Kardiovaskulární onemocnění jsou stále nejčastější příčinou úmrtí v České republice. Bohužel se zdá, že vlivem epidemie COVID-19 úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění po mnoha letech opět stoupá, a to i přes rozvoj v oblasti diagnostických a léčebných postupů.
Ateroskleróza je zodpovědná za akutní infarkt myokardu, cévní mozkovou příhodu nebo ischemickou chorobu dolních končetin, ale i další onemocnění, například ledvin, očí ad. Ateroskleróza je proces, při kterém se ve stěnách cév usazuje cholesterol. Cévní stěna se následně vlivem zánětlivé reakce a současně tvorby tzv. aterogenních plátů stává méně pružnou a zužuje se. Při úplném uzávěru cévy pak dochází ke zmíněným komplikacím. I samotné zúžení však může přinášet problémy, např. v podobě anginy pectoris nebo tzv. klaudikace – bolesti dolních končetin při chůzi.
Rizikových faktorů, které ovlivňují rozvoj aterosklerózy, je celá řada. Mezi ty hlavní patří nadváha a obezita, jejichž výskyt je v české populaci dospělých bohužel také na vzestupu. Obezita nejenže sama o sobě spouští aterosklerózu, ale zároveň je riziková z hlediska vzniku dalších faktorů ovlivňujících aterosklerózu – vysokého krevního tlaku (hypertenze), diabetu 2. typu, deprese nebo dyslipidemie (nízká hladina HDL cholesterolu v kombinaci se zvýšenou hladinou LDL nebo celkového cholesterolu, triacylglycerolů).
Dalším významným rizikovým faktorem je kouření. Tabákový kouř mj. poškozuje cévy a v souvislosti s kardiovaskulárními onemocněními k tomu stačí i jen malá dávka, dokonce v podobě pasivního kouření. Výhody zanechání kouření jsou proto nesporné, a to i přes mírný nárůst hmotnosti o několik kilogramů. Pozor ale při výskytu kardiovaskulárních onemocnění v rodině a zvýšeném obvodu pasu (za rizikový nebo vysoce rizikový je považován obvod pasu větší než 80, resp. 88 cm u žen a 94, resp. 102 cm u mužů) – v takovém případě neodkládejte preventivní vyšetření u praktického lékaře, které může pomoci včas odhalit a/nebo včas zahájit snižování rizika vzniku kardiovaskulárního onemocnění.