Jedná se o metabolické onemocnění, při kterém naše tělo nedokáže efektivně hospodařit s cukrem – glukózou.
Základní příčinou je neschopnost produkovat nebo efektivně využívat hormon inzulín. Inzulín je peptidový hormon produkovaný Langerhansovými ostrůvky pankreatu. Jeho úkolem je řídit látkovou přeměnu a jako jediný hormon snižuje hladinu glukózy v krvi.
Sekrece inzulínu do krevního řečiště závisí na hodnotě glukózy. Vyšší koncentrace glukózy v krvi má za následek vyloučení inzulínu do krve. Inzulín se naváže na inzulínový receptor v buňce, kde následně dochází ke spuštění kaskádové reakce, dále k otevření glukózového transportéru, pomocí kterého se glukóza dostane do buňky. Část glukózy buňka využije na energetický metabolismus a část promění na zásobní cukr – glykogen. Tímto způsobem se sníží množství glukózy v krvi a zároveň je inhibována produkce inzulínu pankreatem.
Při nedostatečné funkci inzulínu dojde k narušení transportu glukózy do buňky. V krvi bude glukózy nadbytek a v buňce nedostatek.
Výše uvedené příznaky jsou častější u DM 1. typu – u DM 2. typu mohou chybět nebo se objevovat v menší míře. V případě výskytu varovných příznaků je doporučeno vyhledat lékařskou pomoc.
Samotná diagnostika je založena na prokázání hyperglykémie za stanovených podmínek, tzn. opakované měření glykémie z venózní plazmy v různých dnech.