Onemocnění se vyskytovalo nejčastěji v podzimních a zimních měsících. Dnes může onemocnět ještě neočkovaný kojenec, zdrojem pak bývá starší sourozenec nebo matka, u kterých může onemocnění probíhat pod obrazem kataru dýchacích cest. Nemoc se projevuje záchvatovitým kašlem ukončeným zajíknutím. Charakteristický je záchvat opakovaného kašlání bez nádechu, který končí kokrhavým nádechem anebo zvracením. U malých dětí může mít onemocnění velmi vážný průběh, u starších dětí anebo dospělých nemusí být průběh tak dramatický. Onemocnění trvá 3 - 5 týdnů. Antibiotika nezkrátí dobu onemocnění, zlikvidují sice bakterie, které onemocnění způsobily, ale v organismu přetrvává toxin, který bakterie produkují a který působí přímo na dýchací centrum v mozku. V posledních letech počet onemocnění dávivým kašlem stoupá, zvažuje se zavést přeočkování dospělých proti tomuto tak závažnému onemocnění.
Onemocnění je velmi závažné. Je charakterizované angínou s povlaky na mandlích a měkkém patře, které nejdou setřít. Horečka přesahuje 38° C. Pokud tyto pablány přesáhly na hrtan, došlo k udušení. Naštěstí je toto onemocnění u nás velmi vzácné. U očkovaných osob nedochází ke zhoubnému průběhu nemoci.
Toto život ohrožující onemocnění nebylo u nás vzácné, po zavedení očkování zcela v ČR zmizel dětský tetanus a po očkování dospělých jde o onemocnění velmi vzácné. K nákaze dojde poraněním, kdy se do rány dostane cizí těleso (tříska, hlína). Za několik dnů po poranění se objeví křeče žvýkacích svalů, stahům obličeje a později napětí svalů šíje a zad. Na různé podněty se objeví křeče celého těla, zástavě dechu a teplota rychle stoupá. Léčba probíhá zásadně na jednotkách intemzivní péče infekčních odděleních. Onemocnění může skončit i smrtí, pacient umírá na udušení nebo selhání srdce.
Onemocnění se u nás vyskytovalo do r. 1957. Po zavedení očkování se již další případ neobjevil. Projevovalo se podobně jako chřipka - horečka, nevůle, bolesti břicha a krku. Po několika dnech se stav zlepšil, ale v některých případech došlo po přechodném zlepšení k zánětlivému postižení nervové soustavy. Obrny se objevily asi u 1% infikovaných. Nejčastěji byly postiženy dolní končetiny, v nejhorších případech došlo k selhání životních funkcí.
Virová hepatitida je jednou z nejzávažnější nemocí člověka. Zdrojem onemocnění je nemocný člověk s akutní nebo chronickou infekcí. Přenos se děje sexuálním stykem anebo prostřednictvím krve, lékařskými nebo nelékařskými nástroji anebo potřísněním poraněné kůže sekrety nakaženého člověka. Ženy infikované virem hepatitidy B mohou onemocnění přenést na své novorozené dítě. Jde vlastně o zánět jater. Onemocnění se projevuje celkovou nevůlí, bolestmi v kloubech, v pravém podžebří, vyrážkou, někdy se přidá i zánět ledvin. U části infikovaných může nemoc proběhnout bezpříznakově. Asi 10% nemocných se neuzdraví, onemocnění pokračuje (chronické onemocnění) a může skončit cirhózou jater anebo zhoubným nádorem jater. Virová hepatitida B se léčí na infekčním oddělení, další rekonvalescence probíhá několik měsíců až let.
Těmito nákazami jsou postiženy nejčastěji děti do 5 let. Objevuje se zánět mozkových blan, zánět příklopky hrtanové anebo zápal plic. Tato onemocnění byla o to závažnější, že po jejich prožití mohly nastat trvalé následky, např. hluchota, anebo část dětí zemřela. Onemocnění se léčí antibiotiky a v případě zánětu příklopky hrtanové je nutné rychle zprůchodnit dýchací cesty, jinak nemocné dítě zemře udušením. Po zavedení celoplošného očkování v r. 2001 došlo ke značnému poklesu těchto tak nebezpečných onemocnění.
Tuberkulóza se přenáší prostřednictvím kapénkové infekce anebo tepelně nezpracovaným mlékem. Nejčastější forma onemocnění je plicní. Jindy jsou zasaženy i jiné orgány (ledviny, kosti apod.). Nejnebezpečnější je onemocnění je meningitida, která končí smrtelně. Česká republika patří díky očkování mezi země s nejnižším výskytem tuberkulózy. Samotné onemocnění se projevuje nenápadně, kašel, v noci pocení, mírně zvýšená teplota. Léčba probíhá v nemocnici a je zdlouhavá – několik měsíců.
BCG vaccine: Lyofilizovaná očkovací látka. Aplikuje se novorozencům. Dětem starším 6 týdnů pouze po předchozí tuberkulinové zkoušce. Revakcinace se provádí u dětí 2 - 3letých a 11-ti letých a to po předchozí tuberkulinové zkoušce.
Vysoce nakažlivé horečnaté onemocnění, nebezpečné vznikem komplikací, nejčastěji plicními a mozkovými záněty. Před zahájením pravidelného očkování bylo v ČR ročně hlášeno v průměru 50 000 případů a 50 úmrtí, v posledních létech jsou hlášena ojedinělá onemocnění.
Mírné horečnaté onemocnění s příznaky podobnými chřipce, se zduřením mízních uzlin a vyrážkou. Vzácně je komplikováno onemocněním mozku. Nejnebezpečnější je onemocnění těhotné ženy, neboť vede k těžkému poškození plodu. Před rokem 1986, kdy bylo zavedeno očkování všech dětí, docházelo u nás ročně k 50 000 – 100 000 onemocnění, v posledních létech je hlášeno několik set případů, hlavně u starších dětí a mladých dospělých.
Bolestivý zánět slinných žláz. Infekce může být komplikována zánětem mozku, mozkových plen, slinivky břišní. Nejobávanější komplikací bývá zánět pohlavních žláz, zvláště u chlapců po pubertě, vedoucí k neplodnosti. Očkováním bylo v ČR dosaženo stonásobného snížení nemocnosti.
Domů | | | Poradna Moje lékárna | | | Online rezervace | | | Moje lékárny | | | Seznamy | | | O projektu | | | Léky | | | Pro lékárníky | | | Magazín | | | Kariéra | | | Kontakty |