Úvod
Magazín
Sedm dětských nemocí

Sedm dětských nemocí

Přehledně pro maminky dětí do 5 let

V prvních letech vývoje si maminky se svými dětmi procházejí sedmi dětskými nemocemi. Přinášíme vám jejich kompletní výčet.

První nemoc Spalničky 

Jedná se o virové onemocnění způsobené RNA virem rodu Morbillivirus. Přenos infekce je kapénkovou cestou a inkubační doba koliduje mezi 6-19 dní. Mezi prvotní projevy onemocnění se řadí ucpaný nos, rýma, horečka a kašel, v dutině ústní se objevují tzv. Koplikovy skvrny, kdy se jedná o bílou vyrážku se sytě rudým okrajem. Po několika dnech se vysévá typická sytě rudá vyrážka, která pokrývá celé tělo. Jedinec bývá infekční i 5 dní po objevení vyrážky. Následně vyrážka vybledne a jedinec se z nemocné kůže oloupe.

Nemoc se léčí pouze symptomaticky. Jedinec by měl dodržovat klid na lůžku, pít dostatek tekutin, případně užívat antipyretika na snížení horečky, jako jsou Panadol, Paralen nebo Paramegal. V případě, že je tělo navíc napadeno bakterií a nasedá tzv. bakteriální superinfekce, je nutné nasadit vhodná antibiotika.
 

Druhá nemocSpála (Spálová angína) 

Spála je onemocnění bakteriální způsobené původcem Streptococcus pyogenes. Zdrojem nákazy je přenašeč člověk, který o své bakterii často ani neví. Přenos se děje kapénkovou cestou či cestou trávicího ústrojí. Inkubační doba je poměrně krátká a koliduje mezi 1–5 dny. Dítě se nejprve cítí schváceno, bolí ho hlava, zuby či břicho. Následně se rozvíjí horečka, zimnice a třesavka. Jedinec není schopen polykat, mandle jsou tvrdé na podhmat a při bližším zkoumání se objevují čepy na mandlích. Jazyk mění barvu z bílé na růžovou a poté se začne povlékat. Po těchto příznacích podobných angíně se na celém těle objevuje vyrážka různé barvy a struktury, která přibližně po 5 dnech ustupuje a olupuje se.

Lékař dítě vyšetří odebráním vzorku z krční mandle, případně rozborem krve, kdy zvýšená hladina C – reaktivního proteinu může s dalšími příznaky symbolizovat bakteriální nákazu. Dále se zjišťují hodnoty jiných krevních parametrů jako sediment či hodnota lymfocytů. V případě rozvoje komplikací se zjištuje i tzv. ASLO (hodnota anti – streptolyzinu), který ukazuje na prodělanou infekci streptokokem, hladina se však zvyšuje přibližně až po třech týdnech, proto je použití při akutním vzplanutí bezpředmětné. 

Lékem první volby jsou penicílinová antibiotika jako penicillin V, amoxicilin, co-‑amoxicilin. V případě alergie makrolidy (klarithromycin, azitromycin) anebo cefalosporiny (cefadroxil, cefuroxim-‑axetil). Sami si můžeme pomoci klidem na lůžku, dostatečným přijmem tekutin a zdravé stravy. Na horečku opět zvolíme antipyretika (paracetamol), případně nesteroidní antiflogistika (ibuprofen). 

Komplikace spály se mohou objevit již v průběhu onemocnění. Mezi časné komplikace se řadí zánět středního ucha, zánět vedlejších dutin nosních, myokarditida (zánět srdečního svalu) anebo bolesti kloubů. Pozdní komplikací je zánět ledvin anebo revmatická horečka. Podle hlášení infekčních chorob onemocnělo v roce 2020 spálou 765 osob.
 

Třetí nemoc Zarděnky 

Podobně jako u spalniček se jedná o RNA virus, který však pochází z rodu Rubivirus, přenáší se kapénkami, nebo přes placentu z matky na plod. Inkubační doba je mezi 12. a 23. dnem. Počátek nemoci se projevuje nevolností, zvracením a zduřením krčních uzlin. Typické jsou vysoké horečky 40 °C, s nimi spojené bolesti hlavy, svalů a kloubů. Vyrážka se nejprve objevuje na obličeji, krku a poté se šíří na celé tělo, následně se sloupe.  

Asi u 20 % - 25 % pacientů se zarděnkami se objevuje tzv. Forchheimerovo znamení. Jedná se o drobné krevní výronky na měkkém patře. Jsou patrné v prvních dnech nemoci a jsou typickým rozpoznávacím znamením společně s ostatními symptomy.  

Onemocnění se léčí pouze symptomaticky antihistaminiky proti svědění, antipyretiky proti horečce a režimovými opatřeními podobnými pro první a druhou nemoc.

