Hyperpigmentace je charakterizována jako porucha tvorby nebo distribuce pigmentu, při které dochází ke ztmavnutí kůže. Velikost zasažené plochy, stejně jako výsledný tvar hyperpigmentovaných skvrn se může výrazně lišit a není určujícím rozlišovacím znakem.
Poruchy pigmentace jsou tvořeny nejčastěji základními typy fyziologických barviv - melaninem, hemoglobinem (oxyhemoglobin, karboxyhemoglobin) nebo karotenem.
Hyperpigmentace můžou být též projevem jiných patologických jevů - nejčastěji některá metabolických onemocnění, která se můžou projevit poruchami tvorby a ukládání různých látek barevného charakteru (hemosiderin, bilirubin, kyselina homogentisová), tato onemocnění jsou však poměrně vzácná a s tímto typem poruch pigmentace se nesetkáváme často.
Ve většině případů se naštěstí jedná pouze o kosmetický problém. Nejčastěji řešenou poruchou pigmentace jsou melaninové hyperpigmentace. Kožní pigment melanin je nejdůležitějším faktorem pro výslednou barvu kůže. Tvoří ho specifické buňky - melanocyty - v bazální vrstvě epidermis. Výchozí látkou pro tvorbu je aminokyselina tyrozin, která řadou metabolických pochodů přeměňována na melanin.
Počet melanocytů je u všech lidí přibližně stejný, liší se však intenzita tvorba melaninu. Podle stupně pigmentace se pak následně určuje fototyp pokožky.
Podle původu lze melaninové hyperpigmentace rozdělit na:
Vrozené hyperpigmentace Vrozené depigmentace se projevují jako pihy. Jsou geneticky podmíněné a vyskytují se zejména u rusovlasých nebo světlovlasých jedinců (tzv. keltský typ). Typicky se vyskytují v centrální části obličeje, na pažích, v horní třetině hrudníku nebo zad.
Získané hyperpigmentace Melaninové hyperpigmentace častěji postihují osoby s vyšším fototypem. Melaninové hyperpigmentace se nejčastěji vyskytují u žen středního věku, jejich výskyt ale stoupá i u mužů (muži je však obvykle nepovažují za závažný kosmetický problém). Hyperpigmentace obvykle nemá jednu vyvolávající příčinu, ale jedná se o komplexní děj. Nejčastější jsou tzv. chloasma, která jsou vyvolané kombinací UV záření a hormonálních výkyvů (těhotenství, užívání antikoncepce), používání některých kosmetických prostředků nebo užívání některých léků. Změnu pigmentace se vyskytuje až u 10-20% žen v aktivním věku užívajících antikoncepci, proto právě tato skupina žen by měla věnovat velkou pozornost prevenci.
Základním postupem je vyloučení příčiny, která hyperpigmentaci vyvolává. Protože tvorba melatoninu je přirozenou reakcí pokožky na UV záření, pigmentové skvrny se mohou v případě nové sluneční expozice kůže objevit rychle znovu.
Je důležité si uvědomit, že vznik pigmentových skvrn vyvolávají všechny zdroje UV záření (slunce, solárium nebo jiné umělé zdroje). Nejedná se však pouze o záměrné opalování, ale o jakýkoliv pobyt na slunci. Často se např. zapomíná, že přes sklo (doma, v kanceláři, v autě) přechází značná část UV-A záření. Už několikaminutová expozice může u predisponovaných jedinců způsobit nerovnoměrnou aktivaci melanocytů a vznik hyperpigmentace. Je proto velmi důležité dodržovat zásady správné ochrany pokožky proti UV záření. Fotoprotekce je nejdůležitější zejména u nejvíce exponovaných částí těla, tj. na obličeji a dekoltu.
Bělení pigmentových skvrn
bělení pigmentových skvrn je vždy dlouhodobou záležitostí, která vyžaduje pravidelné ošetřování a stále dodržování pravidel ochrany proti slunečnímu záření.
V roce 1961 se k bělení pigmentových melaninových skvrn začal používat hydrochinon. Hydrochinon blokuje klíčový enzym přeměňující tyrozin na výchozí prekurzor melaninu, dihydroxyfenylalanin (DOPA). Vzhledem k mechanizmu účinku však nedokáže vybělit již vytvořený pigment, ale zamezuje jeho nové tvorbě. Bělící přípravky tohoto typu se proto museli používat dlouhodobě. Zkušenosti však ukázali, že hydrochinon může blokovat tvorbu pigmentu i v místech vzdálených cílené aplikaci a způsobovat tak nedostatečnou pigmentaci na jiných místech. Krom toho, při dlouhodobé aplikaci hydrochinonu může dojít k paradoxnímu ztmavnutí míst aplikace (tzv. exogenní ochronóza). V současné době je proto používání hydrochinónu v bělících krémech od roku 2000 v Evropské unii zakázáno.
Další možností je tvz. chemický peeling. Při této metodě dochází k rozrušení nejvrchnější části pokožky, při kterém dochází i k odstranění výše uložených melanocytů. Neodstraňuje však hlouběji uloženou pigmentaci. Provádí se působením některých kyselin, jako např. kyseliny glykolové, salicylové nebo trichlóroctové. Pouze některé přípravky jsou vhodné na domácí použití, ve většině případů musí ošetření provádět kožní lékař. Při příliš agresivním postupu hrozí riziko poškození i hlubších vrstev pokožky.
Novinkou jsou tzv. diové kyseliny. Tyto kyseliny (např. kyselina oktadecéndiová, azelainová a další) tlumí tvorbu melaninu a podporují jeho rovnoměrnou distribuci v pokožce. Dochází tak ke stírání hranic mezi hyperpigmentovaným ložiskem a okolní kůží. Jejich velkou výhodou je velmi dobrá snášenlivost. Můžou se proto bez ohrožení používat i v domácích podmínkách.
Z fyzikálních metod se využívá tzv. intenzivní pulzní světlo (IPL) nebo speciální lasery. Intenzivní pulzní světlo vede k tzv. fotorejuvenaci - omlazení pokožky a obecně k odstranění nežádoucích kosmetických vad. Specificky působící lasery využívají přednostního vychytávaní energie laserového paprsku pigmentem zbarvenými buňkami. Dochází tak k selektivní fototermolýze, která odstraňuje zbarvení buněk.
Máte-li jakékoli otázky k danému tématu, naši lékárníci jsou vám k dispozici a rádi vám na váš dotaz co nejdříve odpoví.
Co nejpřesněji popište svůj problém.
Prohlédněte si předchozí dotazy. Můžete tím ušetřit čas našim lékárníkům. Pokud nenajdete odpověď na svůj dotaz, neváhejte se zeptat.
Vyčkejte na odpověď. Odpovídáme během pracovní doby podle aktuální vytíženosti. Odpověď obdržíte e-mailem a váš dotaz spolu s odpovědí bude následně anonymně zveřejněn na této stránce, aby mohl pomoci i ostatním. Vaše jméno ani e-mail nebudou nikde zveřejněny.
