K nejčastějším onemocněním lidské populace patří bezesporu alergie. Poslední výzkumy potvrzují, že více jak 60 % veškeré populace v sobě nejspíš nese geny pro možný rozvoj alergického onemocnění. Vliv interakce mezi touto genetickou dispozicí a zevním prostředím vyúsťuje v současnosti k projevu alergií asi u 25% populace.
V České republice se odhaduje počet alergiků na 2,5 milionů, z toho je registrováno kolem 15 % postižených alergickou rýmou, 10 – 12 % s různými projevy alergických kopřivek, 10 % široce alergických forem ekzému a asi 500 000 astmatiků. Méně časté, ale o to závažnější, jsou těžké anafylaktické reakce (po aplikaci léků, po bodnutí hmyzem, reakce na některé potraviny apod.). – zvýraznit v textu
Alergické onemocnění je příznakový komplex řady chorobných jevů alergického charakteru: souhrn příznaků kožních a dýchacích. V posledních letech přicházejí pacienti do ordinací lékařů čím dál dříve, než tomu
bylo v minulosti. Zatímco ještě nedávno propukala pylová sezona ve vysloveně jarních měsících, dnes není výjimkou, že díky klimatickým výkyvům v přírodě, hlásí alergici potíže už v polovině února. Přestože jsou dnes léky kvalitnější a cíleněji působící, nepodařilo se plně vyloučit jejich nežádoucí účinky.
Máte alergii?
Příznaky alergie: plný nos, časté smrkání, vodnatá rýma, zvýšené slzení, průjem, kopřivka, oteklé víčko, svědění kůže, svědění oka, řezání oka, ucpaný nos, bolest břicha, kýchání, ekzém, otok, obtížné dýchání, oteklé rty, jazyk. Jestli se u Vás některý z těchto problémů objevuje, je možné, že máte nějakou alergii.
Co se odehrává v těle, do něhož se dostane alergen?
Alergen vždy pochází z vnějšího prostředí. Je-li patologická imunitní reakce namířena proti částem vlastního
těla, pak se hovoří o autoimunitních chorobách. Projevy alergie mohou být sotva znatelné, ale mohou nemocného i výrazně obtěžovat, až ohrožovat na životě. Záleží na tom, jak silně je alergie vyvinutá, jakou cestou a v jakém množství do těla alergen vstoupí. Potencionálními alergeny mohou být např. pyly, prach, roztoči, bakterie, plísně, látky obsažené v potravě a v léčivech. Dále bílkoviny tvořené bodavými hmyzem a živočišné jedy.
Aby mohla vzniknout alergická reakce, musí se imunitní systém s cizorodou částicí nejprve seznámit a rozhodnout o její škodlivosti. Toto rozhodnutí je zcela zásadní, neboť na jeho základě částice už nikdy
nebude obyčejnou částicí, ale vždy alergenem. Vznik přecitlivělosti na tuto částici se nazývá senzibilizace a celý proces trvá 3 týdny. Dle způsobu vstupu alergenu do těla vznikají pak reakce místní nebo celkové.
Vyšetření provádí alergolog, který pacientovi do předloktí podkožně aplikuje zředěné alergeny a po cca půl hodině zhodnotí kožní reakce na konkrétní alergen.
Léčba
Léčba alergií je založena na několika
základních pilířích:
a/ pokus o identifi kaci příčinného alergenu
b/ pokus o eliminaci příčinného alergenu
Někdy je to možné a dostatečné, hlavně u alergií na potraviny, léky, zvířecí alergeny. Jindy je alergen v prostředí příliš široce nebo obecně zastoupen, a proto možnost eliminace alergenu je tak značně omezena (pyly travin, stromů, plevelů, vzdušné plísně, roztoči apod.).
Farmakoterapii alergií pak dělíme na farmakoterapii protizánětlivou, na léčbu úlevovou od příznaků, na specifickou alergenovou imunoterapii (podávání alergenových vakcín) a biologickou léčbu. K protizánětlivé léčbě se používají především kortikosteroidy, systémová antihistaminika, případně biologická léčba.
Nejčastěji používanou lékovou skupinou jsou antihistaminika, která se uplatňují jako úlevové léky. Nejnovější generace už mají i významné protizánětlivé účinky. Mohou se tedy používat i jako preventivní léky.
Jako v léčbě jakéhokoliv jiného onemocnění, tak i zde je velice důležitá spolupráce pacienta, čili pozorujete-li na sobě některý z výše uvedených příznaků, raději navštivte lékaře. S velkou pravděpodobností Vám
pomůže zbavit se, nebo alespoň značně eliminovat některé nepříjemné problémy, s nimiž se potýkáte, a zároveň zabránit například vzniku chronické rýmy, astmatu, chronických zánětů nebo atopického ekzému.
