Jana Sobíšková – Butikovky

Kniha Butikovky je velmi odlehčené čtení, u kterého se zaručeně dost zasmějete.
Pokud si například na dovolené nechcete zatěžovat hlavu psychologickým románem, můžeme jen doporučit. Ale upozorňujeme vás, knihu přečtete jedním dechem a je možné, že zbytek dovolené budete pročítat nejvtipnější pasáže zas a znova. O tom, jak kniha vznikla a co na to říkala i jedna z důležitých postav v knize se dozvíte v rozhovoru.

Zapisovat absurdní zážitky, glosovat situace, do nichž se dostanu, a brát si na přetřes hlavně sama sebe –  potřeba, kterou jsem měla zejména později v butiku, kde se zapisování stalo mou očistou po každé směně.

Jak Vás napadlo napsat o svém zaměstnání knihu?
Já jsem si vždycky psala deníky, a když nastala doba internetu, tak jsem si okamžitě založila blog, kde jsem (zprvu hlavně přátele) bavila svými komickými historkami, na které je obecně můj život dost bohatý. Zapisovat absurdní zážitky, glosovat situace, do nichž se dostanu, a brát si na přetřes hlavně sama sebe – potřeba, kterou jsem měla zejména později v butiku, kde se zapisování stalo mou očistou po každé směně. Takové požalování si mému „normálnímu světu“. Tedy na blog, kde už jsem nebavila jen přátele, ale i neznámé čtenáře. Až po několika letech se nastřádalo tolik epizod, že by vydaly na knihu – což jsem zkusila a vyšlo to.

Co na to říkala Vaše sestra (šéfová butiku) a okolí?
Sestra mě sama k té myšlence na knihu vedla, ať slouží aspoň k pobavení, co už se k její nevoli nesmazatelně stalo. Vlastně sestry obě, ta druhá ovšem v Butikovkách nefiguruje, je profesně i založením zcela někde jinde. Ale i ta říkala, že bych měla vydat „svůj blog“. A okolí, v čele s mou rodinou, bylo to, které mě při vydání podpořilo koupí knížky, někdy i několika!

Jsou všechny příběhy naprosto autentické nebo jste je musela pro účely knihy přibarvit nebo pozměnit?
Změnila jsem jména a neuvedla námi prodávané značky. Jinak se stalo vše tak, jak jsem kdysi začerstva zapsala na svůj blog…

Myslíte, že byste v budoucnu mohla vydat i druhý díl?
Já bych ráda své texty vydávala dál, píšu stále a i z jiného soudku. Toužím se psaním živit, ale nerada bych, aby možnost knižního vydání příště znovu stála na pomoci mých blízkých nebo těch, které „umluvím“, aby si knížku zakoupili v předprodeji… To mi nepřináší ten správný spisovatelský pocit. Nemám bohužel obchodního ducha – jak vyplývá i z kapitol Butikovek…

ČÍST CELÝ ČLÁNEK