Kardiovaskulární onemocnění jsou stále nejčastější příčinou úmrtí v České republice. Bohužel se zdá, že vlivem epidemie COVID-19 úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění po mnoha letech opět stoupá, a to i přes rozvoj v oblasti diagnostických a léčebných postupů.
Strašák zvaný ateroskleróza
Ateroskleróza je zodpovědná za akutní infarkt myokardu, cévní mozkovou příhodu nebo ischemickou chorobu dolních končetin, ale i další onemocnění, například ledvin, očí ad. Ateroskleróza je proces, při kterém se ve stěnách cév usazuje cholesterol. Cévní stěna se následně vlivem zánětlivé reakce a současně tvorby tzv. aterogenních plátů stává méně pružnou a zužuje se. Při úplném uzávěru cévy pak dochází ke zmíněným komplikacím. I samotné zúžení však může přinášet problémy, např. v podobě anginy pectoris nebo tzv. klaudikace – bolesti dolních končetin při chůzi.
Rizikových faktorů, které ovlivňují rozvoj aterosklerózy, je celá řada. Mezi ty hlavní patří nadváha a obezita, jejichž výskyt je v české populaci dospělých bohužel také na vzestupu. Obezita nejenže sama o sobě spouští aterosklerózu, ale zároveň je riziková z hlediska vzniku dalších faktorů ovlivňujících aterosklerózu – vysokého krevního tlaku (hypertenze), diabetu 2. typu, deprese nebo dyslipidemie (nízká hladina HDL cholesterolu v kombinaci se zvýšenou hladinou LDL nebo celkového cholesterolu, triacylglycerolů).
Dalším významným rizikovým faktorem je kouření. Tabákový kouř mj. poškozuje cévy a v souvislosti s kardiovaskulárními onemocněními k tomu stačí i jen malá dávka, dokonce v podobě pasivního kouření. Výhody zanechání kouření jsou proto nesporné, a to i přes mírný nárůst hmotnosti o několik kilogramů. Pozor ale při výskytu kardiovaskulárních onemocnění v rodině a zvýšeném obvodu pasu (za rizikový nebo vysoce rizikový je považován obvod pasu větší než 80, resp. 88 cm u žen a 94, resp. 102 cm u mužů) – v takovém případě neodkládejte preventivní vyšetření u praktického lékaře, které může pomoci včas odhalit a/nebo včas zahájit snižování rizika vzniku kardiovaskulárního onemocnění.
Strava a pohyb v prevenci aterosklerózy
Základní výživová doporučení v prevenci aterosklerózy se týkají tuků, cukrů a vlákniny. Zatímco příjem tzv. nasycených mastných kyselin (obsaženy např. v uzeninách, tučném masu a tučných mléčných výrobcích, v máslu, sádlu, palmovém, palmo-jádrovém a kokosovém oleji) bychom měli omezovat, na dostatečný příjem bychom měli dbát u tzv. nenasycených mastných kyselin, zejména omega-3 (obsaženy v rybách, vlašských ořeších, řepkovém či lněném oleji). Před jednoduchými cukry přidávanými do potravin v rámci průmyslové výroby bychom měli dávat přednost komplexním sacharidům (luštěniny, ovesné či jiné obilné vločky, žitný nebo celozrnný chléb, brambory, celozrnné těstoviny, rýže apod.), které jsou mj. i zdrojem vlákniny. Pro dostatečný příjem vlákniny je potřeba pravidelně konzumovat také zeleninu a ovoce (min. 400 g/den). Pro podrobnější informace a konkrétní rady se obraťte na nutričního terapeuta. Mnoho užitečných informací najdete také na stránkách www.obesity-news.cz.
Začít ale můžete sami – zapisováním svého jídelníčku např. v rámci aplikace www.casprozdravi.cz, kde lze současně sledovat i pohybovou aktivitu díky propojení aplikace s chytrými hodinkami, náramkem nebo telefonem. Pravidelný pohyb má mnoho pozitiv. Kromě toho, že zvýšením energetického výdeje pomáhá držet hmotnost pod kontrolou, příznivě ovlivňuje také kardiometabolické parametry, tzn. snižuje krevní tlak a hladinu tuků v krvi, zlepšuje kompenzaci cukrovky, má antidepresivní účinky ad. Mimo to ovlivňuje fyzickou zdatnost, která je nejsilnějším prognostickým faktorem u věkové skupiny nad 60 let. Prospěšná z hlediska zvyšování zdatnosti může být i jen chůze a postupné navyšování kroků. Ani po infarktu nemusíte mít zásadní omezení, ale nastavení intenzity zátěže se řídí jinými pravidly než například výpočtem tepové frekvence. V případě přítomnosti kardiovaskulárních onemocnění se o vhodné pohybové aktivitě poraďte se svým lékařem.
doc. MUDr. Martin Matoulek, Ph.D.
Mgr. Bc. Lucie Burdová
