Úvod
Poradna
Alergie
Senná rýma

Senná rýma

V křížové palbě alergie

Ne každý může mít potěšení z kvetoucích květin, zelených stromů a šťavnatých luk: Každý šestý trpí sennou rýmou. A stále více alergiků zjišťuje, že také nesnáší jisté potraviny – pylová alergie dostala nevítanou společnost!
Před pylem není úniku: Jeden jediný žitný klas může vyslat do ovzduší čtyři miliony pylových částic, lísková větvička 600 milionů.
Za vhodných povětrnostních podmínek se nepatrné částice rozšiřují do vzdálenosti stovky kilometrů. Přitom stačí již několik málo pylových částic, aby u alergika vyvolaly mohutnou obrannou reakci. Salvy kýchání, rýma, svědivé, načervenalé a zaslzené oči, v nejhorším případě dokonce dýchací potíže, to jsou opakující se příznaky potíží přecitlivělého organizmu, když se dostane do kontaktu pylem. Většina pylových alergiků mají takové potíže během jedné určité sezony. Pak nejsou po celé týdny téměř schopni spát, pracovat, učit se, o užívání si volného času ani nemluvě. Ať už se o potíže postarají dříve kvetoucí rostliny, nebo jsou za ně zodpovědné trávy či obilí v hlavní sezoně, a nebo dobu utrpení určují později kvetoucí byliny – každý pacient se sennou rýmou musí počítat i s tím, že se jeho alergie rozšíří na určité potraviny.

Jak vzniká senná rýma?

Senná rýma, nazývaná také „Pollinosis“ nebo „sezonní alergická rýma“ je nejčastější alergií. Ačkoli se v názvu vyskytuje „seno“, nejedná se u postižených o reakci na seno. Mnohem více jim dají zabrat rostlinné pylové částice, nejmenší částice květového prachu, které poletují ve vzduchu. Obsahují bílkoviny, které u lidí, kteří se stali přecitlivělými, působí jako alergeny, vedou tedy k nadměrné reakci imunitního systému. Takovému dráždění přicházejícímu ze životního prostředí by zdravý organismus nevěnoval pozornost a zůstal by bez reakce, přecitlivělý imunitní systém se však chce zbavit těchto vetřelců, kteří byli omylem vyhodnoceni jako nebezpeční, a proto nechá nastoupit celou „obrannou jednotku“: Jakmile se pyl z květů dotkne nosní sliznice, zmobilizuje tělo proti cizí bílkovině speciální protilátky. Usadí se na příklad na takzvané žírné buňky neboli mastocyty, které do těla uvolňují hormony tkání jako histamin. Tímto způsobem jsou vyvolány typické potíže senné rýmy. Pokud se tato neléčí, může ze senné rýmy vzniknout (chronické) astma – pak tyto potíže sklouznou o „poschodí“ níž do průdušek a to je nebezpečné. Proto je pak nutná efektivní léčba.

Co pomáhá proti senné rýmě?

Chraňte se během pylové sezóny před příznaky senné rýmy rychle účinnými antihistaminiky, které nezpůsobují únavu. Léčiva navíc tlumí pomocí cromonů uvolňování zánětlivých faktorů. Pro prevenci byste měli začít s užíváním léčiv již dva až čtyři týdny před vaší individuální „pylovou invazí“. Příležitostně mohou být nutné spreje s obsahem kortizonu, aby tyto zdolaly akutní záněty. S výhledem na delší dobu byste se svým lékařem měli probrat terapii specifickou pro vaši imunitu. Jedna studie Technické zdravotní pojišťovny prokázala, že také akupunktura účinkuje proti senné rýmě u mnohem více než poloviny všech případů. Nejjistější metodou je však vyhýbání se pylu. Proto by postižení měli sledovat pylovou předpověď a zdržovat se v době vysokých pylových koncentrací co možná nejméně venku. Dbejte na to, že koncentrace pylu v průběhu dne kolísá: Na venkově je hustota pylu obzvláště vysoká ráno, naopak ve městě především večer. Větrejte proto svůj byt ve venkovských oblastech večer po 19 hodině, ve městě ráno mezi 6 a 8 hodinou. Pořádně nadechnout se mohou alergici také tehdy, když prší. Na okna existují ochranné mříže, do aut pylové filtry. Venku noste brýle nebo sluneční brýle. Ty udrží pyl alespoň trošku mimo oči. Umyjte si pokud možno každý večer před spaním vlasy a venkovní oblečení ukládejte mimo ložnici, abyste si do tohoto pokoje nezavlekli pyl.

