V moderním pojetí by lékárna měla především sloužit jako středisko farmaceutické, respektive lékárenské péče s důrazem na poradenství pacientovi. Toto pojetí by postupně mohlo vytlačit pouze rutinní a strojově vypadající výdej léků pacientovi. Dle údajů Státního ústavu pro kontrolu léčiv bylo v roce 2019 v ČR provozováno 2493 lékáren a 217 výdejen.
Pro někoho představuje provozování lékárny pouze byznys a někteří majitelé lékáren chápou profesi lékárníka pouze z komerční stránky. Tento směr se ujal především v místech velkých nákupních center a majitelé se inspirovali americkými drugstore. Pacient zde má možnost nákupu volně prodejných LP, kosmetiky, doplňků stravy a dalšího zboží bez interakce s lékárníkem či farmaceutickou asistentkou.
Naproti tomu jsou zde i lékárny, které by si chtěly zachovat charakter poradenského střediska a aplikovat tak pravidla lékárenské péče do širší praxe. Moderní praxí je plné využití sdíleného lékového záznamu, na základě kterého jsme schopni zachytit a vyřešit lékové a potravinové interakce, kontraindikace a snažit se pacienta plně motivovat k léčbě. Komerčně působící lékárny však tyto ostrůvky lékárenské péče v dnešním legislativním prostředí silně přebíjejí. Jedním z řešení by pak bylo určitě nastavení pevných doplatků, kdy by se lékárna na základě této legislativní úpravy mohla chovat více jako zdravotnické zařízení než jako obyčejný obchod a konečně bychom jako lékárníci mohli předvést své stavovské lékárenské umění v praxi. Nestálo by pak celé lékárenství na slevách z doplatku, klientských kartách a sbírání věrnostních bodů.