Lékárny, které jsou sdružené v projektu Moje lékárna, se věnují problematice stárnutí populace pravidelně, intenzivně a systematicky. Díky spolupráci s Českou gerontologickou a geriatrickou společností deklarují tyto lékárny kompetentnost a připravenost svých zaměstnanců v otázkách zdravotních, ale i sociálních potíží seniorů, kteří tvoří téměř dvě třetiny všech zákazníků lékáren. Zapojeným lékárnám jsou udělovány certifikáty "Moje lékárna pečuje o seniory" potvrzující jejich odbornou úroveň v péči o seniory. Odborníkem, který na projektu již několik let s Mojí lékárnou spolupracuje, školí personál a podílí se na edukačních materiálech pro zaměstnance i zákazníky lékáren, je doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D., ředitelka Gerontologického centra v Praze 8, zakladatelka Centra pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče a odborný garant Studií dlouhověkosti na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy.
Jak je to s COVID-19 a rizikovostí seniorů? Na téma „Nový koronavirus a starší lidé“ si připravila doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. přednášky pro zdravotníky i laickou veřejnost. To nejdůležitější z jejího sdělení Vám nyní předkládáme v souhrnném článku.
Od prosince loňského roku, kdy se v čínské provincii Chu-pej, ve městě Wu-chan, objevily první případy pneumonie neznámého původu, se obyvatelé všech kontinentů potýkají s nákazou nemocí COVID-19. Jako původce byl identifikován koronavirus SARS-CoV-2. Onemocnění má u 80 % pacientů mírný průběh, s věkem a chronickým onemocněním však narůstá pravděpodobnost těžšího průběhu a zhoršuje se prognóza, tedy to, jak bude onemocnění a jeho léčba probíhat. Proto jsou celosvětově za nejrizikovější skupinu považováni lidé v zařízeních dlouhodobé péče.
„Ani zde bych nepodléhala panice, neboť víme, že v podobných zařízeních pobývají lidé s letitým, často velmi závažným onemocněním. Je tedy logické, že riziko je u nich samozřejmě vyšší. Přesto se mnoho z nich z nákazy uzdraví,“ říká MUDr. Holmerová.
Nový typ koronaviru, který způsobil současnou pandemii, je ze zvířecí říše. Lidský organismus se s ním zatím nesetkal, jsme tedy vůči němu tzv. naivní. Specifické je také to, kolik nových informací o něm denně přijímáme „v přímém přenosu“. V historii tato situace nemá obdoby. Přitom na něm můžeme nalézt i něco zcela obyčejného: 80 % onemocnění probíhá jako běžné respirační potíže (zvýšená teplota, zhoršené dýchání, kašel). Důležité také je, že největší část nakažených se viru ubránila přirozenou cestou díky své imunitě. Infekce se šíří nejčastěji kapénkovým přenosem jako u sezonních respiračních onemocnění. Přenáší se ale i cestou přímého kontaktu – podání rukou, ulpění viru na předmětech denní potřeby apod.
Víme, že počet závažně nemocných a počet zemřelých kopíruje křivku výskytu. Letalita (smrtnost) se pohybuje kolem 4 %, ale pravděpodobně bude nižší (cca 1 %), neboť některé státy netestují plošně nebo v dostatečné míře. Konečné číslo ukáže až čas. Počty úmrtí jsou nyní spíše nadhodnocené, navíc nelze přesně určit, zda je COVID-19 primární příčinou smrti. Ve srovnání s jinými onemocněními, která způsobují lokální nebo rozsáhlejší epidemie, se smrtnost COVID-19 nezdá tak alarmující. Věděli jste, že „obyčejná“ chřipka má u nás na svědomí 1500 úmrtí ročně? Že na tuberkulózu, jejíž bacily nosí čtvrtina lidí na světě, zemře ročně 1,5 milionu lidí? Přesto nelze riziko nákazy COVID-19 podceňovat, zejména u starší populace, která v sobě zahrnuje také největší počet rizikových skupin chronicky nemocných. Horší prognózu infekce mají senioři (věk je rizikový faktor), lidé s poruchou imunity, s obezitou, diabetem, kardiovaskulárními chorobami, onkologičtí pacienti, lidé s respiračním onemocněním. Smyslem ochranných opatření by mělo být zmírnění rizika nákazy u těchto skupin obyvatelstva. Pozornost by se měla soustředit právě na ty nejrizikovější, ne na ochranu většinové populace, která samozřejmě infikována být může, ale s vysokou pravděpodobností bude jejich onemocnění probíhat s lehčími příznaky i následky. Tímto postupem se omezí počet závažných průběhů COVID-19.