Rýma je nejčastější typ zánětu horních cest dýchacích, s otokem, zduřením sliznice nosní dutiny, výtokem z nosu a jeho ucpáním.
Je obvyklým projevem běžného nachlazení (viz kapitola Nachlazení), občas zvýšená teplota (kapitola Teplota). Šíření nákazy je zpravidla kontaktem s nemocným, kapénkovou infekcí nebo kontaminovanými předměty. Může být též projevem alergie (viz. kapitola Alergie), kdy bývá spojena se svěděním, kýcháním, často se zánětem oční spojivky. Vyvarovat se kontaktu s alergeny. Vazomotorická rýma je opakovaným otokem sliznice s kýcháním a vodnatým výtokem.
Vhodné je vyhledat lékaře při chronické rýmě, která může být i projevem celkových onemocnění.
Bakteriální zánět je léčen antibiotiky, které potlačují infekci (systémová léčba na lékařský předpis). Dále se používají léky ze skupiny antihistaminik, které zmírňují projevy zánětu. Průvodní jevy zánětu, jako jsou teplota a bolest hlavy, léčíme za pomoci analgetik a antipyretik (léky proti bolesti a snižující teplotu). Dále se používají sekretolytika, látky zkapalňující hlen, které napomáhají uvolnění hlenu z dutin. Lokálně se aplikují nosní kapky a spreje, které usnadňují dýchání, popř. jsou s obsahem antibiotik.
Při alergické rýmě je způsobem terapie specifická imunoterapie alergenem, která působí dlouhodobým podáváním upraveného alergenu s cílem navodit normální odpověď imunitního systému. Tato léčba musí být indikována a prováděna alergologem. U léků volíme z několika skupin léků s různým mechanismem působení. Je nutno rozlišit zejména krátkodobý efekt na příznaky nebo dlouhodobé ochranné působení.
Nejužívanější skupinou jsou antihistaminika. Potlačují především svědění, kýchání a vodnatou hypersekreci. Lze je užívat vnitřně ústy (i na jiné než nosní příznaky) a lokálně nosní a oční formou (působí rychleji a dosahují vyšší koncentrace v místě působení). Antihistaminika podáváme přechodně na příznaky i ochranně pacientům trpícím sezónní i celoroční alergickou rýmou.
Další skupinou jsou nosní steroidy, jejichž hlavní léčebný efekt spočívá v potlačení zánětu nosní sliznice, snižují otok sliznice i hypersekreci. Ovlivňují tak všechny příznaky rýmy. Nástup účinku je však pomalý (několik dnů až týdnů). Podávají se proto dlouhodobě ochranně pacientům s trvalými obtížemi, často ještě před rozvojem příznaků na počátku sezóny. Nemají přímý úlevový efekt na příznaky.
Kromony mají slabší protizánětlivý efekt než nosní steroidy. Podávají se ochranně lokálně do nosu nebo očí, je však je nutná častá aplikace (4-6x denně) a z ní vyplývající špatná spolupráce pacientů.
Dekongestiva snižují prokrvení sliznice a zvyšují průchodnost nosu. Mají výrazný úlevový efekt u pacientů s ucpaným nosem, proto jsou často používaná. Jsou k dispozici v aplikaci do nosu. Jejich působení je čistě na příznaky. Aplikace do nosu by neměla být delší než 10 dnů, protože ohrožuje pacienta rozvinutím rebound fenomenu a vznikem rezistentní rhinitis medicamentosa. Doporučuje se proto jen krátkodobé užívání, velmi často v úvodu terapie. Výjimečně pacientům s rezistentní těžkou formou alergické rýmy podáváme steroidy krátkodobě ústy.
Lokálně se používají produkty s obsahem éterických silic s antiseptickými účinky. Vitamínové a přírodní preparáty pro podporu imunity (vitamín C, echinacea). Bylinky jako anýz, fenykl, dobromysl, černý bez, řebříček, lipový květ a jitrocel obsahují látky usnadňující odkašlávání (expektoraci) tím, že zřeďují sekret, dále působí protizánětlivě. Doporučuje se použití aromatických olejíčků do koupele případně k inhalacím (eukalyptový, popř. čajovníkový).
Při alergické rýmě je základním předpokladem úprava prostředí a bezalergenový režim. Zahrnuje odstranění zdrojů alergenů z bytu alergiků, časté a důkladné luxování s použitím účinných mikrofiltrů, péči o lůžkoviny a omezení pobytu v prostředí, kde k expozici alergenu dochází. Osoby s pylovou alergií mohou využívat pylové informační služby a redukovat pobyt v přírodě nebo změnit prostředí v období výskytu pylů, na které jsou přecitlivělí. Pro zmírnění příznaků lze použít aromatické osvěžovače vzduchu (pozor na alergie).
