Jste ve stresu? Vyzkoušejte Persen

Pokud máte v aktuální náročné době pocit, že na vás všechno doléhá a vaše duševní rovnováha není v dobré kondici, můžete vyzkoušet volně prodejný lék Persen. Jedná se o lék rostlinného původu, který pomáhá navodit vnitřní klid, zbaví vás pocitu strachu a obnoví psychickou rovnováhu. Jelikož nevyvolává závislost, může se užívat delší dobu.

Pocit psychické nepohody, stresu a vyčerpání se často odráží i na poruchách spánku. Nalézt zpět duševní rovnováhu vám může pomoci rostlinný lék Persen. Persen patří mezi léky zvané fytofarmaka a vykazuje se sedativním, anxiolytickým a hypnotickým účinkem. Řadíme ho mezi trankvilizéry rostlinného původu, jejichž aplikace je vhodná k terapii mírných psychických poruch v těch případech, kde by aplikace silně účinných trankvilizérů byla spojena s určitým rizikem.

Pokud na sobě pozorujete psychovegetativní poruchy nejrozmanitější povahy projevující se zvýšeným napětím, podrážděností, motorickým neklidem, rozladěním, strachem, úzkostí, poruchami koncentrace, poruchami usínání a spánku, pocitem únavy po probuzení nebo i minimální námaze, pocením dlaní a třesem rukou.

Persen obsahuje tři složky. Extrakt kořene kozlíku lékařského, který má sedativní a relaxační účinky, extrakt listu meduňky lékařské, jenž působí mírně spasmolyticky a tlumivě na centrální nervový systém, a extrakt listů máty peprné, který působí proti křečím – spasmolyticky, podporuje tvorbu žluči a tlumí růst bakterií. Persen je k dostání ve dvou variantách. Ve variantě Persen a Persen Forte. Varianta Forte obsahuje více než dvakrát více extraktu kozlíku lékařského.

Persen^® i Persen^® Forte jsou léky k vnitřnímu užití. Přípravek Persen mohou užívat dospělí a dospívající od 12 let. Přípravek Persen Forte je určen pro dospělé od 18 let. Před použitím se vždy poraďte se svým lékařem či lékárníkem. Čtěte pečlivě příbalovou informaci.
(mp, ru)

Pokud je náš organismus trvale vystaven stresu, neměli bychom to přehlížet. Během stresu se do těla ve zvýšené míře produkují stresové hormony. Ty zhoršují naši obranyschopnost a zvyšují riziko vzniku civilizačních onemocnění jako např. diabetes mellitus, trvale zvýšený krevní tlak a dokonce i infarkt myokardu.

Stres je reakcí organismu na zátěž a to jak fyzikou, tak i psychickou. „Dlouhodobý stres souvisí s neefektivním řešením náročných situací“ vysvětluje doktor Filip Brodan ze společnosti Engage Hill.

Organismus během stresu iniciuje mechanismy, které mu umožňují se s vystaveným nebezpečím vyrovnat. Když jsme v nebezpečí, v lidském těle dochází k vyplavování stresových hormonů kortizol a adrenalin, jež zvyšují krevní tlak, tepovou frekvenci, dýchání atd. Pokud je stres krátkodobého charakteru, tělo se po pominutí napětí dokáže zregenerovat a je připraveno na další zátěž.

Problém nastává, když je tělo v permanentním napětí. Problémy s dětmi, s rodiči, napětí v práci, deadliny, termíny, tlak na vlastní vzhled způsobený sociálními sítěmi plnými mladých, krásných a šťastných lidí, to vše může mít vliv na naše zdraví. Stresové napětí si produkujeme sami tím, že některé situace neumíme efektivně řešit. Tyto situace se pro nás stanou namáhavými a vyčerpávají nás. „Po čase si na určitou míru stresu zvykneme. Sami si to již neuvědomujeme,“ popisuje zákeřnost stresu doktor Filip Brodan, který se na vyhodnocování stresu a rizika vyhoření specializuje.

Ve stadiu distresu začnou původně užitečné obranné mechanismy tělu škodit a projevují se nejprve sníženou kvalitou života. Později se podílejí na rozvoji onemocnění, které už představuje reálné nebezpečí ohrožení života. Z výzkumů vyplývá, že velmi vysoké procento onemocnění má svůj původ v chronickém stresu.

(pm)