Slovník pojmů užívaných ve zdravotnictví

Nenechte se při komunikaci se zdravotníky zaskočit

Nejen u lékaře, ale také v lékárně můžete běžně zaslechnout pojmy, které neznáte.
Zdravotníci je nepoužívají proto, aby Vás uvedli do rozpaků, ale protože pro ně jsou
zcela běžné a někdy si neuvědomí, že laik jim může jen stěží rozumět. Některé odborné
termíny navíc laikům srozumitelnější ekvivalent vůbec nemají a lze je tak vysvětlit pouze
podrobnějším popisem. Pro usnadnění komunikace se zdravotníky Vám přinášíme
slovníček některých pojmů, s nimiž se můžete běžně setkat při výdeji léčivých přípravků
(LP) v lékárně.
 

Generikum - kopie originálního LP; obsahuje stejnou léčivou látku ve stejné lékové
formě, ale může se lišit pomocnými látkami.
 
Indikace – důvod vyžadující použití určitého diagnostického nebo léčebného postupu
(např. výtěr z krku nebo nasazení antibiotik při bakteriální infekci).
 
Indikační omezení – LP je zdravotní pojišťovnou hrazen pouze v některé z jeho indikací
(např. některé LP pro zlepšení prokrvení lze k úhradě pojišťovnou předepsat pouze u
pacientů s bércovými vředy; v případě jejich předepsání při jiném onemocnění je plně
hradí pacient).
 
Kontraindikace (KI) – okolnosti znemožňující použití určitého diagnostického nebo
léčebného postupu; rozlišují se absolutní (nelze je překročit; např. použití léčiva, na které

je pacient alergický) a relativní KI (v dané situaci léčebný účinek jednoznačně převažuje
nad možným negativním působením; např. použití některých léčiv v těhotenství).
 
Léková forma (LF) – forma zpracování léčiva s charakteristickými fyzikálně-chemickými
vlastnostmi (např. stabilita, rozpustnost) odpovídající zamýšlenému způsobu použití; v
základu rozlišujeme pevné LF (např. tableta, tobolka, granulát), polotuhé LF (např. mast,
krém, gel) a tekuté LF (např. injekce, roztok, suspenze).
 
Magistraliter – LP připravovaný v lékárně na základě předpisu lékaře pro konkrétního
pacienta.
 
Preskripce – předepsání LP
 
Preskripční omezení – LP je oprávněn k úhradě zdravotní pojišťovnou předepsat pouze
lékař s určitou specializovanou odborností (např. ušní kapky pro léčbu zánětlivých
onemocnění ucha může k úhradě pojišťovnou předepsat pouze otorinolaryngolog); lékaři
ostatních odborností ho mohou k úhradě pojišťovnou předepsat pouze na základě
písemného schválení lékaře příslušné odbornosti, což vyznačí na receptu (např.
diabetolog tzv. deleguje preskripci určitého specifického LP na praktického lékaře), nebo
k plné úhradě pacientem a na receptu jsou tak povinni uvést „hradí nemocný“.
 
Výpis (z receptu) – pokud není v lékárně k dispozici předepsaný počet balení LP nebo
má-li lékárna na skladě pouze 1 ze 2 druhů LP předepsaných na receptu a pacient si
nemůže aktuálně nedostupné LP vyzvednout v téže lékárně později, může lékárník
vystavit na chybějící léky z původního receptu výpis; na základě výpisu si pak chybějící
LP může pacient vyzvednout v kterékoliv jiné lékárně.

Autor: PharmDr. Tereza Hendrychová, Ph.D.