O nespavosti

Spánek a jeho fáze

Mít dostatek kvalitního spánku je luxus, který si nemůže v dnešní uspěchané době řada lidí dovolit. Zatímco naši předkové před sto lety chodili spát se slepicemi a spali v průměru devět hodin denně, lidé dnešní doby spí v průměru až o dvě hodiny méně. Potřeba spánku se pak s rostoucím věkem zkracuje – zatímco novorozenci spí až 17 hodin denně, u školáka je to asi 11 hodin. Dospělí jedinci pak naspí v průměru 7–9 hodin.

Spánek se skládá ze dvou fází: REM a non-REM. Fáze REM (rapid eye movement – rychlé oční pohyby) je charakterizovaná právě rychlými pohyby očí a slabou svalovou aktivitou. Spánek je lehčí a právě během této fáze se zdá většina našich snů. Do fáze REM se během noci dostane člověk asi 4–5krát, zpočátku trvá několik minut, během noci se však prodlužuje. Naproti tomu fáze non-REM je charakterizována čtyřmi stádii spánku podle jeho hloubky, od bdění až po velmi hluboký spánek. Svaly jsou uvolněny a oči se nepohybují. Celý cyklus střídání fází trvá asi 100 minut, většinu z cyklu tvoří stádia non-REM, asi 80 % u dospělého člověka.

Spánek se skládá ze dvou fází: REM a non-REM. Fáze REM (rapid eye movement – rychlé oční pohyby) je charakterizovaná právě rychlými pohyby očí a slabou svalovou aktivitou.

Jak poznáme problém

Samotná nespavost se projevuje přerušovaným spánkem, problémy s usínáním a probouzením v časných ranních hodinách. Nemocný má snížený výkon během dne, stěžuje si na celodenní únavu, ale večer nemůže usnout. V dnešní době je nespavost poměrně velkým a rozšířeným problémem, a to zejména u starších lidí. Problémem je pak i snížení stavu bdělosti, takže pacienti s tímto problémem mohou mít potíže pří řízení auta.

ČÍST CELÝ ČLÁNEK