Pylová alergie přichází zřídka kdy sama

Je-li senná rýma sama o sobě skutečným trápením, zjišťuje mezi tím stále více postižených, že již také nesnášejí určité potraviny. Srdečné nakousnutí křupavého jablíčka již najednou není požitkem, ale skončí nepříjemným překvapením: nepříjemné mravenčení a pálení na rtech, na patře a v hrdle. Pokud je reakce hodně špatná, hrdlo nateče a nastávají potíže s dýcháním. Hrozí akutní dušnost, kolaps krevního oběhu nebo dokonce alergický šok ohrožující život. Jedná se o křížovou alergii nebo také o „alergii na potraviny asociovanou pyly“, jak vypovídá lékařský výraz. To znamená, že se při alergii na nějakou látku vyvine také alergie na jinou látku, která je svou strukturou velmi podobná té první. Alergeny z pylu travin, bylin nebo stromů se podobají svou strukturou určitým bílkovinám z potravin. Pokud je imunitní systém citlivý na pylový alergen, může přehnaně reagovat při kontaktu s dalšími rostlinami. Kdo třeba alergicky reaguje na pyl břízy – a to se týká mnoha alergiků na pyl -, musí počítat s tím, že bude alergický i na pyl jiných stromů, např. buku, dubu, lísky. Komu teče z nosu při kontaktu s březovým prachem, ten má často také problém po konzumaci peckového a jádrového ovoce (např. jablko, hruška, třešně, broskev), ořechů, mandlí nebo také sóji. Lidé s alergií na traviny mohou mít problémy po konzumaci obilovin a luštěnin jako arašídů nebo sóji. Pro alergiky na pyl z bylin, zvláště při alergii na pelyněk, mohou být riskantní mrkve, celer, heřmánek, anýz, paprika, rajčata a mnohá koření. V žádném případě se ovšem nejedná pouze o alergiky na pyl, kteří si musí dát pozor: U alergie třeba na latex (např. v gumových rukavicích) se může vyskytnout křížová reakce na banány, kiwi, avokádo, syrové brambory a pohanku, alergici na domácí roztoče reagují často citlivě na mořské plody jako mušle nebo korýši. Pravděpodobnost, že se vyvine taková křížová reakce, v posledních letech dramaticky stoupla. „Před 15 až 20 lety trpělo asi 15 procent pacientů se sennou rýmou i křížovou alergií. Nyní je to téměř 60 procent“, říká profesor Jürgen Fischer, odborný lékař plicní a průduškové medicíny, alergologie a vnitřní lékařství v Norderney.

Co pomáhá u křížové alergie?

Za zvýšení počtu křížových alergií je dle expertů zodpovědný náš moderní způsob stravování: „Ethno-Food a celoroční nabídka sezonního ovoce jako jahody vyčerpává imunitní systém.“ Proti příznakům alergie na potraviny asociované pyly pomáhají protialergické léky jako antihistaminika. Včasné užívání léků může zabránit stoupání příznaků.

