Zdálo by se, že problematika Alzheimerovy choroby, anebo přímo demence, je velmi neradostná,že se nedá najít příliš mnoho optimistických momentů. Je to pochopitelné – aktuálně předpokládáme, že v ČR žije s nějakou formou demence (Alzheimerova choroba je nejčastější příčinou demence) pravděpodobně 150 000 lidí, navíc stejný výpočet nás vede k předpokladu, že se počet lidí s demencí za dvacet let zdvojnásobí (!). Zároveň má demence opravdu neblahý vliv na život jednotlivců – od počátečního zapomínání, které „jenom“ obtěžuje, přes neschopnost se o sebe postarat až po to, že je nemocný zcela závislý na pomoci někoho jiného a často bývá upoután na lůžko. Demence proto neovlivňuje pouze život nemocného, demencí bývá zasažena celá rodina. Stále navíc není k dispozici léčba, která by Alzheimerovu chorobu zastavila, vědci si totiž ani dnes nejsou zcela jisti, co Alzheimerovu nemoc způsobuje.
Vědci si sice nejsou zcela jisti mechanismem vzniku Alzheimerovy choroby, předpokládají ale, že za jejím vznikem stojí jak vliv dědičnosti, tak vliv prostředí a životního stylu. A zde přichází ta dobrá zpráva – životní styl je možné ovlivnit! Co tedy vědci doporučují? Jednoduché věci – myslet na zdraví srdce, protože „co je zdravé pro srdce, prospívá i mozku“, na vyvážený jídelníček, na pohyb, společenskou aktivitu a procvičování mozku. Všechny tyto faktory mohou působit preventivně a jsou podstatné i v případě, že člověk bojuje s prvními příznaky Alzheimerovy choroby, kdy se u něj projevuje takzvaný kognitivní deficit. Tedy dochází ke „snížení výkonu“ některé z kognitivních funkcí.
Kognitivní (poznávací) funkce nám umožňují smysluplně vnímat okolní prostředí, svět kolem nás a zároveň i naše vnitřní psychické stavy. Kognitivní funkce používáme kdykoli, když přemýšlíme nebo se učíme. Pod pojmem kognitivní funkce dále rozumíme myšlení, novopaměť, časovou a prostorovou orientaci, logické a abstraktní myšlení, řešení problémů, řeč, pozornost, zrakově prostorové schopnosti nebo funkce exekutivní (například plánování a organizování). Kognitivní funkce také řídí naše jednání, ovlivňují náš citový život a naše hodnoty, umožňují vést samostatný život.
Pokud dochází k poruše kognitivních funkcí, nejčastěji k zapomínání, je třeba zpozornět. Je totiž možné, že se začíná projevovat například Alzheimerova choroba. Příčiny zapomínání však mohou být i jiné (únava, bolest, stres, některá onemocnění, léky, deprese, úzkost a další). Odlišit, jestli se jedná o „normální“ zapomínání, anebo je už třeba vyhledat lékaře, pomohou vyšetření paměti, která pořádá Česká alzheimerovská společnost ve všech krajích ČR (adresář na webu www.alzheimer.cz, informace je možné získat také po telefonu na čísle 283 880 346).
Na tomto vyšetření – provádíme jej v rámci projektu Dny paměti – je také možné získat informace, které kognitivní funkce jsou postiženy. Tato informace je důležitá také pro další diagnostiku, kterou provede lékař (pokud mají lidé problém se zrakově prostorovými schopnostmi, je často příčinou demence s Lewyho tělísky, pokud je kognitivní deficit patrný ve všech funkcích, jedná se pravděpodobně o vaskulární demenci atd.). Vyšetřený ale zároveň dostane informace o tom, jaké funkce procvičovat.
Různými způsoby. Pro procvičování konkrétních kognitivních funkcí připravila Česká alzheimerovská společnost pracovní sešity – Sešity pro trénování paměti a dalších kognitivních funkcí I-X. Ty jsou rozděleny do pěti okruhů podle toho, jaká kognitivní funkce je převážně procvičována. Jedná se o moduly: krátkodobá paměť, pozornost, zrakově prostorové schopnosti, schopnost plánovat a rozhodovat a řeč a slovní zásoba. K dispozici jsou dvě varianty obtížnosti, obtížnost 1 pro osoby s počátečním až středním stupněm demence, obtížnost 2 pak pro osoby s počátečním stupněm demence, popřípadě s mírnou kognitivní poruchou. Sešity již nejsou vhodné pro osoby s pokročilým stupněm demence, u nich se snažíme využívat spíše jiné přístupy podporující zbytek zachovalých schopností a podporující také důstojnost.
