Znáte dobře své protivníky?
Většina zkušených chovatelů jistě dobře ví, že věta „To jsou blechy psí, ty na člověka nejdou“ neplatí, a to také s ohledem na skutečnost, že v našich zeměpisných šířkách se potýkáme spíše s blechou kočičí - Ctenophalides felis.
Blecha psí Ctenocephalides canis trápí naše zvířecí přátele méně často a až pomyslné třetí místo v četnosti výskytu obsadila blecha lidská Pulex irritans. Blechy patří do řádu drobného, druhotně bezkřídlého hmyzu živícího se krví zvířat (95 % savci) a lidí. Bleší dospělec dosahuje délky pouze 1-3 mm a jeho beznohá, chlupatá a našedlá larva měří pouhých 0,5 mm. Během stádia larvy, které trvá pět až jedenáct dní, konzumuje larva organický materiál a exkrementy vylučované dospělou blechou. Protože jí vyhovuje tma a vyšší vlhkost prostředí, přežívá především ve vláknech koberce nebo ve spárách na podlaze. Přechodným stádiem mezi larvou a dospělcem je bělavý hedvábný kokon, ze kterého se v teplém a vlhkém prostředí líhne za jeden až dva týdny dospělec. Pokud jsou podmínky prostředí nepříznivé (sucho, nízké teploty), vegetuje dospělá blecha v kokonu až pět měsíců. Nově vylíhnutý dospělec vydrží bez nasátí dva až tři dny. Již dva dny po prvním nakrmení klade blecha vajíčka, průměrně asi 28 vajíček denně, celkem po dobu čtyř až devíti dní. V průběhu tohoto náročného období přijme denně obrovské množství krve – až patnáctinásobek hmotnosti svého těla. V srsti krátkosrstých plemen psů a koček přežívají blechy až osm dní, v dlouhé srsti vydrží dokonce ještě o několik dní déle. Běžně blecha kočičí nebo psí člověka nenapadá, ovšem při masivním zamoření prostředí může potrápit také samotné majitele psů a koček.
Co vše může blecha přenést?
Dobře známá je alergická dermatitida vznikající v reakci na sliny, které se dostanou do těla bleším bodnutím. Občas se můžeme setkat u štěňat a koťat silně napadených blechami s chudokrevností. Velmi nebezpečné je mezihostitelství vývojového stádia tasemnice psí Dipylidium caninum, takzvaného cysticerkoida. Do trávicího traktu psa se tento zárodek tasemnice dostane při spolknutí blechy po úporném olizování a vykusování kůže a srsti. Ve střevě se ze zárodku vyvine dospělec dosahující až kolem 50 cm, přičemž tělo tasemnice je tvořeno množstvím článků. Tyto články obsahující množství vajíček lze najít také na srsti zvířete nebo v jeho pelíšku, na miskách apod. Přítomnost tasemnice psí v trávicím traktu se může projevovat průjmy a hubnutím; odcházející články tasemnice tvaru okurkového semínka navíc vyvolávají svědění v oblasti konečníku. Blechy mohou přenášet i pro člověka nebezpečnou bakterii Bartonella henselae, původce takzvané nemoci z kočičího škrábnutí. Blecha šíří infekci z infikované kočky na zdravá zvířata, především koťata, v jejichž organismu se bakterie dostane velmi rychle do krve.
U koček se klinické projevy infekce nemusí projevit, ale u člověka poškrabaného kočkou –bacilonosičem- se mohou rozvinout příznaky horečky, celkové slabosti a zvětšených mízních uzlin, infekci vzácně omplikuje zánět osrdečníku nebo kostí. Zvláště u vnímavých koťat, která člověka při hře sice drobně, ale o to častěji poraní, je prevence zablešení účinnými prostředky s obsahem fi pronilu velmi důležitá. Blecha kočičí se zařadila mezi vektory přenosu nitrobuněčné bakterie Rickettsia felis, která patří do skupiny rickettsií vyvolávajících u člověka skvrnitou horečku. Příznaky jsou podobné symptomům skvrnitého tyfu, což jsou bolest hlavy, zimnice, horečka, zvracení, celková slabost a kožní léze objevující se zpočátku na hrudníku; průběh choroby je ovšem o něco mírnější. U senzitivních pacientů může výjimečně dojít k poškození ledvin a centrální nervové soustavy. Zdrojem bakterie, kterou blecha přenáší sáním krve mezi jednotlivými zvířaty, jsou často kočky- bacilonosiči, bez klinických příznaků.
JAK BLECHY Z DOMÁCNOSTI ÚSPĚŠNĚ ELIMINOVAT?
Vysáváním podlah a koberců lze odstranit pouze 30 % larev a 60 % vajíček! Nejefektivnějším způsobem eliminace bleší populace z prostředí je pravidelná aplikace účinných a bezpečných antiparazitárních přípravků
s obsahem fipronilu, FIPRON spot on.
Přípravky je nezbytné používat v přesných intervalech zvláště u těch psů i koček, kteří se pravidelně dostávají do kontaktu s divoce žijícími kočkami, případně volně žijícími zvířaty (ježci, veverky, kuny…).
Antiparazitárním přípravkem se musí ošetřit všechna zvířata v domácnosti současně. Pokud použijete FIPRON spot on u psa, aplikujte přípravek i u kočky. Nepřetržitým zdrojem blech pro ostatní jsou právě ta zvířata, která nebyla antiparazitikem ošetřena a žijí ve společné domácnosti.
FIPRON spot on aplikujte v přesné dávce, jednu pipetu nerozdělujte mezi více zvířat.
Po koupeli a/nebo šampónování vyčkejte s aplikací přípravku nejlépe 48 hodin.
Účinné antiparazitární přípravky používejte také k ošetření prostředí.
Pelíšek perte jednou týdně, antiparazitárním přípravkem ošetřete řádně i jeho okolí, kde je koncentrace blech a larev největší.
Nezapomeňte vyčistit a ošetřit antiparazitikem také škrabadla, přenosky a transportní klece, boudy, prostory
auta, podlahy garáží, sklepů apod., tedy místa, kde se pes nebo kočka často zdržují.
Z vnějšího prostředí odstraňujte organický materiál, který představuje pro larvy blech potravu.
