Imunita – jak si ji můžeme posílit

Co je to imunita

Obecně je imunita schopnost jedince/organismu bránit se cizorodým látkám, které se snaží proniknout do našeho organismu anebo jsou v organismu již přítomny. Tyto cizorodé látky nazýváme antigeny a v praxi se jedná nejčastěji o viry, bakterie a houby. Naše imunita je schopna vyvolat reakci na tyto patogeny, tzv. imunitní odpověď.

Dělení imunity

Imunitu můžeme rozdělit na několik druhů podle různých kritérií. První dělení je podle specifičnosti na imunitu vrozenou a získanou. S vrozenou imunitou (nespecifická) se již rodíme, dítěti ho předá matka. Jedná se o první obranný mechanismus našeho organismu. Některé buňky našeho těla (tzv. fagocyty) jsou schopny patogeny nespecificky pohltit, jiné uvolňují histamin (tzv. bazofily), což může vést k otoku, roztažení cév, zrudnutí či zvýšení teploty postiženého místa. Extrémním případem vlivu bazofilů je pak jeden z typů alergické reakce. Do nespecifické imunity můžeme zařadit i mechanické bariéry našeho organismu, jakou je kůže nebo sliznice. Tento typ imunity nemá imunologickou paměť, což znamená, že se opakuje vždy stejně. Naproti tomu imunita získaná (specifická) se formuje během našich životů. Specificky jsou rozpoznány dané cizorodé látky (tzv. antigeny), které jsou schopny vyvolat imunitní reakci. Tyto cizorodé látky jsou rozpoznávány pomocí určitých typů bílých krvinek (tzv. lymfocyty). Látky, které jsou tělu vlastní, mají na svém povrchu specifické bílkoviny, které imunitní odpověď nevyvolají.
Naši obranyschopnost můžeme dělit i podle typu obrany na imunitu látkovou a buněčnou.
Základním kamenem látkové imunity jsou specifické bílkoviny zvané imunoglobuliny. Produkují je některé bílé krvinky a jsou schopny specificky se navázat na antigen, následně vyvolají zneškodnění cizorodé látky. Další proteiny, které jsou součástí látkové imunity, se nazývají interferony. Ty se účastní hlavně obrany proti virům, případně jsou využívány k léčbě některých autoimunitních onemocnění. Poslední, ale neméně důležitou složkou, je tzv. komplement (soubor asi 40 specifických bílkovin), které jsou schopny přilákat k označenému patogenu buňky našeho imunitního systému. Naproti tomu buněčná imunita je téměř výhradně zastoupena bílými krvinkami. Fagocytující buňky, které zde bezpochyby patří, jsem již ve svém článku popisoval. Jeden z typů bílých krvinek (T – lymfocyty) je pak schopen ničit pomocí speciálních mechanismů i parazity operující uvnitř našich buněk.