Štěňata nejčastěji ohrožuje parazitární onemocnění toxokaróza způsobené škrkavkou psí (Toxocarosa canis). Štěně trpí plynatostí, zvracením, odmítá žrát. Na štěněti pozorujeme matnou srst, může kašlat a objevují se i křeče. Napadení škrkavkou může končit u oslabených jedinců i úhynem zvířete.
U psů, kteří cestují do jiných klimatických pásem, hrozí i onemocnění tasemnicemi, tzv. cestodóza. Zde kromě všeobecných znaků onemocnění (matná srst, nechutenství, hubnutí) pozorujeme i sáňkování. Pes dře análním otvorem o zem, protože vypadávající články parazita ho svědí, což v praxi připomíná tento zimní sport.
Ve střední Evropě není dirofilarióza častým onemocněním, větší riziko hrozí opět u zvířat, které často se svým majitelem cestují po světě. Nemoc je způsobena parazitem vlasovcem psím (Dirofilaria immitis). Při rozvoji komplikací je zvíře unavené, malátné, anemické, často kašle. Problémy postupně přechází v chronické srdeční selhání, psovi se zrychluje dýchání i srdeční tep a není schopen zvládat delší procházky ani zvýšenou zátěž.
Kromě kardiovaskulárního systému napadají parazité i tlusté střevo a způsobují onemocnění trichuriózu. Původcem je tenkohlavec liščí (Trichuris vulpis). Pes začíná hubnout a trápí ho průjmy, ve kterých se může objevit krev.