U nemocných s mírným průběhem infekce dochází k uzdravení přibližně po 2 týdnech. U těžších forem onemocnění trvá rekonvalescence cca 3–12 týdnů.
Jestliže příznaky covidové nákazy trvají déle než 12 týdnů od počátku infekce a nejsou vysvětlitelné jinou příčinou, hovoříme o tzv. post-covid syndromu. Vyskytuje se ve velkém procentu případů u pacientů, kteří museli být s covidovou nákazou hospitalizováni, v menší míře ale také u těch, kteří onemocnění prodělali v domácím léčení.
Symptomy post-covid syndromu
Mezi nejčastější příznaky postcovidového syndromu patří subjektivně vnímaná dušnost, pocit krátkého dechu, nemožnost se dlouze nadechnout či vydechnout, bolest a tlak na hrudi, dlouhotrvající kašel a blíže nespecifikovatelné dechové obtíže. Dále se u postcovidového syndromu může objevit bolest v krku, poruchy polykání, extrémní únava během běžných i pohybových aktivit, malátnost, mravenčení končetin, úzkosti a deprese. Pokud výše popsané příznaky člověk pociťuje a omezují ho v každodenních činnostech, je vhodné vyhledat ošetřujícího lékaře, který může indikovat respirační fyzioterapii.
Respirační fyzioterapie
Respirační fyzioterapie (dechová, plicní rehabilitace) je indikována lékařem dle aktuálního zdravotního stavu a přetrvávajících, výše popsaných příznaků: únava, kašel, dušnost atd. Pacient je nejčastěji směřován do plicní ambulance za účelem komplexního posouzení zdravotního stavu a indikace respirační fyzioterapie, jiná možnost je příp. přes ambulanci praktického lékaře, který může pacienta odeslat přímo k rehabilitačnímu lékaři, který indikuje respirační fyzioterapii.
Respirační fyzioterapie je zaměřena na znovuobnovení optimálního dechového vzoru, na trénink dýchacích svalů a na usnadnění vykašlávání u zahleněných pacientů. Cílem je zmírnění nežádoucích příznaků (dušnost, únava, kašel), zvýšení adaptace organismu na fyzickou zátěž, zlepšení kondice a celkově tak zlepšení kvality života pacientů a návrat k aktivitám, které dotyčný zvládal před onemocněním. Techniky respirační fyzioterapie zahrnují různé varianty dechových cvičení, využití reflexních bodů k ovlivnění dýchání, manuální techniky k ovlivnění napětí svalů a využívají se také dechové trenažéry sloužící hlavně k tréninku nádechových i výdechových svalů a k usnadnění vykašlávání. Jednotlivé techniky se obvykle prolínají a to, které a v jaké míře jsou použity, závisí na vyšetření lékařem i fyzioterapeutem a na zjištěných obtížích, které je třeba ovlivnit. Vhodný dechový trenažér může pacientovi doporučit ošetřující lékař nebo fyzioterapeut. U poměrně značného množství dechových trenažérů není nutné schválení revizním lékařem, takže po vypsání poukazu si pacient může trenažér ihned vyzvednout v lékárně nebo zdravotnických potřebách. Následně je v průběhu rehabilitace podrobně proveden cvičením s příslušným dechovým trenažérem.
Nedílnou součástí rehabilitace u postcovidových pacientů je kromě respirační také pohybová terapie – silový a vytrvalostní trénink. Součástí je i provedení pacienta cvičením, které je možno a nutno provádět v domácích podmínkách. V případě specifických postcovidových komplikací, jako je porucha polykání či omezení soběstačnosti, je toto řešeno ve spolupráci s dalšími specialisty, jako je logoped, psycholog, sociální pracovník apod.
Závěrem je potřeba říci, že respirační fyzioterapie, kterou poskytuje erudovaný fyzioterapeutický personál, je jednou ze základních složek rehabilitace u rekonvalescence pacientů s postcovidovým syndromem a je schopna, samozřejmě při spolupráci a aktivním přístupu pacienta, přinést odpovídající výsledky, a to jak v úlevě od obtěžujících příznaků, tak při návratu k dřívějším aktivitám.
Zdroje:
Neumannová, K., Zatloukal, J., Kopecký, M., Vařeka, I., Koblížek, V. (2021). Doporučený postup plicní rehabilitace u onemocnění Covid - 19.
Neumannová, K., Imrichová, B., Mikulášková, M., Moravcová, K., Sovová, E. (2021). Možnosti rehabilitace u pacientů po prodělaném onemocnění Covid - 19.
