Jarní detoxikace organismu

Jak po zimě znovu nastartovat organismus

V zimě a předjaří se obvykle méně hýbeme, více jíme a skladba naší stravy nahrává spíše tučnějším a sladkým jídlům. Více jídla, zejména tučného, znamená i více agresivních volných radikálů vznikajících při metabolických reakcích v našem těle, které poškozují buňky a tkáně našeho organismu. Také ovzduší, které dýcháme v zimě a předjaří, obsahuje více škodlivin nežli v obdobích plných zeleně. A kolikrát, namísto procházky během tmavého zimního večera, dáme raději přednost popíjení alkoholu u televize či počítače.

Léky nejsou vždy nejlepší řešení

Při bolestech hlavy a nespavosti nezřídka saháme k lékům, které sice pomohou, ale představují další zátěž pro detoxikační orgány, jako jsou játra, ledviny a střeva. Ty jsou pak přetíženy a potřebují povzbudit, aby naše tělo bylo schopno účinně odstraňovat všechny škodlivé či nadbytečné látky, které mohou působit problémy. Nedostatečná detoxikace organismu může vést k překyselení tkání a zánětům, jež jsou pak živnou půdou pro vážné choroby včetně obávané rakoviny.

Kdy je potřebná detoxikace organismu?

Když se cítíme dlouhodobě unavení, bez energie, do ničeho se nám nechce, ani vstát z postele. Máme-‑li delší dobu pocit, že jsme nafouklí jako balón, špatně trávíme, spíme, máme kožní problémy, opakovaně se nachladíme, trpíme opary, dochází ke zhoršení chronických neduhů, jako jsou bolesti svalů a kloubů, bolesti hlavy, alergie či problémy se sliznicemi.

Pozor i na covid

Prodělali jste covid nebo jiné infekční onemocnění? Pak vězte, že také každá infekce ohromným způsobem zatíží náš metabolismus, imunitní systém a detoxikační orgány. Imunitní systém, metabolismus a následně detoxikační orgány musí zlikvidovat, rozložit a odstranit z těla zbytky miliónů virů, bakterií a odumřelých imunitních buněk. Proto je žádoucí myslet na detoxikaci také po prodělání infekce.

Účinná detoxikace

Dobrá zpráva je, že naše tělo je úžasným a nenapodobitelným organismem, který funguje jako celek díky buňkám tvořícím tkáně a orgány. Každým dnem v našem těle proběhnou miliardy biochemických reakcí, které na jedné straně obnovují a tvoří buňky nové, na straně druhé rozkládají buňky odumřelé či poškozené. Naše tělo přijímá zvenčí tisíce látek, které sníme, vypijeme či vdechneme a naopak tisíce látek současně vyloučí z těla ven jako nepotřebné, nadbytečné či škodlivé. Pokud škodlivé látky tělo neodstraňuje tak, jak by mělo, dochází k tvorbě zánětů, překyselení a poškozování buněk, tkání a orgánů, což může vést k řadě onemocnění jako je cirhóza jater, rakovina a řada dalších nemocí. Mohou nám začít selhávat životně důležité detoxikační orgány, jako jsou játra či ledviny, cítíme se unavení, nesoustředění, nevýkonní.

Škodlivé látky

Detoxikaci můžeme chápat jako očistu těla od škodlivin. Prvním zdrojem škodlivin v našem těle jsou látky, které přijímáme zvenčí vdechováním a prostřednictvím stravy. Mezi škodlivé látky, které vdechujeme patří prachové částice s vázanými těžkými kovy, ozón, oxidy dusíku, uhlíku, síry, rakovinotvorné polycyklické aromatické uhlovodíky. Vznikají při spalování fosilních paliv v domácnostech, průmyslu, v motorech automobilů. Řidiči motorových vozidel vdechují nejen kouř z motorů, ale i mikročástečky prachu obsahujícího kancerogenní látky a těžké kovy z opotřebování pneumatik. Vdechovat můžeme také organické látky, rozpouštědla a další chemické látky v lakýrnách, chemických laboratořích, při výrobě organických látek, plastů, ale i doma – např. formaldehyd uvolňující se z nábytku a organické těkavé látky uvolňující se z PVC, vinylových podlah či lepidel. Strava přijímaná zvenčí může obsahovat pesticidy – látky používané proti škůdcům v zemědělství nebo kancerogenní aflatoxiny, produkty působení plísní. Průmyslově zpracované potraviny často obsahují řadu chemikálií, jako jsou barviva, konzervanty nebo aromata. I když jsou v zákonem stanovených limitech, při nichž jsou samy neškodné, bohužel zatím neexistují rozsáhlé a dlouhodobé studie, které by uváděly jejich spolupůsobení a působení v kombinaci s jinými chemickými látkami, jež vědomě či nechtěně konzumujeme. Zvenčí nás taktéž ohrožuje radioaktivní a UV záření zatěžující naše tělo tvorbou volných radikálů. Také léky bývají většinou chemické látky, které musí být zpracovány a posléze odstraněny, většinou díky játrům a ledvinám.

