Po mnoha letech příprav se v jednom z křídel bývalého hospitálu Kuks podařila nevídaná věc – v roce 1996 se zde otevřelo České farmaceutické muzeum, svým zaměřením a rozsahem jediné muzeum svého druhu u nás.
Původní myšlenka hraběte Šporka
Na území dnešního Kuksu se na konci 17. století začaly stavět na levém břehu řeky Labe lázně, které v průběhu 18. století svou slávou předčily i dnes známější západočeské Karlovy Vary. Právě lázně, lázeňské domy, rezidence či zámek zakladatele hraběte Františka Antonína Šporka (1662–1738), které se nacházely na levém břehu řeky, měly symbolizovat pozemskou cestu životem a světské veselí. Pravý břeh, kde se nacházel hospitál, hřbitov či rodinná hrobka, pak symbolizoval stáří a připomínal, že smrt je stále nablízku a nevíme dne ani hodiny, kdy si pro nás kostlivec přijde.
Výstavba hospitálu
Samotný hospitál s kostelem byl postaven v rozmezí dvanácti let mezi léty 1707 a 1719. Při svých cestách po Evropě hrabě František Antonín Špork poznal i světoznámého sochaře Matyáše Bernarda Brauna, který pro hraběte na Kuksu vytvořil unikátní barokní sochy Ctností a Neřestí, jejichž kopie mohou návštěvníci obdivovat před samotným hospitálem. Originály jsou vystaveny v lapidáriu hospitálu Kuks. Barokní plastiky v areálu hospitálu a vesnice Kuks nebyly jediným zdejším počinem sochaře Brauna. Další sochy a reliéfy vytvořil např. nedaleko v tzv. Novém lese, dnes známém jako Betlém.
Život v hospitálu
V hospitálu se o zdejší chovance (špitálníky) starali členové Řádu milosrdných bratří. Řád byl založen v roce 1537 svatým Janem z Boha ve španělské Granadě. Do východočeského Kuksu se pak dostali v roce 1743 a setrvali zde až do roku 1938, kdy byli vyhnáni přicházející německou armádou, protože obec Kuks se nachází v oblasti bývalých Sudet. Špitálníci, kterými byli chudí nemajetní muži a vysloužilí vojáci, museli vykonávat v hospitálu a v jeho okolí lehčí práce a na oplátku dostávali ošacení, stravu a byla jim poskytovaná zdravotní péče.