Interview s doc. MUDr. Ivou Holmerovou, Ph.D.

V současné době se dosti často hovoří o geriatrii a gerontologii. Asi tuhle otázku slýcháte často, ale jaký je mezi těmito pojmy rozdíl?

Ano, to máte pravdu, říkáme tahle slova skoro jedním dechem a opravdu si možná ani neuvědomujeme jejich rozdíl. I když zase tak podstatný není, ale určitě stojí za vysvětlení. Gerontologie je obecně věda o stárnutí a stáří, její jednotlivá odvětví se zabývají biologickými aspekty stárnutí a stáří, antropologií a sociologií stárnutí, službami pro stárnoucí populaci a podobně. Je to neobyčejně široká věda a geriatrie je vlastně také její součástí, jedná se o klinickou gerontologii, která je součástí medicíny. S geriatrií pak úzce souvisejí a v péči o stárnoucí populaci z ní vycházejí další obory, například geriatrické ošetřovatelství a podobně. Jak jsme tedy už uvedli, geriatrie je lékařským oborem, jehož význam v současné době narůstá v celém světě, všude tam, kde populace stárne.

Už jste o tom asi opakovaně mluvila, ale přece jen, kdo je takovým typickým geriatrickým pacientem?

Jednou jsem se to snažila znovu a znovu vysvětlovat právě při nějakém jednání, zdálo se beznadějné a už jsem skoro nevěděla, jak na to. Pak jsem ale řekla: „Víte, oni geriatričtí pacienti jsou vlastně ti, o které nemá nikdo zájem.“ A bylo to. Zdá se, že náhle to všichni docela pochopili. Jak jsem již říkala: Geriatrickým pacientem zdaleka není každý starší člověk, ale z geriatrie mohou profitovat, a tedy být geriatrickými pacienty, lidé, kteří jsou postiženi či ohroženi ztrátou soběstačnosti a dalšími geriatrickými syndromy. Často se pak stává, že jsou překládáni z jednoho oddělení na druhé, protože například upadnou – ale zlomeného nic není, takže na chirurgii nepatří. Jdou tedy na neurologii, ale ani nic neurologického se neprojevuje, potom jsou vyšetřeni na interně, ale protože nemusí být patrný ani žádný interní nález, jsou odesláni domů. Zde zůstanou několik dní ležet, dojde k dalšímu zhoršení celkového stavu, dehydrataci, protože třeba ani pořádně nepijí, vznikne proleženina, cévní mozková příhoda, trombóza či jiná závažná komplikace – a vrací se do nemocnice, kde pak často zůstávají velmi dlouhou dobu. Při včasné geriatrické intervenci mohli být již dávno doma. Geriatrie samozřejmě pracuje s běžnými diagnózami, které známe od svých lékařů, ale orientuje se zejména na takzvané geriatrické syndromy. Mezi nejvýznamnější z těch chronických patří například syndrom křehkosti (frailty) a demence. Mezi nejvýznamnější akutní syndromy patří syndrom deliria. Ten případ pacienta, který jsem popisovala, to byl případ křehkosti, redukce adaptačních mechanismů včetně svalové hmoty a síly (to bylo nejspíše důvodem pádu). Pokud staršímu křehkému člověku neposkytneme adekvátní pomoc při první zdravotní komplikaci a nenavrátíme jeho stav zase do stavu rovnováhy, adaptační mechanismy se vyčerpají a následuje mnohdy fatální řetěz komplikací a nastane situace, která už mnohdy nemá dobré řešení.

celý článek zde