Výskyt vší u dětí, zejména v předškolních a školních kolektivech, zůstává i v současnosti velkým problémem. Z odborné literatury vyplývá, že se ve všech rozvinutých zemích světa zvyšuje výskyt vši dětské v důsledku její rezistence k některým odvšivovacím přípravkům působícím na bázi insekticidů.
Veš dětská (Pediculus capitis) se sice vyskytuje především ve vlasech dětí, může však napadat osoby každého věku. Je dlouhá 2 až 4 mm, žije ve kštici, méně často ve vousech a obočí. Nelétá, neskáče, ale umí plavat, a proto není výjimkou ani nákaza v plaveckých bazénech a na koupalištích. Dospělí samečkové měří 2-3 mm. Samičky (o něco delší) přilepují svými výměšky na vlasy těsně u pokožky hlavy oválná bílá vajíčka (hnidy). Larvy (nymfy) se v optimální teplotě u hlavy líhnou cca za 7-10 dní. S růstem vlasů se hnidy vzdalují od kůže, zůstávají pevně přilepené na vlasech. Vylíhlé larvy (nymfy) jsou asi 1 mm dlouhé, podobné dospělému hmyzu. Sají krev (3krát denně), způsobují svědění, ale nerozmnožují se, dospívají za 10-12 dní. Dospělci sají krev 4-5krát denně. Samičky se dožívají v průměru 32 dní a nakladou za život průměrně 56 vajíček.
Pokud jde o léčbu, používají se dosud především insekticidy, které lze rozdělit do několika skupin. Nejstarší - organochloridy (DDT a lindan), jejichž působení je založeno na poškození nervového systému vší, jsou velmi toxické, vytváří se na ně rezistence, zatěžují životní prostřed a navíc až u 20 % pacientů působí zdravotní obtíže. Proto je v současné době nelze doporučit.
Další skupinu tvoří pyrethrum a syntetické pyrethroidy (např. permethrin), užívané přibližně v posledních 20 letech. Blokují nervovou transmisi u vší tím, že narušují iontovou výměnu v neuronech. Bývají však sensitivní na detoxikační enzymy vší.
Další skupinu představují organofosfáty (např. malathion), působící na přenos nervových impulsů vší. První případy rezistence na tyto organofosfáty byly hlášeny již v roce 1995 ve Francii. V současnosti užívané chemické insekticidní přípravky obsahují dále carbaryl (podezřelý z rizika karcinogenity a teratogenity), dále pak ještě d-phenotrin a další látky.
Vůči všem insekticidům se však zpravidla postupně vytváří rezistence, někdy i zkřížená. Některé z insekticidů se navíc ukázaly jako škodlivé pro lidské zdraví. Problémem je i galenická forma přípravků. Např. u šamponů dochází k nežádoucímu ředění aktivní složky, aerosolová forma není vhodná pro astmatiky atd.
V hledání nové účinné látky pro odvšivovací formule se jako vysoce účinné a bezpečné ukazují přípravky vracející se mechanickému způsobu ničení vší. Používají se vybrané rostlinné nebo silikonové oleje, které pronikají do dýchacího systému vší. Vši následně umírají na zadušení a pro ztrátu schopnosti sát krev také na dehydrataci. Díky tomuto zcela odlišnému principu působení se vylučuje vznik rezistence, typické pro insekticidy. Oleje se z pokožky hlavy nevstřebávají, takže jsou plně bezpečné jak pro děti, tak případně pro těhotné nebo kojící matky. Pokud ani tyto prostředky nepomohou, zůstává k dispozici jediná možnost - radikální zkrácení vlasů, protože vši se na vlasech kratších než 1 cm neudrží.
