Přinášíme vám rozhovor s Mgr. Klárou Buttovou, vedoucí sociální pracovnicí domova pro seniory Sue Ryder, která má mimo jiné na starost také evidenci žádostí. Přečtěte si, jak ze zkušeností neziskové organizace Sue Ryder proces umístění klienta funguje a v čem se může lišit od jiných zařízení.
Doporučuji situaci řešit s předstihem, v rámci vyššího věku je vždy jistota již mít alespoň podanou žádost a jen nečekat, až se stane např. nějaký úraz. Obecně je čekací doba do domovů pro seniory spíše delší, tak je na místě být prozíravý. Jakmile se snižuje soběstačnost seniora, je na čase otázku žádosti do domova otevřít, aby si s rodinou či blízkými řekli svoje očekávání a preference.
V domovech pro seniory se poskytují pobytové služby osobám starším 65 let, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku a jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby.
Obrátit se na mne mohou žadatelé telefonicky, e-mailem nebo si domluvit osobní schůzku. Někteří žadatelé či jejich blízcí si vyhledají informace na našich webových stránkách a pak zavolají jen o doplnění informací, které jim nejsou jasné. Ve všech případech kontaktu si společně projdeme celou situaci a zjistíme, zda je domov pro seniory vhodným řešením situace seniora. Následně představím informace k podání žádosti, ale i informace o péči v našem domově, financování služby a o tom, co vše se děje před přijetím do domova, jaký proces žadatele čeká.
Je potřeba vyplnit Žádost o pobyt, kterou podepíší žadatel a jeho kontaktní osoba. Součástí žádosti je i aktuální lékařská zpráva sepsaná ošetřujícím lékařem. Ideální formou je propouštěcí zpráva z nemocnice, popř. souhrnná zpráva od praktického lékaře popisující i kognitivní funkce a projevy člověka. K žádosti doporučujeme dodat lékařské zprávy od specialistů (kardiolog, neurolog), aby naši zdravotníci mohli lépe posoudit rozsah potřebné zdravotní péče.
Určitě ano, podat žádosti do více zařízení dokonce doporučujeme. V tom případě lze získanou lékařskou zprávu nakopírovat a přikládat k jednotlivým žádostem.
Není, do našeho domova si může podat žádost i mimopražský žadatel. Samozřejmě v průběhu pobytu v našem domově je i možnost přihlásit se k trvalému pobytu zde u nás – přináší to výhody např. při účasti u voleb přímo v našem zařízení.
Přiznaný příspěvek na péči není podmínkou pro přijetí do naší služby. Vhodné je, když je už alespoň podána žádost o příspěvek na péči. Po přijetí do domova přebírá komunikaci s úřady sociální pracovník a vyřizuje potřebnou administrativu.
Evidence žadatelů v našem domově není vedena systémem pořadníku. Každou žádost posuzujeme individuálně. V tuto chvíli se doba k přijetí výrazně snížila, čekací doba u tzv. akutních žádostí je řádově v měsících.
Žádosti posuzuje sociální komise domova složená z vedení domova, sociálních a zdravotních pracovníků. Žádost, kterou obdržíme, posuzujeme z hlediska předem stanovených kritérií, kterými jsou: sociální situace žadatele, možnost zajištění péče v přirozeném prostředí žadatele, zdravotní stav a soběstačnost žadatele. Sociální komise přihlíží i k aktuální kapacitě domova a k možnosti uspokojení potřeb žadatele.
Nejprve sdělujeme žadateli výsledek sociální komise. V případě přijetí do evidence prosíme žadatele, případně jeho kontaktní osobu, o průběžnou aktualizaci žádosti (při změně zdravotního stavu, přiznání příspěvku na péči, umístění v jiném zařízení apod.). U akutních žádosti se pak ozýváme ve chvíli, kdy sociální komise vybere žadatele pro konání sociálního šetření, které je dalším krokem při posuzování žádosti. Pokud se jedná o žádost tzv. „do budoucna“, ozýváme se přibližně 1× ročně v rámci pravidelné aktualizace.
Do evidence nemůžeme zařadit žadatele, který:
Sociální šetření je dalším krokem při posuzování žádosti. Jedná se o aktualizaci informací ze žádosti, jelikož už můžou některé oblasti (soběstačnost, zdravotní stav) být jinak. Nejdůležitějším bodem sociálního šetření je však ověření vůle žadatele, zda skutečně chce do naší služby nastoupit. Nejčastěji na sociální šetření jezdíme tři – sociální pracovník, vedoucí zdravotní sestra a vedoucí přímé péče. Každý z nás posuzuje žadatele v rámci své odbornosti a můžeme tak být při rozhodování o nabídnutí lůžka více objektivní. Jsme rádi, pokud se sociálního šetření účastní kromě žadatele o službu i někdo z jeho rodiny.
Na nástup nového klienta se velmi pečlivě připravujeme my i jeho blízcí. Setkáváme se v rámci schůzky zhruba 14 dní až týden před nástupem. Během schůzky se vzájemně představujeme, žadatel si prohlédne svůj nový pokoj a seznamuje se se svým budoucím spolubydlícím. V rámci tohoto setkání předáváme seznam věcí, který by si s sebou měl žadatel vzít, a domlouváme průběh dne nástupu. V tento den nejprve podepisujeme potřebné smluvní podklady, následně pomáháme se zařízením pokoje a vybalením osobních věcí, postupně se chodí naši kolegové novému klientovi představit.
Našim novým klientům doporučujeme vzít s sebou svoje oblíbené předměty, které jim budou připomínat domov a navodí příjemnou atmosféru – například oblíbený obraz, hrnek, ale i oblíbené povlečení na postel. Podle velikosti nabídnutého pokoje pak lze domluvit i vlastní nábytek – oblíbené křeslo, komodu, skříň.
Mnoho informací o potřebném rozsahu péče o našeho nového klienta získáme již v rámci sociálního šetření a schůzky před nástupem. Nicméně první týdny pobytu nového klienta vzájemně ladíme detaily péče tak, aby u nás byl klient co nejspokojenější. Ze zkušenosti víme, že tzv. adaptační proces trvá až 3 měsíce. Na nastavení péče se podílí celý multidisciplinární tým – v rámci každé odbornosti nastavujeme nejvhodnější rozsah péče.
V přímé péči s klientem spolupracují jak pečovatelé, zdravotní sestry, rehabilitační pracovník, sociální pracovník, pracovníci aktivizace, tak i psycholožka, kaplanka nebo také nutriční terapeutka. Jedná se o tzv. multidisciplinární tým, v jehož středu je klient a péče o něj z pohledu mnoha vyjmenovaných profesí.
Rozhovor pro vás připravily sociální pracovnice Mgr. Klára Buttová a Mgr. Lenka Josková z poradenského portálu Neztratit se ve stáří.