Antihistaminika 1. generace
(např. Dithiaden, Tavegyl, Fenistil, Prothiaden,
Prothazin; jsou vázána lékařským předpisem) se používají jako úlevové léky zmírňující svědění, pálení sliznic a kůže, ale mají sedativní účinek, a proto se užívají především na noc.
Antihistaminika 2. generace
mají minimální sedativní účinek. Je však třeba počítat s individuální vnímavostí. Patří sem například Zyrtec tablety i kapky, Claritin tablety. To jsou originální přípravky. Četné jsou i generické výrobky - Zodac, Alerid,
Letizen, Analergin tablety, dále Flonidan, Loratadin atd. V této skupině jsou zastoupeny i volně prodejné léky - např. Zyrtec 7 i 20 tablet, Claritin 7 i 10 tbl., Zodac 7 i 10 tbl., Analergin 10 tbl. apod. Tato skupina
má i významné protizánětlivé účinky.
Antialergika např. Aerius, Xyzal, Cezera, Zenaro, Volnostin, Ewofex - mají silný protizánětlivý účinek a ještě silný antihistamínový a antialergický účinek.
Antihistaminika jsou k dispozici jednak k perorálnímu (ústy), systémovému použití ve formě kapek, roztoků či tablet, ale i k lokální aplikaci ve formě očních kapek či nosních sprejů - např. Allergodil gtt., Livostin kapky a sprej nebo kožní gel – Fenistil gel a roll-on. Lokálně (místně) aplikované formy se používají hlavně jako přechodně úlevové léky nebo jako léky preventivní. Výhodou je jejich rychlý účinek, který se projevuje do několika minut po aplikaci. Celkově podávaná antihistaminika se mohou použít také jako úlevovéléky - nárazově podávané jen při potížích. Ale výhodnější je kontinuální, pravidelné podávání u sezónních potíží - např. u pylové alergie v průběhu celé pylové sezony - sníží se tím četnost a intenzita alergických projevů. Při léčbě alergické rýmy se často používají kombinované přípravky antihistaminik s degongestivy (látky, které způsobují oplasknutí sliznice) např. Disophrol tablety (pouze na recept), Vibrocil kapky a gel (volně prodejné), Spersalerg kapky (jen na recept), Sanorin – analergin kapky oční i nosní (volně prodejné), Clarinase tablety (jen na recept), Nasivin, Olynth kapky nebo sprej (volně prodejné). Nově jsou olejové kapky do nosu Prevalin, které zabraňují vniku alergenů do nosu.
Kortikosteroidy, podávány systémově či lokálně (vázány na recept). Jedná se například o tablety Prednison, Hydrocortison, Solu-Medrol inj, Medrol tbl. V topických formách se především objevují masti, krémy, oční kapky, roztoky a hlavně inhalační aerosolové či práškové formy k aplikaci do průdušek nebo do nosu. Pak jsou další lékové formy, které se používají k léčbě dalších příznaků alergických onemocnění (vázány jen na recept). Například inhalační kortikoidy v léčbě průduškového astmatu (Ecobec, Pulmicort, Alvesco), kortikosteroidy
v léčbě alergické rýmy - nosní spreje (Beclomet, Nasobec, Tafen, Rhinocort 50 mcg, volně prodejný, Nasofan, Nasonex, Avamys spray atd.). Podávají se 1x denně. Další skupiny jsou vázány na recept - např. účinná látka montelukast, přípravek Singulair, Kromony (farmakologická skupina léků): Cromohexal, Cromobene, llergocrom ve formě očních kapek a nosního spreje.
Úlevovou léčbou u průduškového astmatu jsou krátkodobě působící spreje - např. Ventolin, Ecosal, Buventol, Bricanyl, což jsou inhalátory s dávkovacím aerosolem. Léčba počínající anafylaktické reakce (selhávání dechu, oběhové selhávání) – je třeba rozkousat 2 tbl. kortikosteroidu (Prednison, Medrol tbl. a 2 tbl. antihistaminik).
Dále inhalační úlevový lék (Ventolin, Berotec). V případě oběhového kolapsu ihned aplikovat nitrosvalově adrenalin (Epipen).
Komplikace neléčené alergie: zhoršování příznaků - např. původní občasná rýma se mění v rýmu chronickou
a ta nakonec v astma. Dále se rýma může zvrhnout v chronické záněty spojivek, nosních dutin nebo dokonce záněty středouší. Jako komplikace se může vyvinout i atopický ekzém.
PharmDr. Darina Šrolová
