovat. A to může být i dvacetkrát za den, protože mleziva je v té době málo a dítě je vlastně pořád lehce hladové. Ale tak je to správně. Mleziva je sice méně, ale je plné všech látek, které dítě v tomto období potřebuje. Právě častým přikládáním k prsu tělo maminky dostává signály, že je poptávka po jejím mateřském mléku. Zvyšuje se hladina hormonů, které tento proces mají na starosti a následně, obvykle 3. – 4. den po porodu, maminky pociťují ztěžknutí prsou a zaregistrují i výrazné zvýšení tvorby mléka – „nalijí“ se jim prsa. Pak už mohou být jejich ratolesti po kojení spokojenější a kojení už nebudou vyžadovat tak často.
Toto vše je velmi dynamický proces, který nezávisí jen na mamince samotné, ale samozřejmě i na dítěti, jeho aktivitě a schopnostech.
Maminky se často soustředí na samotné kojení, ale už je nenapadá, že musí myslet i na sebe. Na svou psychickou pohodu, dostatečný pitný režim a pohodlnou polohu při kojení. S tímto by měly být seznámeny už během pobytu v nemocnici.
Období, kdy dochází k rozvoji kojení, je velmi citlivé a maminky mohou více než kdy jindy pocítit zodpovědnost za živení svého dítěte. Když k tomu připočítáme únavu po porodu a probdělé noci, je jasné, že v tomto období jsou maminky velmi zranitelné a potřebují velkou podporu jak od personálu v nemocnici, tak i rodiny a blízkých po příchodu domů. Nejenom pomoc s péčí o novorozence, ale hlavně psychická podpora maminky, že vše zvládne a není na to sama, je v tomto období důležitá.
Po propuštění z nemocnice do domácí péče může nastat spousta komplikací týkajících se kojení. Rozvoj tvorby mléka může být pozvolnější a dítě tak může mít menší váhové přírůstky. Nebo naopak se může dítě „přepíjet“ a zvracet mateřské mléko. Maminky mohou pociťovat bolestivost prsou a bradavek, mohou trpět záněty mléčné žlázy apod. Proto je důležitá následná podpůrná péče v této oblasti. Mnoho novorozeneckých oddělení má svou vlastní laktační ambulanci, nebo tzv. horkou linku kojení, kde maminky mohou telefonicky řešit své problémy 24 h denně. Dále je dostupná síť soukromých laktačních poradkyň, s dalšími otázkami by měl pomoci i praktický lékař pro děti a dorost.
Závěrem je nutné říci, že dle Světové zdravotnické organizace (WHO) by kojení mělo pokračovat i po 6. ukončeném měsíci života s postupným zaváděním příkrmů optimálně do 2 let věku dítěte či déle. Každá snaha, každý den, týden či měsíc, kdy je dítě kojeno, se počítá a působí pozitivně – na dítě, ale i na maminku samotnou. Naší snahou je v maximální možné míře kojení podporovat a o jeho prospěšnosti informovat širokou laickou i odbornou veřejnost.
MUDr. Soňa Kupková
Dětská lékařka s atestací z Pediatrie a Neonatologie. Je staniční lékařkou na Novorozenecké stanici v Perinatologickém centrum Fakultní nemocnice Ostrava. Už mnoho let se aktivně podílí na zvyšování podílu plně kojených dětí při odchodu z porodnice FNO. Ordinuje také v laktační ambulanci, školí dětské sestry a porodní asistentky.
Pravidelně přednáší na konferencích nejen pro pediatry, ale také porodníky a další zdravotnický personál, který pečuje o ženu v období těhotenství, při porodu a po něm.Zánět prsu, odborně nazývaný mastitida, je zánětlivé onemocnění prsní žlázy. Nejčastěji se vyskytuje u kojících žen, ale může postihnout i ženy mimo období kojení. Mezi hlavní příznaky patří bolest, zarudnutí, otok a zvýšená teplota prsu, to vše bývá často doprovázeno horečkou a celkovou nevolností.
Hlavními rizikovými faktory jsou zadržování mléka v prsu, špatná technika přikládání dítěte k prsu, poraněná bradavka, přílišná produkce mléka, těsné oděvy, rychlé odstavení dítěte, stres či jiné. Léčba obvykle začíná konzervativně: odpočinkem, chladivými obklady, léky k úlevě bolesti (např. ibuprofen, paracetamol). Žena může z postiženého prsa kojit, nebo mléko z prsu odstříkat (jen do úlevy). Antibiotika předepisuje lékař po celkovém zhodnocení stavu, zejména při přetrvávajícím zánětu nebo při horečce či celkové schvácenosti.
Co dělat, když mám podezření na zánět prsu?
Navštivte svého praktického lékaře nebo gynekologa. Ten zhodnotí celkový stav, případně předepíše antibiotika.
Je vhodné se obrátit na laktační poradnu či laktační poradkyni, která pomůže praktickými radami (vhodné polohy, technika odstříkání, péče o prsa…)
Jak předcházet mastitidě
Správné přiložení dítěte – dítě by mělo mít v ústech celou bradavku i část dvorce a efektivně sát, aby bylo mléko dobře odváděno a nedocházelo k jeho hromadění.
Pravidelné kojení – vyhnout se dlouhým pauzám mezi krmením, během kterých je prso hodně nalité a dítě může mít problém se k takto nalitému prsu přisát. Může pomoci krátké odstříkání mléka ručně či odsávačkou.
Nestlačovat prsy těsným prádlem – podprsenka by měla být pohodlná, bez tvrdých kostic. Tlak na prs může bránit odtoku mléka.
Střídat polohy při kojení – různé polohy pomáhají efektivně vyprázdnit mléčnou žlázu. Největší tah má dítě tam, kam směřuje jeho brada – ta by tedy měla mířit k postiženému místu.
Péče o bradavky – předcházet poraněním a ragádám (správná technika přikládání, případně použití lanolinové masti či vlastní kapky mléka k ošetření).
Dostatek odpočinku a tekutin – únava a stres oslabují imunitu a zvyšují riziko zánětu, snižují uvolňování mléka.