Konsekvence pro jídelníček

Pacienti, u kterých došlo již dříve k alergickému šoku způsobenému potravinami, by měli stále u sebe nosit nouzovou sadu s antihistaminiky, kortizonem a adrenalinem. Důležité je především nechat se testovat alergologickým odborným lékařem, aby pacient věděl, na které iniciátory reaguje. Je-li již známa alergie na pyly, měly by proběhnout testy na všechny známé křížové alergeny. Nejjistější ochranou je vyhnout se „svým“ alergenům a odpovídajícím potravinám. Neboť v některých případech stačí již malé stopy alergenu, aby tento vyvolal velké potíže. Někdy způsobuje jistá potravina sezóně obzvláště tehdy velké potíže, když nastane období pylu, který tyto potíže vyvolává. Často není ovoce, zelenina nebo obilí snášeno pouze v syrové formě. Potraviny, kterých se nemůžete nebo nechcete vzdát, by se měly před konzumací krátce povařit nebo na zhruba dva týdny zmrazit. Tím se mnoho alergenů zcela nebo částečně zničí. Pozor: U celeru a arašídů tento trik nefunguje! Avšak právě tyto potraviny mohou u alergiků vyvolat reakci, která ohrožuje život. Bohužel se často vyskytují skryté v jiných potravinách. Celer, přídavky z arašídového oleje a sóji jsou často obsaženy ve směsích koření. Sója se často vyskytuje v chlebu a koláčích, hotových omáčkách, sýru, lehkých zmrzlinách, čokoládě a nápojích. U balených potravin by měli alergici číst pozorně seznam obsažených látek. Také označení jako „rostlinný protein“, „emulátor lecitin“ nebo „rostlinný olej“ poukazují na sóju. Dle směrnice EU musí být uveden seznam nejčastějších iniciátorů alergie – účinných kontrol je ovšem nedostatek. Proto by se měl kontrolovat kromě pylového kalendáře také nákupní lístek z hlediska možných rizik.

Informace expertů

Potíže jako ucpaný nos, vodnatá rýma nebo svědivé oči lze velmi dobře utlumit pomocí antihistaminik. Existují vždy podle účinné látky k lokálnímu užívání jako nosní sprej a kapky do nosu. Jsou ovšem také k dispozici ve formě tablet, kapek nebo sirupu k užívání – takto pomůžete i křížové alergii. Únava coby vedlejší účinek se u novějších antihistaminik vyskytuje jen zřídka. U senné rýmy může rovněž pomoci zinek i homeopatické jednotlivé nebo komplexní prostředky.

Věděli byste to?

Na pyl narazíte do výšky 1000 metrů, ve výšce 5000 metrů se již prakticky nevyskytuje. Květové prachové částice mohou doletět do vzdálenosti nad 400 km, než spadnou na zem. Pouhým okem člověk pyl většinou nezaznamená, což lze u jeho velikosti 0,01 až 0,03 milimetrů pochopit. 20 pylových částic v jednom metru čtverečním vzduchu vystačí na to, aby překročily práh dráždivosti.

Co se stane při alergické reakci?

jakmile se alergik dostane do kontaktu s alergenem, na který přecitlivěle reaguje, vyprodukují speciální obranné buňky B-Lymfocyty, zvláštní třídu protilátek, imunglobulin E (IgE). Dvě IgE-protilátky se s alergenem navážou na receptory na povrchu žírných buněk a jiných buněk. Tím se z buňky uvolní histamin a jiné látky, což řetězovou reakcí vede k typickým projevům alergie jako rýma & Co.

Pomáhá hyposenzibilizace u křížových alergií?

Hyposenzibilizace, také nazývaná specifická imunoterapie, by měla imunitní systém odnaučit přecitlivělosti a pomalu jej zvykat na alergen. Léčení se provádí pomocí malých dávek látky vyvolávající alergii, přičemž se tato dávka průběžně zvyšuje. Pacienti se sennou rýmou si mohou vybrat mezi „Hypo“ pomocí injekcí, kapek nebo tablet (jen u pylů travin) – existují jako celoroční nebo čtyř a šestiměsíční terapie za rok. Úspěch sice není garantován, ale 80-90 procent alergiků na pyl se poté vede výrazně lépe, u 40-50 procent zabraňuje změně stupně k astmatu – za předpokladu, že jsou alergičtí na menší počet alergenů, tyto alergie se nevyskytují déle, než 5-10 let a léčení se provádí přes tři roky. Také křížové alergie se příležitostně mohou zlepšit díky hyposenzibilizace. Aby se zvýšil úspěch při léčení křížových alergií, pracují vědci v současné době na vývoji speciálních protialergických očkovacích látek. Snahou je přidat k nim navíc bakteriální molekuly. Ne pro každého je imunoterapie vhodná. Nedoporučuje se u špatně kontrolovatelného, středně těžkého nebo těžkého astmatu, u autoimunních onemocnění a onemocnění štítné žlázy, u užívání betablokátorů a ACE inhibitorů a v době těhotenství; výjimkou je probíhající terapie.