8:00 - 15:00
Další kontaktNázev hepatitida je společný termín pro virový zánět jaterní tkáně. Bývá často označována jako nemoc špinavých rukou, nemoc cestovatelů, nemoc narkomanů a homosexuálů. Také je častý název žloutenka, což je patologický stav, který se klinicky projevuje zežloutnutím kůže, očního bělma, sliznic i ostatních tkání, které je způsobeno zvýšenou koncentrací žlutého žlučového barviva bilirubinu v krevní plazmě. Vždy se jedná o virové onemocnění jater. Virů napadajících játra je celá řada.
V současné době je obecně uznáváno 5 druhů infekčních hepatitid: A, B, C, D, E. Jednotlivé typu virových hepatitid se vzájemně liší nejenom typem viru, ale i způsobem přenosu a působením viru. Z tohoto pak vyplývají i odlišné způsoby prevence a léčby tohoto onemocnění.
Typ A se tedy dostává do organismu především ústy, typy B a C jsou přenosné pouze krví a pohlavním stykem. Typy D a E jsou spíše exotické.
Hepatitida A je způsobena virem, který se nachází při akutní infekci v krevním séru, játrech a ve stolici.
Příznakem hepatitidy mohou být tmavá moč a světlá stolice, zažloutlá bělma a kůže, celková únava a další. Tyto příznaky se však nemusí prakticky vůbec projevit. Zvláště u dětí a mladých lidí se často stává, že nemoc přechodí.
Přenáší se především prostřednictvím špinavých rukou, potravinami a vodou (ústy), výjimečně také krví nebo pohlavním stykem. Jejím průvodním jevem je často žloutenka. Není chronická. U hepatitidy A je velmi důležitá osobní hygiena.
Hepatitida B je také virové onemocnění.
Infekce se šíří parenterálně (krví nebo krevními produkty), zvýšené riziko hrozí tedy především toxikomanům, ale i dalšími tělesnými tekutinami (sliny, sperma, poševní sekret). Chroničtí nosiči tvoří rezervoár infekce. Může být jak akutní tak chronická. Velmi důležité je očkování jako součást prevence a dodržování bezpečnostních opatření zejména při kontaktu s krví.
Hepatitida C
Je přenosná především krví. Ve většině případů se stává chronickou. Jedná se o nebezpečnou chorobu s dlouhodobým průběhem, a proto velký vliv na stav jater má i životospráva pacienta (dieta).
Hepatitida D je způsobena virem, který je vždy je vázán na přítomnost viru hepatitidy B. V ČR se prakticky nevyskytuje.
Hepatitida E je také virové onemocnění, které má podobné příznaky jako hepatitida A. V ČR je velmi vzácná. Proti hepatitidě E zatím není vakcína.
Pokud zánět jater přechází do chronického stádia, dochází v játrech nejprve k tzv. fibróze a později i cirhóze. V játrech se objevují drobounké jizvičky, které snižuji funkčnost jater a může to trvat měsíce až roky, než dojde k cirhóze. V závěrečných stádiích cirhózy dochází k selhání jater a prudce se zvyšuje riziko onemocnění jater rakovinou.
Je nutná vždy, když na sobě zpozorujete příznaky hepatitidy. Léčba hepatitidy nepatří do oblasti samoléčby. Je nutná diagnostika onemocnění a preventivní opatření (hospitalizace na infekčním oddělení, karanténní opatření apod.).
Základem je prevence očkováním u typů A a B. Proti hepatitidě C nelze očkovat. U hepatitidy A je velmi důležitá osobní hygiena. V chronické fázi se pak kromě vitamínů a diet používá také léčba interferonem (bílkovina produkovaná buňkami našeho imunitního systému aby bránila množení virů v buňkách).
Po dobu zánětu je vhodné podpořit regeneraci jater dodržováním přísného zákazu alkoholu a vyhýbat se přepáleným tukům (celkové omezení tuků a dostatek bílkovin a cukrů). Je vhodné také užívání vitamínů a přírodních látek na podporu regenerace jater a podporu imunity.
Užívání potravinových doplňků s lecitinem je vhodné k prevenci tohoto onemocnění i jako doplňková terapie, protože dochází ke zlepšení zpracování tuků a cholesterolu. Dalším významnou látkou je silymarin získávaný ze semen ostropestřce mariánského a produkty s jeho obsahem. Silymarin vede ke zlepšení metabolismu jaterní buňky, stabilizuje její buněčné membrány a podporuje regeneraci jaterní tkáně. Stimuluje syntézu bílkovin a tak podporuje regeneraci poškozených jaterních buněk. Dále se v doplňkové terapii uplatňují vitamíny skupiny B.