Antibiotika (ATB) jsou látky, které jsou schopny usmrtit bakterie anebo alespoň pozastavit jejich růst. Původní pojem antibiotika je odvozen od látek přírodního původu produkovaných mikroorganismy k zajištění jejich životního prostoru, které člověk chytře využil ke svým potřebám v humánní medicíně. Čistě chemické látky se nazývají přesněji chemoterapeutika. Některá antibiotika (chemoterapeutika) jsou kromě bakterií účinná i proti prvokům a houbám. Cíle působení antibiotik jsou různé, některá zasahují do tvorby buněčné stěny, jiná ovlivňují tvorbu bílkovin v buněčné buňce, další zasahují do tvorby nukleových kyselin (DNA, RNA).
Problémem číslo 1 v dnešním rychle se rozvíjejícím moderním světě je antibiotická rezistence, a to z důvodu masivního, často zbytečného předepisování těchto látek. Jedná se v podstatě o schopnost bakterie ubránit se působení daného ATB. Rezistenci dělíme na primární – jedná se o geneticky podmíněnou rezistenci, patogen není citlivý na dané ATB, a sekundární – bakterie získá obranyschopnost během terapie anebo po ní. Zvláštním případem je zkřížená rezistence – podobná chemická struktura a stejný mechanismus účinku způsobí, že bakterie na ATB nereaguje.