NEMOCI Z NACHLAZENÍ

Léto je ve své plné síle a vše se zdá být perfektní. Jen občasné výkyvy tepla směrem nahoru i dolů způsobí malým i velkým přechodné oslabení imunity a spustí se klasická kaskáda nachlazení: pálení v nose, kýchání, rýma, bolest hlavy, krku, zvýšená teplota a někomu se může přidat i kašel nebo chrapot. Zaujalo vás někdy, co je vlastně spouštěčem tohoto nachlazení a jestli lze tomuto nepříjemnému stavu dokonce předejít? Jak ho efektivně léčit? Pojďme se také projít minulostí a zapátrat, odkud se vlastně nachlazení vzalo a co všechno za ním stojí!

Viry a vesmírná kolize

Teprve nedávno bylo českými vědci prokázáno, že přibližně před 4 miliardami let vznikly po nárazu asteroidu na planetu Zemi první živé formy vedoucí k existenci současného života. Vědci získali za pomoci působení laseru na směs chemických látek, odpovídajících tehdejším podmínkám, energii, která se uvolnila při nárazu asteroidu do planety. Při tomto pokusu vznikly všechny chemické látky nutné k vytvoření ribonukleové kyseliny RNA, která je jednodušší příbuznou základního stavebního kamene genů – DNA. A právě viry, jejichž základním stavebním prvkem je zmíněná RNA, jsou hlavními příčinami vzniku a rozvoje nachlazení. Nejčastějšími původci akutních virových respiračních nákaz neboli nemocí z nachlazení (nasofaryngitida, rinofaryngitida, rýma) jsou rhinoviry (čeleď Picornaviridae, 30–80 % případů), koronaviry (10–15 %) a viry chřipky (influenza, parainfluenza, 5–15 %). Lze tak bez nadsázky tvrdit, že už první lidé z dávné minulosti byli konfrontováni se stejnými choroboplodnými mikroorganismy, jako jsme v současnosti i my. Jedinou obranu v tomto boji představoval a dosud stále představuje náš imunitní systém.

Cesta k nachlazení vede přes nízké teploty

Symptomy nachlazení a léčba jsou mimo jiné poprvé popsány v egyptském Ebersově papyru, nejstarším existujícím lékařském textu napsaném v 16. století před Kristem. Název „nachlazení“ začal být používán v 16. století, a to kvůli podobnosti s příznaky onemocnění objevujícího se po vystavení chladnému počasí. Tato prastará teorie byla potvrzena na začátku letošního roku na Yale University, kde se na tkáňových kulturách myší prokázalo, že nachlazení rhinovirem způsobuje horší fungování imunitního systému buněk sliznic dýchacích cest při nižší teplotě. Nižší teplota negativně ovlivňovala jejich imunitní reakci.

celý článek zde