Zvýšení systolického a nebo diastolického tlaku se nazývá arteriální hypertenze. Nyní se za hypertenzi považuje již tlak krve nad 140/90 mm Hg, zjištěný minimálně při dvou návštěvách lékaře, a to prakticky bez ohledu na věk. Jeho hodnota závisí zejména na síle srdečního stahu, množství vypuzené krve a na pružnosti a odporu cév. Jeho hodnota se mění v závislosti na stavu a aktivitě organismu. Při těžké práci je krevní tlak mnohem vyšší, než v leže ve spánku. Pro měření krevního tlaku jsou tedy podstatné podmínky, za kterých se tlak měří. Tlak Vám změří prakticky v každé ordinaci a mnoho lidí má dnes doma elektronický tonometr (tlakoměr).
Hypertenze patří mezi velmi častá onemocnění, která mohou po dlouhá léta probíhat prakticky bez příznaků. Mnohdy bývá prvním projevem hypertenze závažná komplikace (např. cévní mozková příhoda, srdeční infarkt). Zpočátku je hypertenze prakticky bez příznaků, může se vyskytovat bolest hlavy, poruchy vidění, šumění v uších, závratě, pocit únavy, nespavost, bývá i pocení. Komplikacemi při zvýšeném krevním tlaku mohou být: Levostranné srdeční selhání, ischemická choroba srdeční, cévní mozkové příhody, selhání ledvin, retinální krvácení, otok papily.
Rozděluje se na primární (častější) a sekundární. Příčiny primární hypertenze nejsou přesně známy. Sekundární hypertenze je nejčastěji spojena s oboustranným postižením ledvin (např. záněty), dále při feochromocytomu, Cushingově syndromu, onemocněních štítné žlázy a nadledvinek, při postižení ledvinových tepen, při cukrovce, v těhotenství, při užívání perorální antikoncepce. Rizikové faktory jsou obezita, kouření, vysoké užívání soli, stres, alkoholismus, zneužívání léků a drog, nedostatek pohybu, nadměrná konzumace silné kávy.
Neléčený, nebo nedostatečně léčený, vysoký krevní tlak urychluje proces arteriosklerózy (viz kapitola Arterioskleróza). Má za následek zvýšené riziko onemocnění srdce, CNS, cév, ale i zvýšený výskyt smrti na cévní mozkovou příhodu nebo srdeční infarkt. Návštěva lékaře je nutná vždy při podezření na přítomnost vysokého krevního tlaku. Nutné je doživotní dodržování režimových opatření.
Skupin léků užívaných k terapii hypertenze je několik (diuretika, blokátory, antagonisté kalciových kanálů, inhibitory ACE a inhibitory receptorů AT1 pro angiotenzin II). Tyto léky jsou v současné době pouze na lékařský předpis. Pro každého je vhodná jiná léčba, popř. kombinace léků. Většinou se začíná menší dávkou jednoho typu léku s jejím postupným zvyšováním. Ale taková léčba bývá úspěšná jen u části pacientů. V současné době se proto častěji používá kombinace dvou i více léčiv z různých skupin, které povedou nejenom ke snížení, ale k úplné normalizaci tlaku.
Potravinové doplňky patří k preventivní a doplňkové léčbě a napomáhají při úpravě životosprávy. Většinou obsahují lecitin, vitamín C, esenciální mastné kyseliny, výtažek z česneku, hloh. Napomáhají při snižování cholesterolu a tuku v krvi a brání tak vzniku arteriosklerózy. Napomáhají při snižování krevního tlaku. Jezte nízkotučnou stravu s vysokým obsahem vlákniny.
Léková terapie je samozřejmě velmi důležitou součástí terapie hypertenze. Základem je však úprava životosprávy pacienta a jeho spolupráce s lékařem. U obézních pacientů je zapotřebí snížení hmotnosti. Důležité je také omezit denní příjem soli v potravě. Vyhýbat se alkoholu, kouření a stresovým situacím. Pokud tato opatření nejsou dostatečně účinná, přidává se terapie léky.
