🚚 Měsíc dopravy ZDARMA 🚚
Vitaminy jsou organické látky různé chemické struktury, které jsou pro náš organismus zcela nezastupitelné. Plní v něm funkci katalyzátorů chemických reakcí, zejména reakcí metabolické přeměny základních živin (cukrů, tuků a bílkovin), a protektivních faktorů působících proti negativnímu účinku vnějších vlivů.
Lidský organismus si není schopen většinu vitaminů sám vytvořit, proto je nezbytné je přijímat z vnějšku, především potravou. I přesto, že potřebujeme vitaminy ve velmi malých množstvích, není jejich potřeba vždy dostatečně pokryta a v organismu může dojít k jejich nedostatku. K úplnému chybění vitaminu (avitaminóze) v našich podmínkách prakticky nedochází, častější jsou stavy sníženého množství vitaminu (hypovitaminózy). Ty nastávají zejména, když naše strava není dostatečně pestrá a vyvážená, při zvýšené potřebě vitaminů v různých specifických životních obdobích (např. u těžce fyzicky pracujících osob, u těhotných a kojících žen, v období intenzivního růstu u dětí), poruchách vstřebávání vitaminů (např. u závažných onemocnění trávicího traktu) nebo přítomnosti velkého množství tzv. antivitaminů v potravě (např. alkohol působící v organismu proti funkci vitaminů B).
Na druhou stranu může nastat i situace, kdy je vitaminu v organismu nadbytek. Hypervitaminózy se objevují téměř výlučně v případě vitaminů rozpustných v tucích, které je naše tělo schopno si ukládat do zásoby a není možné je jednoduše vyloučit močí jako v případě vitaminů rozpustných ve vodě. K předávkování vitaminem může dojít při jednostranném stravování nebo dlouhodobém užívání vysokých dávek vitaminových přípravků.
Hypo- i hypervitaminózy se projevují různě závažnými příznaky, které jsou obvykle nespecifické (např. různé zažívací potíže, projevy na kůži či sliznicích, neurologické poruchy), a proto nemusí být snadné je odhalit. Při podezření na nedostatek nebo nadbytek některého vitaminu v organismu je tedy na místě konzultace s lékařem nebo lékárníkem. Jednoznačnými vyšetřeními, kterými lze poruchy množství vitaminů v těle odhalit, jsou biochemická stanovení hladin vitaminů nebo jejich metabolitů v krvi, moči nebo ve tkáních. Ta se však provádí pouze výjimečně.
Ideální je, pokud jsme schopni veškeré vitaminy získat přirozeným způsobem – tedy jejich syntézou v organismu nebo prostřednictvím potravy. Vitaminy z přirozených zdrojů jsou pro nás obvykle lépe vstřebatelné i využitelné a jsou zde doprovázeny dalšími látkami, které jejich účinek vhodným způsobem modulují a mají i samy o sobě pozitivní efekt.
Proto, abychom získali vitaminy v potřebných množstvích z potravy, musí být naše strava dostatečná jak z hlediska kvantity, tak také kvality. Pojem pestrá strava zahrnuje pravidelnou konzumaci všech významných druhů potravin, tedy ovoce a zeleniny, obilovin (např. pečivo, rýže, těstoviny), luštěnin, bílého a červeného masa (včetně ryb), mléčných výrobků nebo rostlinných olejů. Vše ideálně co nejčerstvější a v co možná nejpřirozenější formě.
Přestože je četnými klinickými studiemi prokázáno, že pestrá a vyvážená strava bohatá na vitaminy působí preventivně proti rozvoji mnoha závažných onemocnění, dlouhodobý příjem vysokých dávek vitaminů (zejména antioxidantů – vitamin A, vitamin E) formou vitaminových přípravků k tomuto nevede. Takový způsob kompenzace našich hříchů v životosprávě může dokonce působit nárůst rizika např. některých druhů nádorů nebo srdečně-cévních onemocnění.
