Téma, o kterém se ve společnosti dlouho nemluvilo, se paradoxně v některé ze svých forem týká během života až poloviny celosvětové populace žen a neobchází ani mužské pokolení. Řeč je o inkontinenci. Co si pod ní máme představit? Existuje nějaký způsob, jak se jí vyhnout a co dělat, když už to nejde? Pojďme si o tomto problému otevřeně promluvit.
Inkontinence moči poukazuje na stav, kdy dochází k nechtěnému samovolnému úniku moči, který je pro pacienta sociálním či hygienickým problémem. Moč může pronikat z organismu buďto pozvolna po celou dobu, nebo pouze po dávkách s přestávkami. Poukazujeme tímto i na stav, kdy moč unikne během kašlání, smíchu nebo zvedání těžkých předmětů a také opakované situace, kdy je nucení k močení tak silné, že se jedinec nestihne včas dostat k toaletě.
I když se inkontinence moči týká častěji lidí v pokročilejším věku, nelze ji považovat pouze za následek stárnutí organismu. Tento problém může způsobovat řadu nepříjemností, jako je zamezení vykonávání oblíbených aktivit, omezování sociálních kontaktů, zvýšení rizika pádů u starších osob jako následek spěchání na toaletu. Inkontinenci je potřeba chápat ne jako nevyléčitelnou nemoc, ale spíše jako symptom. Můžou ji způsobovat nesprávné každodenní návyky, fyzická predispozice či jiné zdravotní potíže. Někdy je příčinou pouze infekce močového ústrojí či silnější zácpa. Samozřejmě dočasně ji můžou způsobovat také těhotenství, narození dítěte a dočasné ochabnutí svalů a nervů pánevního dna, menopauza, zvětšení prostaty či některé další příčiny.