166

Léčba cukrovky

Při léčbě diabetu je třeba rozlišovat mezi typem 1 a 2. U diabetiků 1. typu není jiná
možnost než exogenní (z vnějšku) přívod inzulínu, jelikož jejich slinivka již není schopna ho
produkovat. Inzulín se využívá, často v kombinaci s tzv. perorálními (ústy podávanými)
antidiabetiky, i v terapii diabetiků 2. typu. Dříve se užívaly inzulíny získané ze zvířat, dnes už
pouze inzulín lidský (připravený biotechnologicky, nebo úpravou inzulínu vepřového) či tzv.
inzulínová analoga, vzniklá obměnou struktury lidského inzulínu, čímž lze pozitivně
modifikovat jejich vlastnosti. Jedná se např. o dlouhodobě působící glargin a detemir a
krátkodobé působící inzulínová analoga lispro a aspart.

Inzulín lze podat pouze injekčně nebo inhalačně (tento způsob aplikace však zatím
není běžně využíván). Podkožní injekce se aplikují v oblasti břicha, stehen, hýždí nebo vnější
části paže. Lokalita by neměla být měněna, protože z různých oblastí těla se inzulín vstřebává
různě rychle. Nicméně v rámci jedné lokality (břicho, hýždě…) by měla být místa vpichu
cyklicky střídána, aby se předešlo případným kožním změnám. Pro aplikaci inzulínu existuje
velké množství speciálních pomůcek, které minimalizují bolestivost vpichu, umožňují přesné
odměření potřebné dávky i diskrétní aplikaci v podstatě kdekoliv. V současnosti je běžné i
používání tzv. inzulínových pump, které téměř dokonale napodobují přirozenou sekreci
inzulínu. Nejsou však vhodné pro každého.
 
Existují různé režimy (např. četnost během dne, kombinace různých typů inzulínů)
podávání inzulínu, které podle stavu a možností pacienta vždy určí lékař. Nejvhodnější denní
doba aplikace inzulínu a její souvislost s konzumací jídla závisí vždy na jeho typu. Hlavním
rizikem inzulínové léčby je podobně jako u většiny antidiabetik hypoglykémie (příliš nízká
hladina cukru v krvi; více o hypogylkémii najdete v článku "Cukrovka"). Její hlavní prevencí je
dodržování léčebného plánu doporučeného lékařem včetně úpravy dávek inzulínu podle
aktuálního denního režimu, fyzické aktivity nebo stravování. Po vyzvednutí inzulínových
patron do inzulínového pera v lékárně by je měl pacient vždy co nejdříve uložit do lednice,
ovšem tak, aby nezmrzly! Po vložení do pera pak může být patrona až do vypotřebování
uchovávána při pokojové teplotě. 
 

Jak už bylo zmíněno výše, u diabetiků 2. typu se v léčbě užívají  i perorální antidiabetika. Řadíme sem léčiva různé struktury, s odlišným mechanismem účinku, dávkováním i nežádoucími účinky. 
Deriváty sulfonylmočoviny (DSU) jsou funkční pouze u pacientů s částečně zachovalou funkcí buněk produkujících inzulín. Stimulují totiž jeho uvolňování ze slinivky. Při delším trvání diabetu však dochází k vyčerpání i veškeré zbytkové kapacity těchto buněk a DSU se stávají neúčinnými. Mezi DSU patří např. glimepirid, gliquidon a gliklazid. jejich významným nežádoucím účinkem je zvýšení chuti k jídlu, což u diabetiků vede k dalšímu přibývání na hmotnosti. Časté jsou při jejich užívání i epizody hypoglykémie. DSU se podávají těsně před jídlem nebo s jídlem. Pro minimalizaci rizika hypoglykémie je třeba při jejich
užívání pravidelná konzumace jídla během dne.
 