Vnitřní nepřátelé

Dalším, neméně významným zdrojem přítomnosti škodlivých látek v našem organismu, jsou zplodiny metabolismu, které vznikají uvntiř našeho těla. Například močovina, kyselina močová, bilirubin a celá řada dalších odpadních látek. Mezi naše „vnitřní nepřátele“ patří i tzv. volné radikály, agresivní produkty metabolismu s nepárovým elektronem, které napadají buněčné membrány a poškozují je. Dochází pak např. k poškození jater (cirhóza), nervů (neuropatie), slinivky břišní (diabetes), cév (ateroskleróza) a zhoršení celé řady chronických onemocnění. Vznikají samy o sobě, ale můžeme je významně ovlivnit tím, jaký životní styl vedeme.

Čím více jídla jíme, tím více volných radikálů vzniká. Záleží však také na tom, jaké jídlo konzumujeme.

Např. pokud jíme tučné maso obsahující nasycené tuky, zatížíme jimi organismus mnohem více nežli masem libovým. Při metabolismu nasycených tuků totiž vzniká mnohem více volných radikálů nežli u jiných potravin. Volné radikály a vyšší cholesterol bývají příčinou vzniku škodlivých usazenin ve stěnách cév. Nebo další příklad. Zvýšenou konzumací alkoholu může dojít k poškození jater v důsledku působení volných radikálů a následně k jaterní cirhóze.

Stárnutím organismu výkonnost metabolických reakcí klesá. Tělo mnohdy nestačí zbytky odumřelých buněk likvidovat a v důsledku toho je ve zvýšené míře zapojen náš imunitní systém. Vznikají záněty a kyselé prostředí jako živná půda pro rakovinu.

Správná strava a dostatek pohybu

K detoxikaci a harmonizaci našeho metabolismu přispívají zejména správná strava a dostatek pohybu. Pohyb povzbuzuje jak správný metabolismus, tak i naše detoxikační orgány. Zejména játra, ledviny a střeva.

Rovněž vybrané přírodní látky podporují regeneraci a výkonnost detoxikačních orgánů a mají antioxidační schopnosti k likvidaci volných radikálů a zabraňují vzniku zánětů v těle. V tomto směru vynikají především silymarin (extrakt ostropestřece mariánského) a kurkumin (extrakt získaný z kurkumy dlouhé).

Silymarin

Silymarin dovede účinně chránit játra, naši nenahraditelnou metabolickou továrnu, a podporuje jejich regeneraci. Vykazuje hepatoprotektivní účinky prostřednictvím antioxidačních, antifibrotických, protizánětlivých, antitoxinových, antivirových a protirakovinných mechanismů působení. Výsledkem je stabilizace buněčných membrán, normální produkce bílkovin, žluči, tvorba energie, ukládání vitamínů, stabilizovaný metabolismus tuků, cukrů a bílkovin, účinné odstraňování toxinů z krve, protivirové působení, odolnost vůči poškození alkoholem a dalšími toxickými látkami, odolnost vůči chronickým jaterním onemocněním a některým druhům rakoviny.

Kurkumin

Kurkumin patří mezi flavonoidy a získává se z oddenku kurkumy dlouhé, která je blízká zázvoru. Je rozpustný v tucích a jeho vstřebávání zvyšuje extrakt z černého pepře s obsahem piperinu (až o 2000 %). Koření kurkuma obsahuje pouze
2-3 % kurkuminu a museli bychom sníst alespoň 10 polévkových lžic koření denně, abychom dosáhli podobného efektu, jako jsou ověřené stamiligramové dávky kurkuminu v některých doplňcích stravy. Kurkumin má především antioxidační a protizánětlivé účinky. Dnes již stovky provedených studií dokládajících příznivé účinky kurkuminu, vzbuzují velké naděje pro léčbu a prevenci celé řady nemocí a komplikací, jako jsou některé druhy rakoviny (např. plic, slinivky břišní, prsu), nemoci srdce a cév a jejich komplikace - infarkt myokardu či cévní mozková příhoda, metabolický syndrom a diabetes, degenerativní onemocnění očí, neurodegenerativní nemoci jako je Alzheimerova, Parkinsonova nemoc či roztroušená skleróza, dále artróza a artritida, lupénka, zánětlivá onemocnění střev a mnohé další. Kurkumin jako silný antioxidant a protizánětlivá látka působí příznivě na játra, ledviny i střeva a může tak významně podpořit detoxikaci organismu.

Použitá a doporučená literatura: