Ač je angína obecně považována za banální onemocnění a během života ji prodělal téměř každý z nás, není radno ji podceňovat. Není-li vůbec nebo vhodně léčena, ohrožuje pacienta závažnými komplikacemi.
Angína postihuje nejčastěji krční (patrové) mandle, které jsou uloženy mezi oblouky měkkého patra v ústní části hltanu. Podobně jako lymfatické uzliny např. v podpaží jsou mandle tvořené lymfatickou tkání. Umístění krčních, nosních (hltanových) nebo jazykových mandlí blízko vstupu do dýchacích i trávicích cest jim umožňuje zachytit původce infekcí pronikající do organismu nosem a ústy. Mandle jsou tedy za normálních podmínek považovány za významnou součást imunitního systému. Rostou s dítětem od narození zpravidla do sedmi let věku. Zhruba od deseti let se postupně zmenšují, ale nezmizí úplně.
Angína (tonzilitida) je vyvolána nejčastěji bakteriemi rodu Streptococcus. Z dalších původců se jedná např. o stafylokoky, pneumokoky nebo hemofily. Vzácně se objevují také angíny virového (např. při infekční mononukleóze) nebo mykotického původu.
Angína se přenáší kapénkovou infekcí, možné je tedy nakažení vzdušnou cestou i prostřednictvím kontaminovaných povrchů. Doba od nakažení do propuknutí prvních příznaků bývá jeden až tři dny. Kromě proniknutí původce onemocnění do organismu je pro rozvinutí angíny třeba také oslabená obranyschopnost. Proto se onemocnění vyskytuje častěji v zimních měsících, případně v létě, kdy jsme vystavováni prudkému střídání teplot např. vlivem klimatizace. Onemocnět