Cholesterol – na jedné straně tolik potřebná, na druhé straně tak nechvalně známá organická látka. Zvýšený výskyt této steroidní látky už není pouze neblahou výsadou seniorů nebo starší generace, ale stále častěji se setkáváme s hyperlipidémií jak u mladých, tak i u dětí. Víme, proč se z dobrého sluhy stává zlý pán?
Ve zkratce C27H46O – látka steroidní povahy1, v jejímž základu je obří heterocyklus známý také jako cyklopentanoperhydrofenantren. Jedná se o základní stavební materiál, syntetizovaný v játrech (případně přijímaný potravou), zodpovědný za tvorbu buněčných membrán, pohlavních hormonů či vitamínu D. Je také součástí žlučových kyselin, které emulgují tuky. Pokud se vysoká hladina cholesterolu objeví i u štíhlého nebo velmi mladého člověka, na vině bývá obvykle genetika – hovoříme o familiární hyperlipidémii, kdy je nutné častější monitorování krve i úprava životního stylu a jídelníčku. Pokud pacient dodržuje základní rady, kterými jsou vyloučení tučných mas, uzenin, nekvalitních tuků a olejů nebo omezení kouření a alkoholu, a začlení pravidelný pohyb i odpočinek, pak je úprava cholesterolu většinou bez další medikace. Doporučuje se také užívání potravinových doplňků, například koenzymu Q10, česnekových tobolek, rybího tuku aj.
V případě, kdy cholesterol nelze režimově upravit, je nutné sáhnout po farmakologickém řešení. To spočívá v dlouhodobém užívání některého léčiva z řad hypolipidemik (statiny, fibráty, kyselina nikotinová, ezetimib či pryskyřice aj.) na základě doporučení České společnosti pro aterosklerózu. Lékem volby jsou statiny, které jsou ještě obvykle doprovázené další souběžnou terapií, přičemž platí pravidelný monitoring krevního séra a sledování případných nežádoucích účinků (zvýšení jaterních enzymů ALT, myopatie, průjem, bolest hlavy, žlučové kameny aj.).
Dobrým ukazatelem zvýšené hladiny cholesterolu je homocystein. Je to látka, která se negativně podílí na endogenní tvorbě cholesterolu při současné aktivaci enzymu HMG-CoA reduktázy v játrech. Při snížení hladiny homocysteinu dochází k blokování enzymu a snížení cholesterolu.
Vysoká hladina krevních tuků vyvolává aterosklerózu (kornatění tepen) a následně rozvíjí kardiovaskulární příhody (infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, onemocnění tepen dolních končetin aj.), přičemž s rozvojem aterosklerózy bývá silně spojen LDL cholesterol a další faktory (nízký HDL, kouření, hypertenze, obezita, diabetes mellitus, genetická predispozice aj.).
Podle profesora MUDr. Josefa Veselky, přednosty Kardiologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Fakultní nemocnice Motol, každý druhý člověk v Česku pravděpodobně zemře na některé kardiovaskulární onemocnění. V Evropě umírá na infarkt každý šestý muž a každá sedmá žena. V motolské nemocnici pak ročně řeší asi 500 „menších“ infarktů myokardu a zhruba 200 „velkých“. Průměrný věk pacientů v Motole s touto diagnózou je 62 let u mužů a 66 let u žen. Rizikový věk mužů je zhruba od 30 let, více pak od 40 let. U žen pak po 50. roce života.
