Žloutenka (Hepatitída A, B)

Název hepatitida je společný termín pro virový zánět jaterní tkáně. Bývá často označována jako nemoc špinavých rukou, nemoc cestovatelů, nemoc narkomanů a homosexuálů. Také je častý název žloutenka, což je patologický stav, který se klinicky projevuje zežloutnutím kůže, očního bělma, sliznic i ostatních tkání, které je způsobeno zvýšenou koncentrací žlutého žlučového barviva bilirubinu v krevní plazmě. Vždy se jedná o virové onemocnění jater. Virů napadajících játra je celá řada.

V současné době je obecně uznáváno 5 druhů infekčních hepatitid: A, B, C, D, E. Jednotlivé typu virových hepatitid se vzájemně liší nejenom typem viru, ale i způsobem přenosu a působením viru. Z tohoto pak vyplývají i odlišné způsoby prevence a léčby tohoto onemocnění.

Typ A se tedy dostává do organismu především ústy, typy B a C jsou přenosné pouze krví a pohlavním stykem. Typy D a E jsou spíše exotické.

Hepatitida A je způsobena virem, který se nachází při akutní infekci v krevním séru, játrech a ve stolici.

Příznaky nákazy hepatitidou A

Příznakem hepatitidy mohou být tmavá moč a světlá stolice, zažloutlá bělma a kůže, celková únava a další. Tyto příznaky se však nemusí prakticky vůbec projevit. Zvláště u dětí a mladých lidí se často stává, že nemoc přechodí.

Příčiny nákazy hepatitidou A

Přenáší se především prostřednictvím špinavých rukou, potravinami a vodou (ústy), výjimečně také krví nebo pohlavním stykem. Jejím průvodním jevem je často žloutenka. Není chronická. U hepatitidy A je velmi důležitá osobní hygiena.

Hepatitida B je také virové onemocnění.

Příčiny nákazy hepatitidou B

Infekce se šíří parenterálně (krví nebo krevními produkty), zvýšené riziko hrozí tedy především toxikomanům, ale i dalšími tělesnými tekutinami (sliny, sperma, poševní sekret). Chroničtí nosiči tvoří rezervoár infekce. Může být jak akutní tak chronická. Velmi důležité je očkování jako součást prevence a dodržování bezpečnostních opatření zejména při kontaktu s krví.

Hepatitida C

Příčiny nákazy hepatitidou C

Je přenosná především krví. Ve většině případů se stává chronickou. Jedná se o nebezpečnou chorobu s dlouhodobým průběhem, a proto velký vliv na stav jater má i životospráva pacienta (dieta).

Hepatitida D je způsobena virem, který je vždy je vázán na přítomnost viru hepatitidy B. V ČR se prakticky nevyskytuje.

Hepatitida E je také virové onemocnění, které má podobné příznaky jako hepatitida A. V ČR je velmi vzácná. Proti hepatitidě E zatím není vakcína.

Komplikace při onemocnění hepatitidou

Pokud zánět jater přechází do chronického stádia, dochází v játrech nejprve k tzv. fibróze a později i cirhóze. V játrech se objevují drobounké jizvičky, které snižuji funkčnost jater a může to trvat měsíce až roky, než dojde k cirhóze. V závěrečných stádiích cirhózy dochází k selhání jater a prudce se zvyšuje riziko onemocnění jater rakovinou.

Návštěva lékaře při onemocnění hepatitidou

Je nutná vždy, když na sobě zpozorujete příznaky hepatitidy. Léčba hepatitidy nepatří do oblasti samoléčby. Je nutná diagnostika onemocnění a preventivní opatření (hospitalizace na infekčním oddělení, karanténní opatření apod.).

Léčba hepatitidy

Základem je prevence očkováním u typů A a B. Proti hepatitidě C nelze očkovat. U hepatitidy A je velmi důležitá osobní hygiena. V chronické fázi se pak kromě vitamínů a diet používá také léčba interferonem (bílkovina produkovaná buňkami našeho imunitního systému aby bránila množení virů v buňkách).

Přírodní a doplňková léčba

Po dobu zánětu je vhodné podpořit regeneraci jater dodržováním přísného zákazu alkoholu a vyhýbat se přepáleným tukům (celkové omezení tuků a dostatek bílkovin a cukrů). Je vhodné také užívání vitamínů a přírodních látek na podporu regenerace jater a podporu imunity.

Užívání potravinových doplňků s lecitinem je vhodné k prevenci tohoto onemocnění i jako doplňková terapie, protože dochází ke zlepšení zpracování tuků a cholesterolu. Dalším významnou látkou je silymarin získávaný ze semen ostropestřce mariánského a produkty s jeho obsahem. Silymarin vede ke zlepšení metabolismu jaterní buňky, stabilizuje její buněčné membrány a podporuje regeneraci jaterní tkáně. Stimuluje syntézu bílkovin a tak podporuje regeneraci poškozených jaterních buněk. Dále se v doplňkové terapii uplatňují vitamíny skupiny B.