V současnosti by měl být standardem při zahájení léčby diabetu metformin. Při jeho
užívání je minimální riziko hypoglykémie a na rozdíl od DSU při jeho užívání nedochází k
nárůstu hmotnosti. Metformin snižuje tvorbu glukózy v játrech a zvyšuje její vychytávání ve
svalech. Má i mnohé další příznivé účinky (např. na hladiny tuků v krvi, krevní tlak, krevní
srážlivost, stav jater), které jsou předmětem intenzivního výzkumu. Rizikem při užívání
metforminu je především rozvoj laktátové acidózy, projevující se rozvratem vodního a
elektrolytového hospodářství organismu. Snadněji k ní dochází např. při konzumaci alkoholu,
u pacientů s poruchou funkce jater či ledvin nebo se srdečním selháváním. Při těchto stavech
je tedy metformin kontraindikován. Daný lék by měl být také preventivně vysazen např. při
silném průjmu, zvracení a akutním onemocnění s horečkou, kdy je organismus ohrožen
dehydratací. V těchto případech neprodleně konzultujte svůj stav s lékařem. V počátcích
léčby metforminem se u pacientů často objevují zažívací potíže - např. průjem, bolesti
břicha. Předejít jim lze užíváním léčiva s jídlem nebo po jídle. Metformin i léčiva z následující
skupiny mají obrovský potenciál v tom, že dokážou snížit riziko přechodu narušené glukózové
tolerance (předstupeň diabetu) do diabetu a zpomalit i další rozvoj cukrovky.
Další skupinou léčiv, která jsou užívána v terapii diabetu jsou glitazony. Působí
prostřednictvím specifických receptorů v jádře buněk a stimulují vychytávání glukózy
tkáněmi, mají příznivý vliv na metabolismu tuků i na krevní tlak. Problémem je, že působí
zadržování tekutin v organismu, což může u rizikových skupin pacientů vést k otokům nebo
až k srdečnímu selhávání. Aktuálně je na trhu dostupný pouze pioglitazon. Jeho plný účinek
se projeví až po několika měsících léčby. Zajímavostí je, že glitazony mohou u
postmenopauzálních žen vyvolat ovulaci. Tzv. off label indikací (použití léčiva jiným
způsobem než je uvedeno v souhrnu údajů o přípravku výrobcem) je jejich užívání ženami,
které mají problém otěhotnět, právě pro možnost podpory uvolňování zralých vajíček z
vaječníků.

Novějšími látkami užívanými při léčbě diabetu jsou inkretinová léčiva. Jednak gliptiny(sitagliptin, saxagliptin, vildagliptin, linagliptin) a pak také exenatid a liraglutid a látky od nich odvozené s modifikovanou délkou účinku. Různým mechanismem zpomalují vyprazdňování žaludku, snižují chuť k jídlu, upravují kvalitu sekrece
inzulínu v organismu, snižují tvorbu glukózy v játrech  a mají i příznivý vliv na hladiny tuků v
krvi a krevní tlak. Nevýhodou je nutnost injekční aplikace exenatidu a liraglutidu. Ostatní
jmenované látky z dané skupiny se podávají perorálně v tabletách. Výhodou inkretinových
léčiv je, že působí mírný pokles hmotnosti a nevyvolávají hypoglykémii. Nežádoucím účinkem
jsou mírné zažívací potíže (např. nevolnost, bolesti břicha) v počátcích léčby.

 
Mezi nejnovější antidiabetika řadíme glifloziny (např. dapagliflozin, kanagliflozin),
které snižují glykémii potlačením zpětné absorpce glukózy v ledvinách. Ta je tak ve zvýšené
míře vylučována z organismu, což přispívá i k poklesu hmotnosti. Glifloziny sami o sobě
nepůsobí hypoglykémii (ta se může vyskytnout spíše v kombinaci s jinými antidiabetiky) a
mezi ostatní nežádoucí účinky patří mírné infekce močo-pohlavního traktu. K jejich výskytu
však dochází spíše v počátcích léčby a lze jim předcházet dostatečnou hygienou.
 
 Intenzivní výzkum v oblasti diabetu přináší pacientům stále další možnosti léčby.
Jejím základem však stále zůstává dieta s omezením tuků a jednoduchý cukrů a dostatečná
fyzická aktivita.

Autor: PharmDr. Tereza Hendrychová, Ph.D.


Diskuse

Za obsah komentáře nese plnou odpovědnost autor, nikoli provozovatel stránek. Redakce si vyhrazuje právo bez upozornění smazat příspěvky, které se netýkají zveřejněného článku, obsahují vulgární výrazy, nesmysly, urážky nebo reklamu.


Vložit nový příspěvek  |  Zobrazit vše  |  Sbalit vše

Aktuality

16. 11. 2019

Co je to rýma

6. 11. 2019

Neplaťte NAVÍC ANI KORUNU

Aktuality v Mojí lékárně

14. 11. 2019

Měření stáří cév

13. 11. 2019

TV reklama

Doporučujeme

Vibovit DINO 50 želé...

VibovitDINO obsahující vitamíny a minerály je...

B17 APRICARC s meruňkovým...

Rakytník a reishi podporují přirozenou...

Moje lékárna - Hroznový...

Doplněk stravy – pastilky z hroznového cukru s...

Moje lékárna - Cerutin,...

Přispívá k normální tvorbě kolagenu pro...

Navíc ani korunu!

Moje stáří - Stáří je výsada, ne nemoc

 

Doplněk pro život

Podívejte se na naši novou TV reklamu