Hlavně u starších nemocných se mohou objevit komplikace v podobě bolestí kloubů, zánětů kloubů a mozku anebo v podobě myokarditidy.  

V ČR je toto onemocnění poměrně vzácné, podle hlášení infekčních chorob byli poslední dva nemocní zaznamenáni v roce 2018.

 

Čtvrtá nemoc Pseudospála 

Pseudospála nebo--‑li nepravá spála se dnes už vlastně nepovažuje za samostatnou nemoc. Stejné enteroviry Coxsaxie A16 totiž způsobují syndrom ruka – noha – ústa, který je dnes známý jako sedmá dětská nemoc.
 

Pátá nemoc Infekční erytém 

Jedná se o virové onemocnění způsobené parvovirem B19, přenáší se kapénkami a inkubační doba se pohybuje mezi 4–14 dny. Podobně jako předchozí onemocnění se zprvu projevuje nenápadně. Bolestmi břicha, hlavy a nevolnostmi. Dále se objevuje horečka a bolesti kloubů. Pro pátou nemoc je typická vyrážka na obličeji ve tvaru motýla, kdy dítě vypadá jako by dostalo „pár facek“.

Nemoc často probíhá u dětí bezpříznakově a zmiňované symptomy se neprojeví. Opět jsou doporučena režimová opatření. Klid na lůžku, dostatečný pitný režim a tlumit případnou horečku ibuprofenem nebo paracetamolem.  

Pátá nemoc většinou cílenou léčbu nevyžaduje, pouze u chronicky nemocných pacientů po chemoterapii či poruše imunity se podávají infuze a je nutná hospitalizace.  

Po prodělané páté nemoci si člověk zajistí celoživotní imunitu, mezi pozdně se rozvíjejí komplikace poté patří záněty kloubů v dospělosti anebo poruchy krvetvorby.


Šestá nemoc Třídenní horečka 

Šestá nemoc je způsobená DNA viry herpesvirem 6 nebo herpesvirem 7. Přenáší se kapénkami a její inkubační doba koliduje mezi 5-12 dny. Prvním typickým příznakem bývá vysoká horečka až 40 °C, která trvá právě zmiňované 3 dny. Při takto vysoké horečce se můžou objevit febrilní křeče a zduřelé uzliny. Po 3 dnech se objevuje typická vyrážka hlavně na trupu a krku, která po výsevu do dvou dnů zmizí.  

Nemoc často probíhá asymptomaticky, je vhodné opět dodržovat režimová opatření, horečku tlumit paracetamolem nebo ibuprofenem a febrilní křeče diazepamem ať už v rektální tubě anebo v tabletách. U chronicky nemocných jedinců je vhodné nasadit i antivirotika (poruchy imunity, onkologičtí pacienti) jako aciklovir, valganciklovir, ganciklovir, apod.  

Bohužel u oslabených jedinců se můžou objevit komplikace jako zánět mozkových plen, zánět mozku nebo zánět jater. Po prodělání si člověk vytvoří celoživotní imunitu.


Sedmá nemoc Syndrom ruka – noha – ústa  

Toto virové onemocnění způsobují enteroviry Coxsaxie A16. Šíří se kapénkami, nejlépe se přenáší v dětském kolektivu, kde děti společně sdílejí věci a hračky. Inkubační doba se pohybuje mezi 3-6 dny. První symptomy opět imitují nachlazení, projevují se jako bolest hlavy a bolest v krku, mírně se může zvýšit i tělesná teplota. Poté se objevuje v ústech, na chodidlech, dlaních a kolem úst typická vyrážka s puchýřky. 

Léčba je výhradně symptomatická. Puchýřky ošetříme zinkovou mastí nebo tekutým pudrem proti svědění a nasadíme celková antihistaminika.

Komplikací může být nevzhledně vypadající kůže po prodělaném onemocnění a deformované nehty. Nemoc samotná může ohrožovat správný vývin plodu u matek v prvním trimestru.
 

Očkování

Povinné očkování MMR vakcínou (zarděnky, spalničky, příušnice) je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění a sestává se ze dvou dávek. První je podána mezi 13. 
a 18. měsícem věku dítěte, druhá se poté aplikuje mezi 5. a 6. rokem*. Očkovaní jedinci a občané, kteří si spalničkami prošli, získávají doživotní imunitu. Zatímco v Severní Americe se podařilo spalničky eradikovat, v Evropě je toto onemocnění na vzestupu. V ČR dochází k opačnému trendu. V roce 2019 onemocnělo spalničkami 591 osob, v roce 2020 to byly pouze 4 osoby. 

* Znovu se vakcínou MMR očkují pouze zdravotníci a nezdravotničtí pracovníci, kteří pracují na infekčních a rizikových pracovištích.

 

PharmDr. Ondřej Žák

Lékárna SANO Rychvald

Sedm dětských nemocí