Rýma je považována za banální onemocnění, které obvykle i několikrát do roka postihne každého z nás. I když trvá většinou jen několik dní, dokáže významně narušit naše běžné fungování.
Rýma (rinitida) je zánět nosní sliznice projevující se nejčastěji výtokem z nosu, svěděním až pálením nosní sliznice, kýcháním, poruchami čichu nebo zhoršenou průchodností nosu (tzv. ucpaný nos). Patologický sekret z nosní dutiny může zatékat i do oblasti hltanu či hrtanu, což je většinou spojené s drážděním ke kašli. Rýmu mohou běžně doprovázet i další příznaky, jako jsou bolest v krku, poruchy chuti, podráždění očí, zvýšená teplota nebo celková slabost.
Vodnatý sekret pokrývá nosní sliznici i je-li zcela zdravá. Spolu s pohybujícími se řasinkami na povrchu nosní sliznice napomáhá čištění nosní dutiny a zvlhčuje ji. Zvýšené množství sekretu v dutině nosní při rýmě vzniká překrvením sliznice a intenzivnější produkcí tekutiny. Sekret je zpočátku spíše řídký, vodnatý, později se zahušťuje, a ztěžuje se tak jeho odstraňování např. smrkáním.
Rýma se přenáší kapénkovou infekcí. Stačí tedy jediné kýchnutí, abychom mohli nakazit všechny jedince v místnosti. Na rukách potom přenášíme drobné kapičky slin a nosního sekretu s původci infekce i na používané předměty. Infekční kapénky se uvolňují i pouze při mluvení. Doba od nakažení do propuknutí prvních příznaků (inkubační doba) je 12 hodin až dva dny. První dva až tři dny onemocnění je pacient s rýmou nejvíce infekční. Rýma běžně trvá týden až deset dní.
Akutní rýma je nejčastěji způsobena viry, méně často bakteriemi. Ty jsou zodpovědné spíše za tzv. superinfekci, kdy na sliznici oslabenou viry nasedne infekce bakteriální. Rýma vyvolaná bakteriemi je hustá, hnisavá, žlutě až zeleně zbarvená. Velmi často postihuje i vedlejší nosní dutiny (např. čelní, čelistní) nebo střední ucho, což jsou oblasti těsně sousedící s mozkem, který může být ve vzácných případech, zvlášť, není-li bakteriální rýma vhodně léčena, infekcí také postižen. Bakteriální rýmu bychom tak nikdy neměli léčit sami.
Ke vzniku rýmy však nestačí jenom sám infekční činitel. Náchylnější k ní jsou především osoby s oslabenou obranyschopností, kuřáci nebo lidé exponovaní těkavým látkám, které poškozují nosní sliznici. Rýma může být vyvolána také alergií nebo dalšími specifickými vlivy. V závislosti na příčině rýmy se liší možnosti její léčby.
Hlavní prevencí rýmy je posilování obranyschopnosti organismu celkově zdravou životosprávou, vyhýbání se místům s vysokou koncentrací lidí a dodržování základních zásad hygieny. Normální fungování nosní sliznice lze podporovat pravidelnými oplachy solnými roztoky (např. Vincentka, mořská voda). Pozor je třeba dávat na usilovné smrkání, které může vytvořením podtlaku přispět k rozšíření infekce např. do vedlejších nosních dutin. U dětí, které ještě neumí smrkat, je třeba obzvlášť hustý hlen z nosu odsávat speciálními odsávačkami. Jejich časté používání však nosní sliznici spíše dráždí.
Když už nás rýma postihne, základem je klidový režim a dostatečný příjem tekutin. Trvá-li rýma déle než deset dní, zhoršují-li se její projevy po pěti dnech nebo se objeví příznaky výše popsaných komplikací rýmy, je třeba navštívit lékaře, který zváží nasazení místních nebo celkových antibiotik.
U rýmy s ucpaným nosem se používají tzv. nosní dekongescenty (např. xylometazolin, tramazolin) snižující překrvení nosní sliznice. Lze je aplikovat buď pouze lokálně ve formě nosních kapek či sprejů, nebo systémově v tabletách nebo prášcích pro přípravu horkého nápoje, kde jsou kombinovány s dalšími složkami např. proti teplotě, bolesti nebo kašli (u prosté rýmy je jejich užívání tedy zbytečné). U kojenců je vhodná jejich aplikace před krmením, aby mohli při pití dýchat nosem.
Nosní dekongescenty by nikdy neměly být užívány déle než 5–7 dní (delší aplikaci nelze řešit ani střídáním různých přípravků s jejich obsahem), protože pak může dojít k návyku a poškození nosní sliznice dlouhodobým odkrvováním. Systémově by je nikdy neměly užívat těhotné a kojící ženy, děti, pacienti s onemocněním srdce, štítné žlázy nebo prostaty, s vysokým krevním tlakem, cukrovkou, zeleným zákalem nebo pacienti užívající některá antidepresiva.
Šetrněji působí na překrvenou nosní sliznici hypertonické solné roztoky, ani ty však nelze používat dlouhodobě. K tomu se hodí pouze izotonické solné roztoky nebo nosní přípravky s obsahem silic a dalších rostlinných extraktů. U nich je třeba dávat pozor na přecitlivělost na jednotlivé složky u alergiků, astmatiků nebo těhotných žen. Některé silice mohou nosní sliznici při dlouhodobé aplikaci vysušovat.
Aby mohl být nosní sekret snadněji odstraňován, je vhodné ho v případě potřeby ztekucovat nejen dostatečným příjmem tekutin, ale také přípravky s obsahem přírodních (např. obsahové látky jitrocele, prvosenky) nebo chemických (např. ambroxol, acetylcystein) látek na ředění hlenů (mukolytika). U sinusitidy a obecně ucpaného nosu může pomoci inhalace horké páry a prohřívání končetin v teplé vodě. Vždy je třeba dávat pozor na opaření a na to, abychom po předchozím prohřátí neprochladli. Namáhanou kůži v okolí nosu je vhodné promazávat regeneračními mastmi.
