Interview s olympioničkou Barborou Závadovou

Teprve dvaadvacetiletá usměvavá rodačka z Ostravy – plavkyně, olympionička Barbora Závadová má před sebou další velkou misi. Mezi prvními totiž splnila nominační kritéria pro olympijské hry v Riu de Janeiru, které se budou konat v příštím roce.

Barbora však nebude na olympiádě žádný nováček, má za sebou už tuto velkou zkoušku z roku 2012. Kromě toho, že se věnuje plavání na světové úrovni a  je mnohonásobnou mistryní České republiky, držitelkou osmi českých rekordů a bronzové medaile z mistrovství Evropy, tak je studentkou Karlovy univerzity. Ve volném čase ráda nakupuje, peče a miluje procházky. Nejraději ale tráví čas na Čeladné.

Přibližte prosím čtenářům, co to všechno obnáší být profesionálním sportovcem.

Obnáší to mít vůli a nemít vše, co se od mládí očekává. Nemám volný čas na brigády – sport mě živí. Nemám čas jezdit s kamarády na různé výlety a  víkendy, stejně jako obrážet třeba taneční zábavy. Ale na druhou stranu – na soustředění, na závody, na různá fi nále mistrovství světa a Evropy budu vzpomínat do konce života.

Co všechno za jeden plavecký rok zvládnete?

Můj rok vypadá asi následovně – vše se určí dle termínové listiny mezinárodního plaveckého svazu. Potom dle české termínové listiny závodů. Pak se s trenérem domluvíme, kdy a kam pojedeme na soustředění, na jaké závody a určíme si cíl sezóny. Denně strávím ve vodě okolo čtyř hodin, navíc třikrát týdně posilování. To dělá okolo 12 tréninků každý týden. Samozřejmě, na soustředění bývá číslo ještě vyšší. Když se to dá za rok dohromady, mám z toho stovky hodin ve vodě, kde naplavu okolo 2100 km, desítky hodin na suchu a jen pár dnů volna – většinou Vánoce a kus srpna. A proč? Protože tím žiju a miluju to. Není lepšího pocitu, než vědět, že jsem udělala pro výkon maximum. Plavat znovu pod olympijskými kruhy mě žene dopředu.

Barčo, je vůbec možné při takové zátěži stíhat školu a mít ještě nějaký osobní život?

Samozřejmě, že to jde. Ale asi by mě kluk, který nesportuje, nepochopil. Času je málo, energie ještě méně. Je to blbé, ale na seznamování se s  novými lidmi není prostě čas. Samozřejmě ale nejsem člověk, který se straní společnosti. Ráda si zajdu s  kamarádkami ze školy někam sednout a přijdu tím i na jiné myšlenky. Oprostit se od plaveckého světa je občas velmi důležité.

celý rozhovor zde