Kožní poranění

Kůže je největším orgánem lidského těla. Její základní fyziologickou funkcí je ochrana před působením vnějších fyzikálních, chemických a biologických vlivů. Kůže je tvořena třemi základními vrstvami – nejsvrchnější pokožkou, pod ní uloženou střední vrstvou (škára) a nejhlubší vrstvou podkožního vaziva.

Kožní rána je definována jako narušení normální struktury a funkce kůže. Příčiny vzniku ran mohou být vnější (např. různá traumata – oděr, říznutí) či vnitřní (např. poruchy prokrvení či výživy kůže). Často se při rozvoji rány kombinují. Kromě příčin vzniku rány ovlivňují její hojení četné lokální (např. hloubka, infekce nebo cizí tělesa v ráně) a celkové faktory (např. stáří a celkový zdravotní stav organismu, výživa).

Rány lze dělit podle různých hledisek. Nejčastěji se na základě délky trvání rozlišují rány akutní a chronické. Akutní rány vznikají náhle ve zdravé tkáni a jsou především traumatické. Chronické vředy se často vyvíjí u infikovaných ran nebo na kůži změněné či špatně vyživované (např. při cukrovce, nádorovém onemocnění). Doba hojení chronických ran přesahuje šest týdnů.

Hojení ran

Hojení ran je proces obnovování kontinuity a funkce tkáně po poranění. Poraněná tkáň se hojí buď částečnou nebo kompletní regenerací (obnovení původní struktury tkáně se zachováním všech jejích specifických funkcí) či reparací (poškozená tkáň je nahrazena nespecifickou spojovací tkání, která vytváří funkčně druhořadou jizvu). Dále lze hojení ran rozdělit na hojení primární u ran, jejichž okraje jsou těsně u sebe a rána není infikovaná. A na hojení sekundární (nově tvořenou tkání) v případě ran, které jsou široké a kde došlo ke ztrátě tkáně či infekci.

Normální proces hojení ran zahrnuje zástavu krvácení a tvorbu strupu, pod kterým následně dojde k rozvoji akutního zánětu, během něhož buňky imunitního systému vyčistí ránu od poškozené tkáně a všech cizorodých částic. Následuje intenzivní produkce kolagenu a novotvorba cév (tvorba tzv. granulační tkáně) a zarůstání povrchu rány kůží (epizelizace) s rozvojem jizvy.

Narušení kůže s sebou nese mnohé komplikace. Proto je snaha její funkci po dobu hojení rány alespoň částečně nahradit a podpořit proces obnovy kůže. K tomu se využívají různé farmakologické prostředky (např. masti, gely) a vhodné krycí materiály. Jejich výběr závisí na aktuálním stavu rány a fázi hojení, v níž se defekt právě nachází.

celý článek zde