Poruchy spánku a s nimi spojená rizika

Spánek je naprosto zásadní složkou našeho denního rytmu. Je důležitý pro normální fungování organismu, protože při něm dochází k jeho fyzické i psychické regeneraci. Poruchy spánku významně snižují kvalitu života a mohou přispívat k rozvoji některých onemocnění.

Přirozená architektura spánku

Normální spánek je tvořen dvěma fázemi, které se během noci několikrát opakují. Fáze REM (z angl. Rapid Eye Movement) je charakteristická rychlými pohyby očí, které jí daly název, záškuby některých svalových skupin a  kolísáním krevního tlaku a  srdeční frekvence. Dochází při ní ke zvýšení mozkové aktivity a ke snění. REM spánek je důležitý pro psychickou regeneraci. Spánek v  dané fázi je lehký. Fáze non-REM se naopak vyznačuje poklesem aktivity mozku, ve spánku převažuje a  je významná pro regeneraci fyzickou. Non-REM spánek se podle hloubky dělí dále na čtyři stádia (mělký – hluboký). Probuzení po celonočním spánku obvykle nastává ve fázi REM.

Doba spánku i zastoupení jednotlivých fází se s  věkem mění. Spánek se vyvíjí již během nitroděložního vývoje, od 28. týdne těhotenství se u plodu střídají období aktivity a relativního klidu. Potřeba spánku je vyšší u dětí, jejich spánek je také v porovnání s dospělými hlubší. S rostoucím věkem klesá podíl REM fáze z celkové doby spánku, snižuje se obecně jeho délka a zvyšuje se fragmentace. Přesto, že potřeba spánku je individuální, dospělý zdravý člověk by měl spát 7–9 hodin denně.

Význam spánku

Spánek je důležitý nejen pro naši paměť, soustředění, vnímání, rychlost reakcí a celkově myšlení, ale také pro normální fungování naší tělesné schránky. Zdravý spánek příznivě ovlivňuje četné metabolické děje, hormonální sekreci nebo imunitní systém. Opakovaně byla prokázána souvislost spánkových poruch a srdečně-cévních onemocnění, diabetu nebo nadváhy. Nekvalitní či nedostatečný spánek vede ke zvýšené únavnosti a ospalosti během dne, což s  sebou nese zvýšené riziko dopravních nehod či pracovních úrazů. Poruchy spánku souvisí s  vyšším výskytem úzkostných stavů, depresí nebo tendencí k různým závislostem. Na druhou stranu i různá duševní a tělesná onemocnění mohou spánek negativně ovlivnit.

celý článek zde