Co nejčastěji – nejlépe denně či obden nebo alespoň dvakrát týdně. Podstatná je délka procvičování. Čas, který věnujeme procvičování, by neměl přesáhnout únosnou dobu, po kterou je člověk s demencí schopen se na práci soustředit. Při řešení úkolů je třeba myslet také na to, jestli člověk, který pracuje se Sešitem, nemá problém se zrakem či sluchem. V takovém případě je nutné použít brýle, popřípadě naslouchadla. Procvičování by mělo probíhat v klidném prostředí bez jakýchkoliv rušivých vlivů, které negativně působí na schopnost soustředění. Na člověka s kognitivní poruchou při procvičování nepospícháme.
Důležitá je také motivace k procvičování – procvičování má být zábavné a příjemné. Cvičení je samozřejmě možné obměňovat či různě kombinovat. Nezapomínejme ani na to, že nikdo nemá rád častý neúspěch. Pokud nebude člověk s kognitivní poruchou cvičení zvládat, může se procvičování vyhýbat, proto je třeba přemýšlet nad výběrem úkolů.
Procvičovat mozek má v každém případě smysl. Pokud marně hledáte inspiraci, jak na to, podívejte se na Sešity pro trénování paměti a dalších kognitivních funkcí. Sešity jsou k dispozici nejen v e-shopu České alzheimerovské společnosti, ale také v síti Moje lékárna. Dobrá zpráva závěrem je, že vybrané zdravotní pojišťovny přispívají až do výše 500 Kč na nákup pomůcek pro trénink paměti a kognitivní trénink.
Kognitivní pomůcky doporučené Českou alzheimerovskou společností:
Sada pro kognitivní trénink
Sešit I. + XI. pro trénink krátkodobé paměti 1
Sešit II. + XII. pro trénink krátkodobé paměti 2
Sešit III. + XIII. pro trénink schopnosti plánovat 1
Sešit IV. + XIV. pro trénink schopnosti plánovat 2
Sešit IX. + XIX. procvičování pozornosti 1
Sešit X. + XX. procvičování pozornosti 2
Sešit V. + XV. procvičování zraku 1
Sešit VI. + XVI. procvičování zraku 2
Sešit XVII. procvičování řeči 1
Sešit VIII. + XVIII. procvičování řeči 2
VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA (VZP) 111
Finanční příspěvek pro seniory nad 65 let
V rámci prevence poruch duševního zdraví můžete ve věku nad 65 let využít příspěvek:
až 500 Kč na kognitivní pomůcky doporučené Českou alzheimerovskou společností pro trénink paměti pojištěncům nad 65 let.
Jak získat příspěvek?
Předložte do 30. 11. 2019 doklad o zaplacení dané aktivity (ne starší než 3 měsíce) na kterékoli pobočce VZP nebo jej můžete zaslat poštou spolu se Žádostí o příspěvek z fondu prevence.
REVÍRNÍ BRATRSKÁ POKLADNA (RBP) 213
Finanční příspěvek pro seniory nad 60 let
Příspěvek do 500 Kč pro lepší paměť:
Na prevenci poruch duševního zdraví (kurzy tréninku paměti, kognitivní pomůcky pro trénink paměti doporučené Českou alzheimerovskou společností, vyšetření paměti u psychologa nebo psychiatra).
Jak získat příspěvek?
Předložte do 30. 11. 2019 doklad o zaplacení dané aktivity (ne starší než 2 měsíce) na kterékoli pobočce RBP nebo jej můžete zaslat poštou spolu se Žádostí o příspěvek a kopií výpisu z bankovního účtu, na který požadujete peníze zaslat.
OBOROVÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA (OZP) 207
Finanční příspěvek pro pojištěnce ve věku 40 let včetně a více.
Prevence Alzheimerovy nemoci - co tento program nabízí?
Vyhodnocení testů na vyšetření paměti a ostatních kognitivních funkcí (až 60 minut). V případě výsledků testů s nutností dodatečného vyšetření nasměruje pracovník kontaktního centra klienta zdarma do sítě neurologů a dalších specialistů prostřednictvím Asistenta zdraví OZP
Každý pojištěnec obdrží dárek v podobě ""Sešitu pro trénování paměti a dalších kognitivních funkcí""
ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA MINISTERSTVA VNITRA (ZPMV) 211
Prevence civilizačních onemocnění
Pojištěnec může čerpat příspěvek až do max. výše 500 Kč na ostatní vyšetření kognitivních funkcí / paměti.
ČESKÁ PRŮMYSLOVÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA (ČPZP) 205
Finanční příspěvek pro seniory nad 60 let
Prevence poruch paměti
ČPZP přispívá částkou až 300 Kč na preventivní vyšetření poruch paměti/kognitivních funkcí. Jedná se o cílené psychiatrické/psychologické vyšetření dotazníky – MMSE, AKT, MoCA.
