Pečovatelská zátěž u Alzheimerovy choroby

Alzheimerova choroba má zásadní dopad na osobu nemocného, protože omezuje jeho schopnost samostatného života. Závislost na druhých se dotýká nejsilněji těch, kteří jsou zapojeni v přímé péči o nemocného, ale pociťují ji i ostatní členové rodiny.

Výzkumné studie i příklady z dobré praxe dokladují, že péče o člověka s Alzheimerovou nemocí nebo jinou formou demence je náročná a vyčerpávající.

Výzkumné studie i příklady z dobré praxe dokladují, že péče o člověka s Alzheimerovou nemocí nebo jinou formou demence je náročná a vyčerpávající. Pečovatelská zátěž roste s délkou péče, se změnami chování nemocné osoby a s nedostatkem podpory ze strany rodiny a okolí. S tím souvisí signifikantní výskyt stavů deprese nebo úzkosti pečujících. Situace osamocených pečujících, kteří se starají o nemocnou osobu, může vést až k rozvoji syndromu vyhoření a následnému zanedbávání péče.

Objektivní a subjektivní zátěž

Objektivní pečovatelskou zátěží rozumíme samotnou péči, nutnost vypořádat se s emočními potřebami nemocného a vliv pečování na některé aspekty života – rodinné interakce, zaběhané rodinné zvyklosti, zdraví pečujících, sociální vztahy, finanční situaci apod. Subjektivní zátěž je pak definována jako reakce pečujícího na objektivní zátěž. Ovlivňována je řadou faktorů: rodinnými vztahy, sociálním prostředím i kulturními zvyklostmi. Zásadní vliv v subjektivní reakci hraje vnímání nemoci pečujícím: co pro něho nemoc znamená, do jaké míry ji přijímá a jak se s ní vyrovnává.

celý článek zde