Ve společnosti obecně panují předsudky, že starším lidem už to zkrátka tolik nemyslí a je normální, že zapomínají. Ale jedná se spíše o podceňování seniorů. Starší člověk se sice může vyjadřovat nebo rozhodovat pomaleji a občas něco zapomene (to se ostatně stává lidem v každém věku), ale rozhodně již není normální, když přestává zvládat běžné denní aktivity, které dosud bez problémů vykonával, neví, co je právě za rok nebo měsíc, kolik je mu let, co měl ten den k obědu nebo zda vůbec jedl.
Takový stav, kdy u člověka dochází ke ztrátě tzv. kognitivních (poznávacích) funkcí, je označován jako demence. Předpokladem vzniku demence je předchozí plné rozvinutí kognitivních funkcí, k němuž zpravidla dochází do dvou let věku člověka. Jestliže zůstávají poznávací funkce do tohoto období nerozvinuty, hovoříme o mentální retardaci.
Nejčastějšími příčinami vzniku demence jsou degenerativní nebo cévní postižení mozku. Degenerativním onemocněním mozku, které se vyskytuje s nejvyšší četností, je Alzheimerova demence (AD). Při AD se v mozku usazují patologické nerozpustné bílkoviny bránící spojení mezi nervovými buňkami. Přispívají také k jejich odumírání. K demenci mohou postupně vést i jiná neurodegenerativní onemocnění např. Parkinsonova choroba, roztroušená skleróza, ale také některé infekční choroby (např. syfilis, AIDS), pokročilá nádorová onemocnění, neléčená cukrovka nebo vysoký krevní tlak. Poslední jmenované choroby působí především postižení mozkových cév, jehož následkem jsou poruchy prokrvení mozku, což dále negativně ovlivňuje množství i fungování nervových buněk.